Levice tvrdě narazí! Zrušení nadstandardů a poplatků není výhra

Verdikt se podle autora komentáře v Hospodářských novinách tváří, že proti nadstandardům nic nemá, ve skutečnosti ale je na dlouho vyřazuje ze hry. Podle něj je jako vystřižený z myšlenkového světa levicové Masarykovy akademie.

Podle názoru komentátorky Mladé fronty Dnes úterním rozhodnutí ÚS "řadíme zpátečku". "Nebo snad někdo věří, že politici v dohledné době dokážou dát luxusnější péči nějaký nový lepší řád? Možná nám to ani nevadí. Není nad hřejivý pocit, že jsme protekčně získali cosi navíc. Politici se zatím budou chlubit, jak zajistili všechno všem, stejně, rovně, sociálně," píše.

Podle autora sloupku v Lidových novinách je úterní verdikt náhoda nebo první ukázka, jak se bude chovat ÚS, který dostal jeho předseda od prezidenta do "osobního vlastnictví a hněte si ho k obrazu svému".

Podle autora dalšího článku v Lidových novinách zatíží ÚS svým rozhodnutím levici, která tu bude v příštích čtyřech letech pravděpodobně vládnout. "Musí řešit nejen otázku nadstandardů, které má za ďáblovo dílo, ale zejména trvalý nedostatek peněz ve zdravotnictví. Žel jediným zdrojem, ze kterého je možné prostředky získat, jsou naše kapsy," míní.

Připravili jsme pro vás otázky a odpovědi, které objasňují jaké konkrétní dopady na nás pacienty bude rozhodnutí Ústavního soudu mít.

1. Odsoudil Ústavní soud nadstandardy v českém zdravotnictví?

Ne, tak tomu není. Soud neřekl, že rozdělení zdravotnických úkonů na standardní a nestandardní je špatné. Chybná je podle soudu jen forma, jakou se tak stalo. Zákon sice o nadstandardech hovoří, ale co se přesně myslí nadstandardem stanovuje vyhláška ministerstva zdravotnictví. Podle soudu je špatné právě to, že nadstandardní úkony neurčuje zákon, ale pouze instituce (ministerstvo). To se ale může snadno změnit. Nastupující ministr zdravotnictví Rusnokovy vlády Martin Holcát už oznámil, že na zařazení konkrétních nadstandardů pod zákon a nikoli vyhlášku, bude pracovat.

2. Kdy oficiálně skončí vymezení nadstandardních výkonů ve zdravotnictví?

Za dva týdny, kdy nález Ústavního soudu vyjde ve Sbírce zákonů. To je okamžik, od kterého se dělení zdravotnických úkonů na standard a nadstandard ruší.

3. Co se v praxi změní?

Pacient změnu vlastně příliš nepozná. Zanikne sice dělení na standard a nadstandard, ale až budete chtít v nemocnici na zlomenou ruku raději lepší, lehčí (a dražší) sádru, přinesou vám ceník a tak jako tak budete platit ze své kapsy. Zdravotnické úkony se totiž dál budou dělit na ty běžné a plně hrazené pojišťovnou a na ty ostatní, lepší a nadstandardní, za které si připlatíte podle ceníku konkrétní nemocnice. Je dokonce možné, že zaplatíte víc než dosud. Opět si můžeme vypomoci příkladem se sádrou. Dokud byla lepší sádra nadstandardem, pojišťovna z její ceny zaplatila přesně tolik, kolik by stála sádra obyčejná. Vše co bylo navíc, hradil pacient. Teď záleží na tom, jak mají v té které nemocnici nastavený ceník. Stejně tak si připlatíte za samostatný pokoj, výběr konkrétního lékaře u své operace, přítomnost otce u porodu ap.

4. Jaké nadstandardy dosud platily?

Bylo jich pouze osmnáct, dalších několik desítek jich do seznamu mělo teprve přibýt. Ze zmiňovaných nadstandardů se devět týkalo lehčí a lepší sádry, sedm lepších druhů očkování a dva dokonalejších nitroočních čoček.

5. Jaké měly přibýt?

Letos se na seznamu nadstandardů měly objevit robotické operace, laparoskopie u zákroků na děloze či vaječnících, příplatky za zákroky mimo ordinační hodiny nebo výběr konkrétního lékaře u operace.

6. Jak pacienti dosud nadstandardy využívali?

Zhruba 46 milionů korun dali loni čeští pacienti za lepší oční čočky, lehčí sádry a očkování. Z nadstandardů měli zájem hlavně o měkké čočky, které řeší více očních vad, dali za ně přes 40 milionů. Za očkování dali čtyři miliony a za sádru 1,5 milionu korun. Zájem tedy byl.

7. Proč snížil Ústavní soud poplatek za pobyt v nemocnici ze 100 korun na 60 korun?

Soud vrátil na původní úroveň poplatek za pobyt v nemocnici. Nadále už se tedy nebude za jeden den v nemocnici platit 100 korun, ale pouze 60, jako tomu bylo předtím, než ministr zdravotnictví Heger poplatek zvýšil. Na tom budou pochopitelně tratit nemocnice, které si nepochybně alespoň v některých případech propad příjmů vynahradí u svých zřizovatelů, kteří sáhnou po penězích vybraných od daňových poplatníků. Podle dnešního vyjádření náměstka FN Motol (a budoucího ministra zdravotnictví v Rusnokově vládě) Martina Holcáta zkrácením poplatku přijde motolská nemocnice o 20 milionů korun ročně.

Soudu vadilo, že někteří hospitalizovaní pacienti skutečně nejsou schopni tak vysoký poplatek uhradit. Upozornil přitom na zahraniční praxi, kdy bývá takový poplatek omezen časem nebo finančním stropem. I to ministr zdravotnictví Leoš Heger uznal. Podle něj se počítalo s tím, že zvýšené náklady na pobyt v nemocnici finančně slabším lidem vykompenzuje sociální systém v jiných dávkách, ale očekávání nebylo splněno. Proto se i Heger přiklonil k tomu, že by tyto poplatky mohly mít určitou hranici, za níž by se při delším pobytu v nemocnici už neplatily.

8. Co ještě Ústavní soud zrušil?

Poslední rozhodnutí ústavních soudců se pacientů přímo nedotýká. Soud zrušil pokuty za nevybírání poplatků nemocnicím. Zdá se to být dobrým rozhodnutím, protože náklady na vymáhání poplatků obvykle přesahovaly zisk z nich.