V Česku je 100 tisíc schizofreniků. Jaký těžký je jejich život?

Uvádějí to organizace, které pomáhají pacientům s duševními nemocemi a bojují proti mýtům kolem psychických chorob. K odbourání stigmatu schizofrenie se snaží přispět kampaň s názvem 100.000 neviditelných, jejíž název odkazuje na počet nemocných.

"Šance na relativně normální a spokojený život jsou u diagnózy schizofrenie poměrně velké," uvádí web zaměřený na schizofrenii, kde mohou zájemci najít informace o chorobě, prevenci, léčbě i pomoci.

Schizofrenie patří mezi psychózy. Pacient má rozdělené myšlení, nepřesně kvůli tomu vnímá realitu a mívá nepřiměřené chování. Má potíže odlišit představy od skutečnosti, okolní dění si vykládá mylně. Mívá bludy a deprese, bývá přecitlivělý i agresivní. Často se uzavírá a izoluje od ostatních.

Podle organizací na pomoc duševně nemocným má člověk ke schizofrenii určité dispozice, jako je zvýšená citlivost a zranitelnost. Potíže pak aktivuje spouštěč. Nejčastěji to bývá víc okolností naráz, hlavní je silný stres. Psychoweb zmiňuje třeba odchod do ciziny a pobyt v jiném jazykovém prostředí, vysoké školní či pracovní nároky i problémy ve vztazích. Podle organizace Green Doors, která pomáhá lidem s psychickými nemocemi vrátit se zpět do zaměstnání, je důležitá kvalita vztahů s blízkými.

Schizofrenie se obvykle projeví mezi patnáctým a pětatřicátým rokem. S vyšším věkem pravděpodobnost onemocnění klesá. U mužů se většinou objeví do 25 či 28 let, u žen pak po pětadvacítce do pětatřicítky.

Nemocný užívá léky - psychofarmaka, a to dlouhodobě. Terapii doplňuje psychologická pomoc. "Psychoterapie a psychosociální podpora mohou pomoci lidem zvládnout nemoc tím, že jim umožní zvládat každodenní starosti a nalézat nové cesty, jak se s nemocí vyrovnat. Může se tak zvýšit schopnost pacientů zvládnout praktické činnosti každodenního života jako nakupování nebo setkávání se s jinými lidmi," uvedli organizátoři kampaně 100.000 neviditelných.

Podle psychowebu o schizofrenii se vyléčí třetina pacientů. U třetiny nastane díky léčbě zlepšení, i když některé projevy přetrvávají, nebo se vracejí. Zbývající třetina má chronické příznaky.

"Jednou z největších překážek úspěšné léčby a zvládání schizofrenie je stigma, které je s touto nemocí často spojeno. Toto stigma může vést k vážné diskriminaci, která zbytečně zhoršuje potíže nemocných schizofrenií," uvedlo Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví. Mezi mylné představy patří třeba to, že je schizofrenie neléčitelná a nikdo se z ní nedostane, nemocní jsou nebezpeční, nemohou pracovat či jsou neschopní racionálního rozhodování o svém životě, vypočítalo centrum. Podle něj je vedle vývoje nových léků s minimem vedlejších účinků potřeba osvěta nejen u veřejnosti, ale i u učitelů a lékařů.