Fakultní nemocnice vyhazují peníze oknem. Heger nečinně přihlíží

Praha - Ve fakultních nemocnicích se vyhazují peníze oknem, to je závěr inspektorů Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Současně kritizují ministerstva zdravotnictví, že k nehospodárným nákupům přístrojů a machinacím s veřejnými zakázkami jen nečinně přihlížejí.

Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na to, jak čtyři vybrané fakultní nemocnice čerpaly a využívaly prostředky na svůj rozvoj a obnovu, a to v letech 2006 až 2011. Kontrola se týkala čtrnácti stavebních akcí za 6,6 miliardy korun a nákupu zdravotnických přístrojů za 860 milionů korun. Výsledky jsou šokující.

Při nákupu zdravotnické techniky (například CT, magnetické rezonance apod.) se přístroje nakupují bez rozmyslu a jen se zbytečně utrácejí. Například Fakultní nemocnice Ostrava tak zmodernizovala za 15 milionů korun počítačový tomograf (CT). Po 21 měsících ho ale uložila do skladu, protože na jeho místo pořídila z evropských dotací nový.

Ministerstvo zdravotnictví nemá nejen střednědobou koncepci pro nákupy, ale ani absolutně přehled, kde a kolik jich bylo takových finančně náročných přístrojů nakoupených.

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil nákup nebo modernizaci 15 zdravotnických přístrojů. Kontroloři zjistili, že ačkoli si zadávací dokumentaci vyzvedlo více uchazečů, fakultní nemocnice v 73 procentech případů posuzovaly nakonec jen jedinou nabídku. Tu nemocnice akceptovaly i v případech, kdy byla nabídková cena vyšší než předpokládaná hodnota zakázky!

U stavebních akcí nemocnic kontroloři zjistili pochybení zejména při přípravě akcí, při zadávání veřejných zakázek a při plnění podmínek pro poskytnutí dotace. Pikantní ovšem je, že ministerstvo zdravotnictví v kontrolovaných letech sice provedlo třináct vlastních kontrol, na žádná pochybení ale nepřišlo.

Například Fakultní nemocnice Ostrava z dotačních peněz zaplatila i rekonstrukční práce na některých objektech, na které se dotace vůbec nevztahovala. Uhradila i faktury za stavební práce, aniž by si ověřila, že byly skutečně provedeny.

Fakultní nemocnice Motol zase při rekonstrukci dětského pavilonu uzavřela v jednacím řízení bez uveřejnění jedenáct dodatků ke smlouvě o dílo, čímž navýšila nabídkovou cenu o 632,3 milionu korun. Pět dodatků v jednacím řízení bez uveřejnění uzavřela motolská nemocnice i při řešení havarijního stavu dětského pavilonu. Investiční náklady na odstranění havarijního stavu dosáhly 11 780 korun na jeden m3.

Související

Leoš Heger, bývalý ministr zdravotnictví

S koncem nouzového stavu kolaps nenastane. Vláda jen straší lidi a politikaří, říká exministr Heger

Neprodloužení nouzového stavu v době koronavirové pandemie nevyvolá podle bývalého ministra zdravotnictví Leoše Hegera v zemi kolaps. „Zákon o ochraně veřejného zdraví může stanovit řadu restrikcí, aby nedošlo k úplnému chaosu. Vláda lidem nezdůraznila, že takovou gescí ministerstvo zdravotnictví disponuje. Místo toho kabinet politikaří a veřejnost jen straší, jaké katastrofické scénáře nás čekají, když nebudeme mít nouzový stav,“ říká pro EuroZprávy.cz Leoš Heger.

Více souvisejících

Leoš Heger nemocnice nkú

Aktuálně se děje

před 30 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 3 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy