Když Česko zasáhne katastrofa: Jak funguje traumaplán a co to vlastně znamená?

Po zřícení části budovy v Mikulandské ulici v centru Prahy aktivovala záchranná služba traumatologický plán, lidově řečeno traumaplán. Ke stejnému kroku přistoupili záchranáři například při výbuchu plynu v pražské Divadelní ulici nebo při nárazu vlaku do mostu ve Studénce na Novojičínsku. Co traumatologický plán skutečně obnáší?

Pracovníci dispečinku ani samotní lékaři či záchranáři nemají své zaměstnání jednoduché. Mnohdy doslova bojují o lidské životy a každé zazvonění telefonu může znamenat, že další takový boj právě začíná.

O to kritičtější je situace v případě větších katastrof, jako například úterní pád části budovy, který pohřbil několik lidí. V takovém případě záchranářům zvoní hned několik telefonů od různých svědků události a pokud záchranáři zjistí, že je na místě větší počet zraněných (obvykle více než 10) nebo mrtvých, aktivují traumatologický plán.

Tento scénář má i svou písemnou podobu, každý zdravotník jej ale zná a doufá, že se s ním v praxi setká co nejméně. Jeho úkolem je totiž neprodlená záchrana mnoha lidských životů. Proto směřuje především na nemocnice v okolí, které se začínají okamžitě po aktivaci připravovat na větší příjem zraněných pacientů.

Nemocnice mají za úkol uvést do pohotovosti veškerý dostupný personál, především na urgentním přijmu traumatologie, stejně jako chirurgy, anesteziology a další lékaře. Pagery a mobily pípají na plno a do nemocnic je povolán každý, kdo může zachraňovat životy.

Během toho, co se nemocnice připravují na příjezd pacientů, vyráží na místo neštěstí Atego, těžkotonážní velkokapacitní vůz, který se popasuje s jakýmkoliv terénem a poskytne zasahujícím záchranářům to nejmodernější lékařské vybavení. Záchranářům dělají doprovod policejní vozy a rozjíždí se přesně stanovený plán, který nahrazuje všechny individuální zásahy.

Záchranáři při něm nejprve pacienty označí visačkami podle závažnosti zranění. Ti s lehkými zraněními dostanou zelenou, středně zranění žlutou a těžce ranění červenou. Mrtví dostanou černou visačku.

Následně záchranky odváží tolik zraněných, kolik jim jejich kapacity dovolí. Přednost mají ti s červenými visačkami, neboť jsou nejvíce ohroženi na životě a v mnoha případech potřebují akutní operaci. 

Navzdory očekávání s nimi ale nemíří do nejbližších, ale naopak vzdálenějších nemocnic. Ty blízké totiž nechávají volné pro ty, kteří trpí jen lehkými zraněními a mohou si do nich dojít pěšky či hromadnou dopravou nebo taxíkem.

Poté, co sanitky rozvezou všechny oštítkované pacienty, pro ně traumaplán končí. A naplno začíná pro lékařský personál v nemocnicích. Ten musí neprodleně stanovit diagnózy a rozhodnout, co s pacienty dál. Ti, kteří potřebují urgentní operaci, míří rovnou na sál, kde chirurgové za pomocí specialistů bojují o jejich životy, někdy i dlouhé hodiny.

Další lidé pak míří do jednotlivých oddělení dle povahy zranění. K dispozici jsou také psychologové pro příbuzné zraněných či případné oběti. Nemocnice se zkrátka nezastaví do doby, než jsou všichni pacienti s visačkou mimo ohrožení života, na lůžkových odděleních či v domácí péči.

Většinou traumaplán končí po několika hodinách od jeho vyhlášení. A záchranáři i lékaři doufají, že se s ním nebudou muset v průběhu několika dalších měsíců či let opět setkat.

Související

Více souvisejících

záchranáři Záchranná služba nemocnice lékaři

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 44 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 5 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 6 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 7 hodinami

Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí

Severoatlantická aliance zůstane jednotná, bez ohledu na to, zda v nadcházejících amerických prezidentských volbách zvítězí Kamala Harrisová nebo Donald Trump. Tuto jistotu vyjádřil generální tajemník NATO Mark Rutte během své pondělní návštěvy v Berlíně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy