Epidemioložka varuje: Řítí se na nás superchřipka!

Praha - Česko naplno zasáhla každoroční epidemie sezónní chřipky. Češi už tradičně doplácejí na to, že jen malý zlomek populace je proti chřipce očkovaný. Vše o očkování i o hrozbě superchřipky z Asie v rozhovoru s vedoucí protiepidemického odboru pražské hygienické stanice Zdenka Jagrová.

Jaká jsou obvyklá období, kdy se chřipka nejčastěji vyskytuje? Je to právě tohle?

Tak v našich podmínkách je to samozřejmě tohle zimní období. Většinou začíná ta chřipka kolem osmého devátého kalendářního týdne, ale není výjimečné, že atak chřipky začne v období vánočních svátků jako tomu bylo teď.

Jak do toho zapadá prasečí chřipka?

To je špatný název. Virus chřipky, která byla v roce 2009 - to je ta pandemická, prasečí, mexická – se stal už běžným virem. Takže dnes se už neoznačuje jako prasečí, dnes je to běžná sezónní chřipka. Ten virus se tehdy označoval jako AH1N1 a dnes způsobuje převahu těch chřipkových onemocnění. Už mu neříkáme prasečí, ani pandemická, ani mexická chřipka.

Je nebezpečný?

Je nebezpečný stejně jako byl. To vidíme z počtu těch vážně nemocných pacientů hospitalizovaných na ARO nebo JIP, kteří bojují o život.Jak účinné je očkování proti chřipce? A funguje i proti posledně jmenovanému viru?

Samozřejmě, že funguje. Ta vakcína, která byla letos schválená pro používání v Evropě, opbsahuje čtyři typy virů a jedním z nich je právě AH1N1. Očkování proti chřipce není účinné na 99,9 procent jako je tomu u jiných očkovacích látek. Záleží na věku a na odolnosti organismu. Jestliže náš organismus je schopen vytvořit si protilátky, chrání nás to očkování z 80 někdy až 90 procent. Ale co je hrozně důležité – chrání to sice podstatně méně lidi nad 65 let, ale z 80 procent to zabrání vzniku těch vážných komplikací, tedy tomu, na co tihle starší lidé potom umírají. I když dostanou chřipku, očkování zabrání těžkému průběhu. To je opravdu strašně důležité.

Je možné se nechat očkovat ještě teď?

Určitě. V současné době je v republice ještě 30 tisíc dávek očkovací látky. Praktičtí lékaři by si tedy měli v očkovacích centrech tuto látku objednat. Oni to z důvodů, které mi nejsou úplně jasné, často nechtějí nebo nedělají, ale funguje to jako u jiných očkování. Stačí je prostě objednat a oni jim to už dovezou.

To očkování je u nás u osob starších 65 let a u chronických onemocnění ledvin, srdce a plic zadarmo, hradí ho pojišťovna. Lékař to vykáže pojišťovně a ta to uhradí včetně ceny za aplikaci.

Co děti a dospělí?

Děti, když jsou nemocné na srdce, ledviny či plíce, tak spadají mezi chronicky nemocné a mají to zdarma. Ostatní děti očkování platí stejně jako zdraví dospělí. Ještě jsem zapomněla na diabetiky. I ti mají očkování proti chřipce zdarma v každém věku.

Kolik za očkování zaplatím jako zdravý dospělý?

Asi 250 korun, záleží na tom, kde si to necháte aplikovat.

A je to jedna dávka?

Ano, je to jedna dávka, jedno očkování. To očkování už je připravené rovnou ve stříkačce, ta je pečlivě zabalená a nemusíte z toho mít žádné obavy. Je to jen půl mililitru, vpíchne se to do paže, takže to ani nebolí. A kdo by se opravdu bál, tak pro něj už je na trhu očkovací látka pro intradermální aplikaci. To znamená do kůže a ta jehlička je pouze 1,1 mm dlouhá.

Jak jsou na tom s proočkovaností Češi?

Špatně. Strašně špatně, protože Češi měli loni proočkovanost mezi 4 a 5 procenty a třeba Slováci 12,5 procenta. V západní Evropě to bývá podstatně více, kolem čtyřiceti procent. Třeba severské země jsou v tom velmi ukázněné, tam se nechává očkovat velmi mnoho pacientů. U nás je vůči očkování pořád nějaký blok, který ani netuším kdy a proč vznikl. Jak říká jeden můj kolega: „Všichni tvrdí, že chřipku nikdy neměli, ale jednou ji potkají a nemusí to skončit dobře." A je to pravda. Chřipku opravdu můžete mít poprvé a taky naposled.

Nemůže očkování lidem ublížit?

Je to mrtvý virus, takže chřipku vyvolat nemůže. Je to mrtvá očkovací látka, která v žádném případě nemůže vyvolat onemocnění.

Ale mluvilo se i o škodlivosti ostatních látek v tom očkování...

To se mluvilo v souvislosti s tou pandemickou vakcínou, která v sobě měla „adjuvance" (přísada v očkovacích látkách), aby rychle působila. Tehdy to bylo potřeba. Tohle adjuvance způsobovalo komplikace. Když se podíváte na informace ze Státního zdravotního ústavu, kam se hlásí všechny nežádoucí reakce po očkování, tak je to v tom roce 2009 naprosto minimální. A navíc jsou tam hlášení, ze kterých je zjevné, že ty komplikace časově nemohly souviset s vakcínou proti pandemické chřipce.

Jak jinak se před chřipkou ještě chránit?

Základem je správná životospráva, zdravý imunitní systém a důležité je nekouřit. Z těch nemocných, kteří v pražských nemocnicích teď bojují o život, jsou tři kuřáci. Takže určitě nekouřit! To je to zásadní. Potom jde o dostatek vitamínů, spánku, k tomu přidávat hodně pobytu venku, vyvarovat se zakouřených místností a prostorů, kde je hodně nahromaděných lidí. Naše populace není ohleduplná vůči ostatním, takže všichni kýcháme, kašleme, chodíme nemocní do práce, jezdíme metrem, takže jsme zdroji nákazy pro ty, kteří se ještě nenakazili.

Pomáhají jako prevence nebo léčba třeba ty obligátní citrusy?

Pomáhají. Ale spíše jako prevence. Při léčbě jsou spíše podpůrným faktorem, a to spíše u léčby jiných respiračních onemocnění. My vždycky říkáme, že máme chřipku, ale většinou máme nějakou respirační infekci, která není chřipkou. Těch virů jsou stovky, takže bezpečně se to nedá odlišit jinak než virologickým vyšetřením. Tam tedy citrusy pomáhají. Ať už máte respirační onemocnění nebo chřipku, tak lehnout do postele, hodně se zavodnit, čaj s citrónem. To je nejlepší začátek léčby.

Jak vůbec poznám chřipku?

No, moc ji nepoznáte, protože ty příznaky se stírají. Chřipka začíná prudce, náhle, vysokou teplotou, bolestí svalů, bolestí kloubů a v podstatě máte pocit, že už ani do té postele nestačíte dojít, jak je vám najednou špatně. Kdezžto při nachlazení vás nejdřív začne škrábat v krku, spustí se vám rýma, začnete mít zánět spojivek, začíná to pozvolněji a ta teplota není tak vysoká, aspoň zpočátku ne. Bývá jen mírně nad 37 stupňů, zatímco ta chřipka je nad těch 38 i 39 stupňů. Ale nelze to vždycky spolehlivě rozlišit. Jediné, co to může bezpečně určit, je to virologické vyšetření.

Co když už chřipku mám – jak ji nejlépe a nejrychleji vyléčit? Jaké léky třeba užívat? A musí to být vždy antibiotika?

Antibiotika vám na počátku té infekce rozhodně nepomůžou. Je to virové onemocnění a na ně antibiotika neúčinkují. Běžně se antivirotika, která se jinak dávají těm nemocným v nemocnicích, nepodávají. To jen při komplikovanějším průběhu nemoci. Takže platí – zůstat doma, ležet a podávat podpůrné léky jako je aspirin, paralen a podobné běžné léky. Hlavní je zůstat v klidu. Jakákoli fyzická námaha průběh chřipky zhorší.

Máte i nějakou „babskou" radu?

Babskou radu asi nemám, ale můžete využít klidně všechny. Třeba napařování, česnek a podobně. To nikdy není na škodu.

Když byla v roce 2009 pandemie chřipky, hovořilo se o tom, že epidemiologové jednou předpovídají příchod superchřipky zkombinované z ptačí, prasečí a lidské. Měla by se prý vyvinout v některém z obřích asijských velkoměst a byla by hodně smrtelná. Je to reálný scénář?

Ano, je to reálný scénář. Vlastně i ta pandemická AH1N1 se vyvinula z těch vámi jmenovaných chřipek. Všechny velké pandemie, které ve světě byly, pocházely z východu, z těch asijských zemí, kde je soužití lidí s prasaty a drůbeží velmi těsné. Tam se vždycky „pasážoval" ten zvířecí virus na člověka a teprve potom se stal přenosným z člověka na člověka. Předpokládá se a je velmi reálné, že to takhle bude. Další velká pandemie přijde pravděpodobně opět z východu, z Asie.

Jak by to mohlo potom vypadat? Jaké jsou ty nejhorší scénáře?

Už si přesně nevybavuju ten rok 2009, ale tuším, že se tam počítalo s úmrtností třiceti procent a s nemocností třetiny populace. Při běžných sezónních výskytech chřipky se počítá s nemocností 5 procent dospělých a 20 procent dětí. Tenkrát to bylo kolem třetiny dospělých, proto se počítalo s těmi katastrofickými scénáři jak zajistit, aby šel plyn, tekla voda, fungovaly pekárny atd. Proto každý resort připravil seznamy lidí, kteří mají být očkováni, aby se zabezpečil chod státu. Nakonec to většina lidí odmítla a ta pandemická chřipka velice rychle skončila. Ona začala třeba už v létě, někdy v červenci a měli jsme třináct povtrzených úmrtí, což nikdy nebylo. Vždycky se hovoří o tom, že u nás umře 2000 lidí. Ale ti umřou na komplikace, nikoli primárně na chřipku. I letos přišla chřipka náhle, nikdo z nás jsme ji nečekal a ti pacienti jsou opravdu ve velmi vážném stavu. Jsou to těhotné v posledním trimestru, pro které je tenhle virus velmi rizikový, jsou to kuřáci, obézní lidé a jsou to chronicky nemocní. Ti všichni měli být očkováni a očkován není ani jeden z nich.

Související

Ilustrační foto

Českem se šíří respirační nemoci. Experti radí lidem, jak se zachovat

V Česku se nadále šíří akutní respirační infekce. Nemocnost v minulém týdnu činila 1361 infikovaných na sto tisíc obyvatel. Jde o mírný vzestup o necelá tři procenta, informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). U chřipce podobných onemocnění se za stejné období aktuální nemocnost zvýšila o 10 %. 
Ilustrační fotografie.

V Česku se šíří respirační infekce. Případů je více u dětí či seniorů

Nemocnost akutními respiračními infekcemi v Česku se v uplynulém týdnu téměř nezměnila a činí 1323 nemocných na sto tisíc obyvatel. Aktuálně se počty zvyšují u předškolních dětí, školáků a seniorů, naopak mírně klesají u adolescentů, mladých dospělých a dospělých v produktivním věku. Nejvyšší počty nemocných eviduje Jihomoravský kraj. Mezi regiony však nejsou významné rozdíly.

Více souvisejících

chřipka prasečí chřipka Zdravotnictví

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy