V ČR jsou jiné druhy meningokoků než v zahraničí. Zabere proti nim vakcína?

"Z celé republiky nám posílají izoláty meningokoků od pacientů nebo od jejich zdravých kontaktů. My ty kmeny musíme ověřit, že je to meningokok a určují se séroskupiny a molekulární charakteristika," uvedla Křížová. Z nemocnic a laboratoří také do pražského SZÚ posílají vzorky krve či mozkomíšního moku. Laboratoř má uchované meningokoky od 70. let.

Díky nejmodernějšímu vyšetření genomu bakterie jsou odborníci ze SZÚ schopní říct, jestli budou dostupné vakcíny v českých podmínkách fungovat. Podle Křížové ČR tato vyšetření dělá jako jediná ze zemí bývalého východního bloku.

Bakterie meningokoka je velmi proměnlivá, dělí se do 12 takzvaných séroskupin. Očkování je zatím dostupné proti pěti nejvýznamnějším. "Zjistili jsme, že v Čechách se nešíří obávaný klon meningokoka W, který se šíří ve světě. K nám se dostal zatím jenom ve třech importovaných případech. Zato ale máme v poslední dekádě mutaci klonu W, který je známý jenom z Čech," dodala. Uzavřené hranice před rokem 1989 podle ní znamenaly odlišný vývoj meningokoka.

"Díky znalosti vývoje a aktuální situace jsme schopni dát podklady a ve spolupráci s Českou vakcionologickou společností pravidelně aktualizujeme doporučení k očkování. Poslední je z ledna 2018," řekla Křížová.

Vakcína proti meningokoku B stojí asi 3000 korun za dávku, potřeba jsou dvě. Společná vakcína proti dalším čtyřem skupinám A, C, Y a W stojí 1800 korun, chrání šest let. Právě vysoká cena očkování je důvodem, proč se v ČR očkuje jen řádově desetitisíce lidí ročně.

Ministerstvo zdravotnictví v současné době zvažuje, že by očkování mohlo být hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, náklady odhaduje asi na 550 milionů korun ročně.

Meningokoková invazivní onemocnění vyvolává bakterie Neiserria meningitidis a jejich zdrojem může být i zdravý přenašeč, nakažený je asi každý desátý člověk. Podle Křížové je nemoc častější v sociálně slabých vrstách. Riziko nákazy je vyšší u dětí, jejichž rodiče kouří a dětí pobývají v zakouřeném prostředí. Dalšími faktory je psychické a fyzické vypětí, prochladnutí, úzký kontakt a líbání nebo účast na hromadných akcích, zejména se zahraniční účastí.

Sedm z deseti lidí, kteří nemoc přežijí, má trvalé následky. Hrozí amputace končetin, hluchota nebo mentální retardace. Úspěšnost léčby závisí na co nejvčasnějším podání antibiotik. Nejvyšší nemocnost je u dětí do jednoho roku věku, dále u dětí do čtyř let a mladých mezi patnáctým a devatenáctým rokem.