Konec poplatků: Bude zle, varují zdravotníci. Žádají kompenzaci

Praha - Pokud politici zruší poplatky v ambulancích a lékárnách a neobnoví je v nemocnicích, dostane zdravotnictví od pacientů za rok místo 5,53 miliardy korun jen 180 milionů. Vyplývá to z dat ministerstva zdravotnictví. Další dvě až čtyři miliardy z ročního rozpočtu resortu, který je 235 miliard, mu podle odborných odhadů vezme umělý pokles kurzu koruny. Oslovení zdravotníci varují, že konec poplatků dopadne na soukromé praxe i na nemocnice "velmi špatně" a požadují kompenzaci.

"Pokud se budou rušit regulační poplatky, bude Česká lékařská komora požadovat ke stejnému datu zvýšení odvodů za státní pojištěnce a novelu úhradové vyhlášky, aby se peníze dostaly ke zdravotníkům," řekl ČTK prezident stavovské organizace Milan Kubek.

Mluvčí Koalice soukromých lékařů a prezident České stomatologické komory Pavel Chrz ČTK řekl, že dopady zrušení poplatků budou kritické hlavně pro praktické lékaře a ambulantní specialisty, zasáhnou ale i zubaře. Běžná praxe má nyní z regulačních poplatků za měsíc zhruba 5000 korun, to je za rok 60.000 korun, ty podle Chrze lékař "na ulici nikde nenajde", víc by proto měly začít platit zdravotní pojišťovny.

Praxím hrozí propad příjmů i bez toho, že by se poplatky rušily. Úhradová vyhláška na příští rok dává na péči o deset miliard korun víc než letos, většinu ale směřuje do nemocnic. Zdravotníci zpochybňují tvrzení ministerstva, že žádný druh péče nedostane příští rok méně. Například u zubařů bude podle ministerstva nárůst o 2,8 procenta, podle Chrze nula.

V lékárnách by se zrušení poplatků mělo provázat s poklesem DPH na léky, nyní je 15 procent, v plánu je zavedení ještě jedné snížené, asi pětiprocentní sazby. Tento plán ale může narazit na odpor EU. Česká lékárnická komora nyní propočítává dopady zrušení poplatků. "Doufám, že se nám s budoucí koalicí podařilo domluvit, že lékárny, i ty nejmenší, potřebují kompenzaci zrušených poplatků," řekl ČTK prezident lékárníků Lubomír Chudoba. S politiky se prý dohodl, že do konce března zpracuje komora a projedná s pojišťovnami model nového odměňování lékáren.

Odměna lékáren zatím vychází z lékové marže, podle návrhu komory by se měl model kombinovat, odměna by se skládala zčásti z marže a zčásti z poplatku od pojišťovny za výdej léku a odborné poradenství. Ve výsledku nesmí stoupnout zatížení pacientů, lékáren ani zdravotních pojišťoven.

Regulační poplatky lze zrušit jen zákonem, zdravotníci odhadují, že se tak stane nejdřív v dubnu, spíše ale až v pololetí 2014. Pokud má být zrušení poplatků provázáno s nárůstem příjmů resortu, musel by Parlament schválit ke stejnému datu navýšení pojistného, které za děti či nezaměstnané platí stát. Pokud by rozhodnutí zůstalo na vládě, musí o navýšení rozhodnout do pololetí s platností od ledna 2015.

Více peněz by zdravotnictví mohlo získat také zavedením zdravotní daně na tabák a alkohol či zrušením stropů pojistného. Legitimní podle zdravotníků je i zvažovat navýšení sazby zdravotního pojištění z 13,5 na 14 procent.

Související

Vlastimil Válek (TOP 09)

Válek chce zavést regulační poplatky v nemocnicích. Lidé zneužívají urgentní příjmy

Lidé podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) zneužívají urgentní příjmy nemocnic. Chce proto zavést regulační poplatky, řekl Mladé frontě Dnes (MfD). Poplatek by mohli hradit například pacienti, kteří nejdou nejprve k praktickému lékaři, ale rovnou do zdravotnického zařízení. Konkrétní návrhy ministr očekává od Národní ekonomické rady vlády (NERV).

Více souvisejících

poplatky ve zdravotnictví Milan Kubek Zdravotnictví

Aktuálně se děje

před 46 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 5 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy