Jak vypadá operace nádoru? Zavítali jsme mezi špičkové české lékaře

Na sále už leží pacientka pod narkózou. Čeká ji vyjmutí nádoru prsu, naštěstí pro ni je však zákrok malý a nejedná se o mastektomii. V tom případě by o prso přišla, minimálně o jeho část. Místo toho operující lékařka Lucie Zárubová provede dva drobné řezy, které po zahojení nebudou vidět.

Před operací se všichni převlečou do sterilního oděvu a obují si gumové boty. Vlasy se zakryjí a na obličej si každý nasadí roušku. Operující si navíc obléknou modrý plášť a gumové rukavice. Celou část, kde se bude operovat, ošetří desinfekcí a obloží rouškami tak, že je z pacientky vidět právě operovaná oblast.

První řez lékařka provede skalpelem, při řezání tkáně pak může využít koagulátor, který se tkání propálí a zároveň uzavře drobné cévy. Tím lékaři předejdou zbytečnému krvácení. „Moc nám to při operaci pomáhá,“ vysvětlila Lucie Zárubová. „Nemusíme cévy podvazovat a hodně operaci urychlíme.“

Ránu pak asistující lékař otevře kovovými háky, aby operující měla prostor pro práci. Pomocí nástrojů pak doktorka najde nádor a opatrně ho z těla vyjme. Nejdřív však musí přerušit veškeré spojení s tělem. Užívá k tomu opět koagulátoru a speciálních nůžek. Vyjmutý nádor pak sestra uloží do nádoby, aby ho mohla poslat na rozbor do laboratoře.

Kromě lékařů při operaci pomáhají sestry a také anesteziolog. V tomto případě anestezioložka Milena Stuchlíková, která už prováděla anestezii u 18 000 lidí. Na operačním sále musí operující a anesteziolog spolupracovat, aby operace mohla proběhnout hladce.

„Nejde jen pacientovi dát dávku, která ho uspí, musíme ho monitorovat a upravovat anestetika podle něho,“ vysvětlila Stuchlíková. Při operaci monitoruje dýchání, kyslík v krvi pacienta, tep a tlak krve, ale také hladinu anestetik v krvi. Podle toho pozná, zda je všechno v pořádku a jestli je třeba něco změnit.

U operací jsou podle ní tři základní potřeby. Pacient musí spát, necítit bolest a u velkých operací musí mít uvolněné svaly. K uspání se používají především inhalační anestetika, v některých případech dostanou pacienti uspávací přípravek v infuzi. Proti bolesti se přidávají opiáty, a pro větší akce se dodává svalový relaxant.

Prý je prakticky nemožné, aby se pacient probudil ještě během operace. „Pokud se pacient vzbudí, jde o hrubé selhání anesteziologa,“ prohlásila Stuchlíková kategoricky. Kvůli přístrojům, které monitorují pacientovo srdce i hladinu anestetik v krvi, se toto při běžné operaci nestává.

Některé nádory nejdou ve tkáni jen nahmatat. Lékaři proto používají lehce radioaktivní roztok, který se v nádoru uloží a operující ho potom najde pomocí sondy. Sonda vydává slabé gamma záření a upozorní, když se dostane k nádoru.

Podle Zárubové se dnes již nedělá tolik mastektomií jako dříve. „Dbáme i na kvalitu života, pro ženy je lepší, když jim prsa neodebereme,“ ujasnila. Aby byl dopad operace co nejmenší, lékaři dělají jen tak velké řezy, jak musí, a rány zašívají rozpustnými stehy. Po nějaké době prý nikdo nepozná, že pacientka byla na operaci.

Zárubová má s operacemi již patnáct let zkušeností, proto si je svými počiny velmi jistá. Její práci přihlíží dvojice mladých mediků z lékařských fakult Karlovy univerzity. Lékařka s nimi má trpělivost a nechává je, aby ji sledovali. Pokud medici něčemu nerozumí, vysvětlí jim, co dělá a proč.

Ještě než ránu zašije, provede takzvaný pektorální blok. Tento úkon spočívá v aplikaci malého množství analgetika přímo do tkáně, na které se operovalo. To pomůže ránu dočasně umrtvit a ušetřit tak pacientce bolest hned po probuzení. Na konci operace medikům ukáže karcinom z blízka,když ho připravuje k odeslání do laboratoře.