Praha - Sněmovna bude rozhodovat o návrhu KSČM na zrušení všech zdravotnických poplatků. Komunisté chtějí přidat konec plateb do novely zákona o zdravotním pojištění o úpravě přeshraniční péče. Sněmovna ji dnes poslala do závěrečného schvalování, které by se mohlo uskutečnit příští týden.
Koalice ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL už nechce obnovit poplatky za hospitalizaci, které od ledna zrušil Ústavní soud. Do budoucna, od příštího roku, chce vláda zrušit i další platby - u lékaře a za recept. Zůstat by měly poplatky za pohotovost.
Komunisté se zasazují o zrušení všech poplatků ve zdravotnictví dlouhodobě. Nynější návrh Soni Markové předpokládá i zavedení ročního limitu 2500 korun na doplatky za částečně hrazené léky. Poplatky jsou podle soudu Markové protiústavní a nic neregulují. Poslanci z řad pravice ale upozorňovali na to, že konec plateb by znamenal více než pětimiliardový výpadek v systému zdravotního pojištění.
Zásadní nesouhlas vyjádřil s návrhem Markové nový ministr zdravotnictví Svatopluk Neměček (ČSSD). Poplatky lze zrušit až po řádném projednání a analýze dopadů, uvedl.
"V případě zrušení tzv. regulačních poplatků Česká lékařská komora požaduje, aby stát prostřednictvím zdravotních pojišťoven všem poskytovatelům zdravotních služeb poskytujícím lékařskou péči v plné výši kompenzoval takto způsobený pokles příjmů," říká MUDr. Milan Kubek, prezident České lékařské komory, v anketě pro server zdravi.e15.cz.
"Před zavedením regulačního poplatku za položku na receptu jsme tehdejšího ministra zdravotnictví MUDr. Tomáše Julínka přesvědčovali, že pro jím zamýšlenou regulaci bude účelnější zavedení poplatku za předepsání receptu přímo v ordinaci lékaře. V lékárnách již tehdy pacienti platili poměrně vysoké částky ve formě doplatků na léky a my se chtěli soustředit na stanovení jejich přiměřené a předvídatelné výše, stejně jako je tomu v ostatních zemích Evropské unie. Stále považujeme za nutné sjednotit doplatky na léčiva hrazená ze zdravotního pojištění na státem stanovenou stejnou úroveň ve všech lékárnách. To by plátcům pojištění garantovalo stejnou finanční dostupnost péče ve všech lékárnách, orientaci pacientů na odbornost poskytnuté péče a jasně dané a známé podmínky již při předepisování léků," myslí si PharmDr. Lubomír Chudoba, prezident České lékárnické komory.
A dodal: "V průběhu doby se bohužel ukázalo, že tzv. ochranný limit splňuje svou funkci v systému nezapočitatelných a započitatelných doplatků stále méně. Dostali jsme se do situace, kdy při stále rostoucí spoluúčasti (dané drastickým snižováním úhrad léků a vyřazením některých přípravků z úhrad) paradoxně klesají částky, které zdravotní pojišťovny vracejí pacientům při překročení ochranného limitu. Nedávné vysvětlení VZP, že třetinový pokles objemu vracené částky je prý díky jejímu pozitivnímu listu, je nesmysl. Skutečným důvodem bude spíše absence kontroly dostupnosti léků se započitatelným doplatkem, případně plně hrazených s nejnižší úhradou ve skupině, na našem trhu."
Na operaci do ciziny bez souhlasu pojišťovny
Vládní novela stanoví, že čeští občané by měli mít jako jiní občané EU možnost podstoupit plánovanou operaci v cizině. Zdravotní pojišťovna by ji uhradila v českých cenách. O souhlas by ji až na výjimky žádat nemuseli.
Takzvanou přeshraniční péči umožňuje už od konce října bruselská směrnice. Občané EU podle ní mají právo na péči mimo svoji zemi, pokud doma není, anebo by museli čekat nepřiměřeně dlouho. Informace o kvalitě a ceně péče mají mít kontaktní místa v jednotlivých zemích.
Totožnou normu projednávala Sněmovna už před volbami. Rozpuštěním dolní komory ale takzvaně spadla pod stůl.
Nyní musejí čeští pacienti žádat pojišťovnu o souhlas s plánovanou operací v jiné zemi EU, po přijetí novely ho potřebovat až na některé výjimky nebudou. Výjimky by mohla vymezit nařízením vláda. Už teď hradí pojišťovny neodkladnou péči, tam také souhlas není nutný.
Ministerstvo zdravotnictví očekává, že počty lidí, kteří pojedou na plánovanou operaci do ciziny, a cizinců, kteří se dají operovat v Česku, budou zhruba vyrovnané.
Související
Fiala odmítá zavedení regulačních poplatků u lékaře nynější vládou
Válek chce zavést regulační poplatky v nemocnicích. Lidé zneužívají urgentní příjmy
poplatky ve zdravotnictví , KSČM , nemocnice
Aktuálně se děje
před 3 minutami
První letošní útok. Medvědice na Slovensku napadla muže
před 54 minutami
V Česku nadále probíhá epidemické šíření chřipky
před 1 hodinou
Policie vyšetřuje vraždu na ubytovně v Žamberku
před 2 hodinami
105 let od okamžiku, kdy americký lékař sám sobě vyoperoval slepé střevo. Proč to udělal?
před 2 hodinami
Češi se představili v v boulích i slopestylu. Ve skocích mezi ženami postoupila jen Indráčková
před 2 hodinami
Zemřel respektovaný hudebník Pavel Klikar
před 3 hodinami
Novinky o počasí. Sněžit má až do úterního dopoledne, platí varování
před 4 hodinami
Vláda rozhodla, kdo na postu předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost nahradí Drábovou
před 4 hodinami
Jaderné zbraně rezonují Evropou. Polsko zvažuje vlastní, Německo o nich jedná s Francií
před 5 hodinami
Vláda zamítla změny v důchodech. Dala zelenou supermoderní nemocnici
před 6 hodinami
Rubio v Mnichově odhalil, kolik na Ukrajině umírá ruských vojáků
před 7 hodinami
Kandidátem Motoristů na funkci ministra životního prostředí je poslanec Igor Červený
před 7 hodinami
Letadlová loď USS Abraham Lincoln dorazila na Blízký východ
před 8 hodinami
Starmer zahájil boj proti technologickým gigantům. Chce zastavit nekonečné rolování na sociálních sítích
před 9 hodinami
V Praze opět roste počet případů žloutenky
před 10 hodinami
Google čelí ostré kritice. Jeho umělá inteligence ohrožuje zdraví lidí
před 10 hodinami
Braathen získal pro Brazílii historické zimní zlato, Fernstädtová nakonec desátá
před 10 hodinami
Bude mít EU vlastní ICE? Lidskoprávní organizace bijí na poplach
před 11 hodinami
Souboj o přízeň Evropy odstartoval. V Mnichově proběhla veřejná přetahovaná mezi USA a Čínou
před 12 hodinami
Opravdu má Putin zájem o mír? Rusko stále častěji míří na civilisty, počet mrtvých na Ukrajině rapidně vzrostl
Počet civilních obětí způsobených výbuchy na Ukrajině vzrostl během roku 2025 o 26 %. Tento nárůst odráží intenzivnější ruské útoky na ukrajinská města a kritickou infrastrukturu. Podle údajů monitorovací skupiny Action on Armed Violence (AOAV) bylo v důsledku výbušného násilí hlášeno 2 248 mrtvých. Dalších 12 493 civilistů utrpělo podle médií zranění.
Zdroj: Libor Novák