Češi opět jezdí víc do lázní. Na hrazený pobyt loni dosáhlo 100 tisíc pacientů

Na hrazený lázeňský pobyt loni dosáhlo téměř 100.000 lidí, což je nejvíc od roku 2010. Podobný počet Čechů si lázně hradil sám, cizinců-samoplátců bylo přes 150.000. Vyplývá to z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky za rok 2017. Počty pacientů na plně hrazených lázeňských pobytech klesly po roce 2012, kdy ministerstvo zkrátilo délku pobytu. V roce 2015 byly znovu prodloužené a od té doby rostou.

Ministerstvo zdravotnictví v roce 2012 zkrátilo vyhláškou lázeňské pobyty hrazené ze zdravotního pojištění a omezilo opakovanou péči. V následujícím roce pak do lázní na tyto hrazené pobyty přijelo jen 59.590 lidí, nejméně pacientů minimálně od roku 1995. Od začátku roku 2015 ministerstvo hrazené pobyty opět prodloužilo a v tomto roce pojišťovny platily lázeňskou péči v plné výši 88.503 lidem. V loňském roce to bylo 99.099 osob, dětí bylo asi 13.000.

V případě dospělých šlo nejčastěji o pacienty s pohybovými potížemi (56,7 procenta), dále pak s nervovými onemocněními (16,7 procenta) a poruchami oběhové soustavy (osm procent). U dětí byla nejčastějším důvodem dýchací onemocnění, nejvíc astma, se kterými se léčilo přes polovinu pacientů. "Počet dětí umístěných v loňském roce vzrostl pro obezitu, diabetes a gynekologické indikace," uvádí dokument. V gynekologické oblasti se jedná o stavy po operacích.

Od roku 2013 klesá počet tuzemských návštěvníků, kteří si pobyt platí ze svého. Zatímco tehdy lázeňská zařízení pečovala o necelých 140.000 samoplátců, loni to bylo jen 107.000. Cizinců bylo v roce 2013 přes 165.000, poté několik let jejich počty klesaly. Po nejslabším roce 2015, kdy jich do lázní přijelo jen kolem 126.000, opět rostou. Loni jich bylo téměř 152.000. Cizinci v lázních pobývali předloni průměrně 12,7 dní, tuzemští samoplátci pak asi šest a půl dne.

Průměrně nejdelší dobu trávili loni v lázních pacienti s nemocemi močového ústrojí (22,2 dne). Kolem dvaceti dnů pak s nemocemi srdce a cév, nervového, dýchacího, pohybového a trávicího ústrojí. V Karlovarském kraji vzrostl počet dětských a mladých pacientů, jsou to hlavně platící cizinci.

Lázeňská péče v Česku kombinuje účinek přírodních léčivých zdrojů s preventivní a rehabilitační péči a s léčbou některých chronických onemocnění. Péči doporučuje ošetřující lékař, potvrzuje revizní lékař a hradí zdravotní pojišťovna v komplexní nebo částečné formě, kdy si pacient hradí ubytování a stravu.

Související

Františkovy lázně

Zákaz pro samoplátce je podle provozovatelů lázní diskriminační

Sdružení lázeňských míst ČR a Svaz léčebných lázní ČR protestují proti prodloužení zákazu přijímat do lázeňské péče samoplátce. Jde podle nich o diskriminační opatření odporující zákonu. Obrátily se proto dopisem na předsedu vlády Andreje Babiše (ANO) a ministerstva zdravotnictví a místního rozvoje. Zákaz poškozuje nejen lázně, ale i obce, v nichž působí, uvedli.
Františkovy lázně

Koronavirus změní lázně na několik let, některým hrozí zánik

Rok s koronavirem zasáhl české lázně nezvykle tvrdě a fungování tradičního oboru zřejmě změní na několik let. Některé lázně jsou už nyní na hranici přežití a naděje na obrat k lepšímu je zatím v nedohlednu. Přesto by do budoucna mohla současná krize přinést i pozitivní věci, například větší zájem o vlastní zdraví, řekl ČTK prezident Svazu léčebných lázní ČR Eduard Bláha.

Více souvisejících

lázně Zdravotnictví ministerstvo zdravotnictví pacienti

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy