Některým nemocnicím hrozí kolaps? Vildumetzová se pere za projekt Ukrajina

Praha - Asociace krajů na dnešním zasedání podpořila pokračování takzvaného projektu Ukrajina. ČTK to po jednání řekla karlovarská hejtmanka a šéfka asociace Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Bez lékařů z Ukrajiny by podle ní hrozil některým nemocnicím kolaps. Vildumetzová ocenila, že vláda tento týden schválila finance na navýšení počtu studentů lékařských fakult o 15 procent, výsledky tohoto kroku se však podle ní neprojeví hned.

Hejtmani podle Vildumetzové na dnešním zasedání v Praze potvrdili, že si přejí, aby příchody lékařů do nemocnic z Ukrajiny pokračovaly. "My si velmi přejeme, aby v našich nemocnicích pracovali čeští lékaři, ale v současné době je nemáme," řekla ČTK. Ukrajinci podle ní pracují například na internách, na které jsou navázaná další oddělení. "Pokud bychom tyto lékaře neměli, mohlo by to způsobit kolaps v jednotlivých nemocnicích," řekla.

Projekt Ukrajina, který lékaři umožňuje odložit složení aprobační zkoušky, slíbil premiér Andrej Babiš (ANO) v dubnu ukončit poté, co ho kritizovaly komory lékařů. Kraje si ale prosadily jeho pokračování. Podle ministerstva by konec projektu mohl znamenat i zavírání některých oddělení nemocnic.

Česká lékařská komora (ČLK) v úterý informovala, že přes 400 lékařů z ciziny v Česku pracovalo bez potřebných zkoušek, z nich 145 díky projektu Ukrajina. Podle ministerstva ale ČLK seznam vykládá chybně. "Jedná se o součet všech lékařů ze třetích zemí od května 2016 do května 2018, kteří projevili zájem o práci v ČR. Toto číslo však již nereflektuje, kolik lékařů z tohoto počtu v mezičase například složilo aprobační zkoušku, nenastoupilo do výkonu praxe nebo například kolik z nich odcestovalo z ČR," vysvětlila mluvčí resortu.

Lékaři ze třetích zemí, kterých je v ČR asi jedno procento z celkem 50.000 lékařů, musejí podle současné legislativy absolvovat praxi a složit odborné zkoušky v češtině. Úspěšnost je deset až 15 procent. Ministerstvo zkoušky upraví. Bez zkoušky mohou lékaři vykonávat praxi jen tři měsíce, ministerstvo ji může prodloužit až na rok, nejvýše dvakrát.

Vildumetzová uvedla, že momentálně se Česko bez ukrajinských doktorů neobejde. "Velmi pozitivně vnímáme krok vlády, že nyní schválila nárůst studentů na lékařských fakultách. To je ten systémový krok, který by měl přivést nové lékaře do našich nemocnic, ale neprojeví se hned. Není možné říci, aby ukrajinští lékaři odešli, a neříct, kým je nahradíme. Potřebujeme mít nemocnice personálně zabezpečené," řekla.

Související

Jana Vildumetzová

Exhejtmanka Vildumetzová porodila syna. Pochlubila se fotkou Honzíčka

Poslankyně a bývalá hetmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová (46) porodila syna. Informovala o tom dnes na facebooku, kde zveřejnila fotografii sebe a novorozeného dítěte. Bývalá hejtmanka uvedla, že jsou oba zdraví a v pořádku. Mračková Vildumetzová po oznámení těhotenství zůstala poslankyní a v radě Karlovarského kraje.

Více souvisejících

Jana Vildumetzová - Zdravotnictví nemocnice lékaři kraje

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy