IKEM provedl převratnou operaci, unikátní zákrok se podařil i v Brně

Praha/Brno - Lékaři z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) před deseti dny voperovali pacientovi umělé srdce. Jeho málo funkční úplně odstranili. Také lékaři v Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně (CKTCH) hlásí husarský kousek.

IKEM dnes unikátní operaci představil na tiskové konferenci. Náklady nenese nemocnice, protože operace je součástí klinické studie.

Pacient (58) je podle lékařů v dobrém stavu a náhrada funguje bezchybně. Muž trpěl oboustranným srdečním selháním, posledních osm měsíců byl trvale připojen k podpůrným přístrojům a infuzím. Byl už vyřazen z čekací listiny na transplantaci srdce. "Vzhledem k jeho vyššímu věku, stále se zhoršujícímu zdravotnímu stavu a vzrůstající plicní hypertenzi nemohl podstoupit transplantaci srdce, ani mu nemohla být implantovaná dlouhodobá srdeční podpora," vysvětlil přednosta Kardiocentra IKEM Jan Pirk.

Náhrada srdce byla vyvinuta ve Francii. Váží 800 gramů, je tedy asi třikrát těžší a větší než lidské srdce. Vnitřní uspořádání je stejné. Lékaři při operaci odstranili většinu srdce kromě levé a pravé síně. "Několikahodinový operační výkon byl velmi náročný zejména po technické stránce. Umělé srdce se skládá z celé řady součástí, které je třeba na operačním sále sestavit," vysvětlil přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie Ivan Netuka.

Náhrada má 17 senzorů, které vyhodnocují aktuální stav pacienta, a mění tak automaticky svou činnost. Přes břišní stěnu pacienta vede kabel k externí části náhrady s bateriemi a řídicí jednotkou, kterou pacient musí nosit s sebou, například v tašce. Čeští lékaři podstoupili několikaměsíční intenzivní trénink u výrobce, srdce voperovali teleti. Operace je podle lékařů pro českou medicínu převratná, v plánu mají další.

Lékaři v Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně (CKTCH) si na začátku tohoto týdne poprvé vyzkoušeli transplantaci ledviny z dárce, kterému se zastavilo srdce.

"Na rozdíl od standardních dárců s mozkovou smrtí je odběr od dárce s nebijícím srdcem bojem o čas, kdy celý tým od ošetřujícího personálu přes pomocný personál nemocnice, až po odběrový tým se snaží co nejvíce zkrátit dobu, kdy je odebíraný orgán bez protékající krve a kyslíku," vysvětlil složitý proces ředáteo centra Petr Němec. Dobu odběru je podle něj nutné zkrátit na několik málo desítek minut, aby tkáň se ledviny nepoškodila.

Podobné zákroky se dělají v případě, kdy nelze prokázat mozkovou smrt, ale pacient zároveň nemá šanci svůj stav přežít. "Proto se pacient se souhlasem a v přítomnosti rodiny odpojí od dýchacího přístroje a počká se, až se zastaví srdce. V té chvíli je připraven chirurgický tým, který v co nejkratší možné době odebere příslušný orgán," uvedla Lenka Telecká, která celý zákrok organizačně koordinovala.

Podle lékařů se v celém procesu klade hlavní důraz na samotného dárce a na jeho rodinu, která má dostatek času se rozloučit a může být s milovaným člověkem až do konce jeho života. "V tomto případě šlo o muže ve středních letech po těžké autonehodě, se život vylučujícím poraněním mozku bez šance na uzdravení. Chtěli bychom poděkovat rodině pacienta za vstřícný přístup. Současně bychom chtěli poděkovat rodinám všech minulých dárců, že přes svůj zármutek pochopily, že jsou mezi námi lidé, kteří neměli tolik štěstí a bez transplantace by předčasně zemřeli nebo by byli v životě výrazně omezeni," uvedl Němec.

Související

Lékaři

Muž z Brněnska žije 30 let s transplantovaným srdcem. Medián přežití je méně než poloviční

Třicet let od transplantace srdce slaví letos sedmapadesátiletý Petr z obce Mokrá-Horákov na Brněnsku, který je nejdéle žijícím pacientem po transplantaci srdce operovaným v Brně. ČTK to řekl Jan Krejčí, přednosta kardiologické kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně, která se o muže stará. Podle něj je přitom medián střední doby přežití po podobném zákroku 12 až 13 let.

Více souvisejících

transplantace ikem Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně (CKTCH) operace Jan Pirk

Aktuálně se děje

před 24 minutami

před 50 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 6 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 6 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 8 hodinami

Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí

Severoatlantická aliance zůstane jednotná, bez ohledu na to, zda v nadcházejících amerických prezidentských volbách zvítězí Kamala Harrisová nebo Donald Trump. Tuto jistotu vyjádřil generální tajemník NATO Mark Rutte během své pondělní návštěvy v Berlíně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy