Zdravotnictví zdarma a hned, rozkřikuje se KSČM. Koalice to vidí jinak

Praha - Sněmovna bude rozhodovat o návrhu KSČM na zrušení všech zdravotnických poplatků. Komunisté chtějí přidat konec plateb do novely zákona o zdravotním pojištění o úpravě přeshraniční péče. Sněmovna ji dnes poslala do závěrečného schvalování, které by se mohlo uskutečnit příští týden.

Koalice ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL už nechce obnovit poplatky za hospitalizaci, které od ledna zrušil Ústavní soud. Do budoucna, od příštího roku, chce vláda zrušit i další platby - u lékaře a za recept. Zůstat by měly poplatky za pohotovost.

Komunisté se zasazují o zrušení všech poplatků ve zdravotnictví dlouhodobě. Nynější návrh Soni Markové předpokládá i zavedení ročního limitu 2500 korun na doplatky za částečně hrazené léky. Poplatky jsou podle soudu Markové protiústavní a nic neregulují. Poslanci z řad pravice ale upozorňovali na to, že konec plateb by znamenal více než pětimiliardový výpadek v systému zdravotního pojištění.

Zásadní nesouhlas vyjádřil s návrhem Markové nový ministr zdravotnictví Svatopluk Neměček (ČSSD). Poplatky lze zrušit až po řádném projednání a analýze dopadů, uvedl.

"V případě zrušení tzv. regulačních poplatků Česká lékařská komora požaduje, aby stát prostřednictvím zdravotních pojišťoven všem poskytovatelům zdravotních služeb poskytujícím lékařskou péči v plné výši kompenzoval takto způsobený pokles příjmů," říká MUDr. Milan Kubek, prezident České lékařské komory, v anketě pro server zdravi.e15.cz.

"Před zavedením regulačního poplatku za položku na receptu jsme tehdejšího ministra zdravotnictví MUDr. Tomáše Julínka přesvědčovali, že pro jím zamýšlenou regulaci bude účelnější zavedení poplatku za předepsání receptu přímo v ordinaci lékaře. V lékárnách již tehdy pacienti platili poměrně vysoké částky ve formě doplatků na léky a my se chtěli soustředit na stanovení jejich přiměřené a předvídatelné výše, stejně jako je tomu v ostatních zemích Evropské unie. Stále považujeme za nutné sjednotit doplatky na léčiva hrazená ze zdravotního pojištění na státem stanovenou stejnou úroveň ve všech lékárnách. To by plátcům pojištění garantovalo stejnou finanční dostupnost péče ve všech lékárnách, orientaci pacientů na odbornost poskytnuté péče a jasně dané a známé podmínky již při předepisování léků," myslí si PharmDr. Lubomír Chudoba, prezident České lékárnické komory.

A dodal: "V průběhu doby se bohužel ukázalo, že tzv. ochranný limit splňuje svou funkci v systému nezapočitatelných a započitatelných doplatků stále méně. Dostali jsme se do situace, kdy při stále rostoucí spoluúčasti (dané drastickým snižováním úhrad léků a vyřazením některých přípravků z úhrad) paradoxně klesají částky, které zdravotní pojišťovny vracejí pacientům při překročení ochranného limitu. Nedávné vysvětlení VZP, že třetinový pokles objemu vracené částky je prý díky jejímu pozitivnímu listu, je nesmysl. Skutečným důvodem bude spíše absence kontroly dostupnosti léků se započitatelným doplatkem, případně plně hrazených s nejnižší úhradou ve skupině, na našem trhu."

Na operaci do ciziny bez souhlasu pojišťovny

Vládní novela stanoví, že čeští občané by měli mít jako jiní občané EU možnost podstoupit plánovanou operaci v cizině. Zdravotní pojišťovna by ji uhradila v českých cenách. O souhlas by ji až na výjimky žádat nemuseli.

Takzvanou přeshraniční péči umožňuje už od konce října bruselská směrnice. Občané EU podle ní mají právo na péči mimo svoji zemi, pokud doma není, anebo by museli čekat nepřiměřeně dlouho. Informace o kvalitě a ceně péče mají mít kontaktní místa v jednotlivých zemích.

Totožnou normu projednávala Sněmovna už před volbami. Rozpuštěním dolní komory ale takzvaně spadla pod stůl.

Nyní musejí čeští pacienti žádat pojišťovnu o souhlas s plánovanou operací v jiné zemi EU, po přijetí novely ho potřebovat až na některé výjimky nebudou. Výjimky by mohla vymezit nařízením vláda. Už teď hradí pojišťovny neodkladnou péči, tam také souhlas není nutný.

Ministerstvo zdravotnictví očekává, že počty lidí, kteří pojedou na plánovanou operaci do ciziny, a cizinců, kteří se dají operovat v Česku, budou zhruba vyrovnané.

Související

Vlastimil Válek (TOP 09)

Válek chce zavést regulační poplatky v nemocnicích. Lidé zneužívají urgentní příjmy

Lidé podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) zneužívají urgentní příjmy nemocnic. Chce proto zavést regulační poplatky, řekl Mladé frontě Dnes (MfD). Poplatek by mohli hradit například pacienti, kteří nejdou nejprve k praktickému lékaři, ale rovnou do zdravotnického zařízení. Konkrétní návrhy ministr očekává od Národní ekonomické rady vlády (NERV).

Více souvisejících

poplatky ve zdravotnictví KSČM nemocnice

Aktuálně se děje

před 7 minutami

Francouzské námořnictvo

„Útok na Kypr je útokem na Evropu.“ Macron vyslal na Blízký východ masivní flotilu, má bránit Hormuzský průliv

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil mohutné posílení vojenské přítomnosti své země ve východním Středomoří a v oblasti Rudého moře. Francie se rozhodla nasadit celkem deset válečných lodí, včetně osmi fregat a dvou obojživelných vrtulníkových lodí. Hlavním pilířem této operace je vyslání jaderné letadlové lodi Charles de Gaulle.

před 1 hodinou

Saúdská Arábie

Saúdské Arábii dochází trpělivost. Prohráli jste, ponesete drtivé následky, vzkazuje Íránu

Saúdská Arábie vydala ostré varování adresované Teheránu, ve kterém označila Írán za budoucího „největšího poraženého“ v případě další eskalace probíhajícího konfliktu. Rijád ve svém oficiálním prohlášení odsoudil dlouhodobou kampaň íránské agrese, která je namířena nejen proti Království, ale i proti dalším členským zemím Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC).

před 2 hodinami

Ropa, ilustrační fotografie

Tři měsíce války vyšroubují cenu ropy na 185 dolarů za barel. Ekonomiku může potkat nepředstavitelný otřes

Světová ekonomika se ocitla na prahu vážné krize. Pondělní prudký nárůst cen ropy vyvolal masivní výprodeje na předních světových burzách a mezi ekonomy sílí obavy, že probíhající válka mezi USA, Izraelem a Íránem se stane rozbuškou pro globální ekonomický šok. Situace v Perském zálivu totiž vyústila v energetickou krizi, která s sebou nese hrozivé riziko stagflace.

před 3 hodinami

USS Preble vypálila střelu s plochou dráhou letu Tomahawk.

CNN: Školu, v níž zahynulo 168 dětí, zřejmě zasáhla americká raketa Tomahawk

Nové video zveřejněné polooficiální íránskou tiskovou agenturou Mehr přineslo zásadní důkazy v kauze tragického útoku v íránském městě Mináb. Záběry pořízené z blízkého staveniště zachycují okamžik, kdy střela s plochou dráhou letu zasáhla námořní základnu Islámských revolučních gard (IRGC). Tato základna se nachází v bezprostředním sousedství školy Šadžare Tajjiba, kde podle íránských úřadů zahynulo nejméně 168 dětí a 14 dospělých.

před 5 hodinami

Ilustrační fotografie

Experti: Svět stojí na prahu největšího ropného šoku v historii. Světová ekonomika čelí masové energetické krizi

Světová ekonomika čelí hrozbě, která by svým rozsahem mohla překonat všechny dosavadní energetické krize v historii, varuje BBC. Ceny ropy se v pondělí ráno utrhly ze řetězů a bleskově překonaly hranici 100 dolarů za barel, přičemž v jednu chvíli atakovaly i úroveň 115 dolarů. Tento dramatický nárůst je přímým důsledkem eskalujícího konfliktu v Perském zálivu, který fakticky zastavil export klíčové suroviny z jednoho z nejdůležitějších regionů světa.

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Ukrajina na žádost USA vyslala na Blízký východ experty, budou chránit americké vojenské základny

Ukrajina vyslala do Jordánska své experty a flotilu speciálních záchytných dronů, aby pomohla Spojeným státům s ochranou jejich vojenských základen. Prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro deník New York Times, zveřejněném 9. března, uvedl, že k tomuto kroku došlo po přímé žádosti z Washingtonu. Spojené státy o pomoc požádaly 5. března v reakci na prudkou eskalaci napětí na Blízkém východě, která následovala po úderech na Írán.

před 6 hodinami

Modžtaba Chámeneí

Z bláta do louže. Modžtaba je krutější než Alí Chameneí, Trump o jeho jmenování věděl, tvrdí Íránci

Jmenování Modžtaby Chameneího novým nejvyšším vůdcem Íránu vyvolalo v zemi hluboké emoce, které se pohybují na škále od organizovaného nadšení v ulicích až po mrazivý odpor v soukromí íránských domovů. Zatímco režimní příznivci oslavují zachování kontinuity, pro velkou část populace představuje tento krok začátek éry, která může být ještě temnější než ta předchozí.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

raketový systém Patriot

NATO sestřelilo další íránskou raketu mířící do Turecka

Válka mezi Spojenými státy a Íránem se začíná nebezpečně dotýkat i hranic Severoatlantické aliance. Turecké ministerstvo obrany oznámilo, že v pondělí krátce po 13. hodině zlikvidovaly systémy protivzdušné obrany NATO íránskou balistickou raketu, která pronikla do tureckého vzdušného prostoru. Trosky munice dopadly na neobydlené území u jihozápadního města Gaziantep. Podle oficiálních zpráv nedošlo k žádným zraněním ani obětem na životech.

před 9 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

Spojenectví s Putinem shořelo spolu s íránskými rafinériemi. Za sliby o neochvějné podpoře se skrývá parazitování

Vztahy mezi Moskvou a Teheránem se v posledních letech zdály být nerozbitné. Společné vojenské zájmy, dodávky íránských dronů pro ruskou agresi na Ukrajině a odpor k západní hegemonii vytvořily iluzi hlubokého spojenectví. Nicméně brutální realita devátého dne války v Íránu odhalila tuto vazbu v její skutečné podobě: jako čistě pragmatické partnerství, kde slova o podpoře končí tam, kde začínají létat rakety.

před 10 hodinami

Ursula von der Layenová na Summitu skupiny G7 v Hirošimě, Japonsku, 19.–21. května 2023

Svět se změnil a kompromisy škodí. Von der Leyenová chce radikální změnu Evropské unie

Evropská unie se nachází v bodě, kdy musí „urychleně a radikálně“ přehodnotit svůj přístup k zahraniční politice. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová to prohlásila v pondělí během setkání s unijními velvyslanci v Bruselu. Podle ní je současné geopolitické klima natolik nestabilní, že dosavadní spoléhání na konsenzus a kompromis může být pro akceschopnost bloku spíše přítěží než pomocí.

před 10 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump poprvé nastínil, kdy ukončí válku proti Íránu

Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru pro The Times of Israel objasnil svou vizi ukončení současného válečného konfliktu. Podle jeho slov bude rozhodnutí o tom, kdy operace proti Íránu skončí, „vzájemnou“ záležitostí, kterou učiní společně s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Prezident však zároveň naznačil, že konečné slovo bude mít on sám, až nastane ten správný čas.

před 11 hodinami

Pete Hegseth

Tvář útoku na Írán. Hegseth se nedokázal vymanit z původního povolání, napříč světem vyvolává zděšení i kritiku

Nástup Peta Hegsetha do čela amerického Pentagonu vyvolává vlnu zděšení a ostré kritiky. Bývalý moderátor stanice Fox News, kterého Donald Trump jmenoval ministrem obrany – a příznačně jej přejmenoval na „ministra války“ – se stal tváří probíhajícího konfliktu s Íránem. Místo rozvážného státnického přístupu však Hegseth volí rétoriku, kterou kritici přirovnávají k chování „kresleného rváče“.

před 12 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump rozpoutáním války v Íránu uvrhnul svět do chaotického víru destrukční politiky

Válka v Íránu, kterou rozpoutala administrativa Donalda Trumpa společně s Izraelem, vtahuje podle analýzy CNN zbytek světa do chaotického víru politiky postavené na boření zavedených pořádků. Přístup Spojených států ke svým spojencům v předvečer konfliktu připomínal nápis na slavné bundě Melanie Trumpové: „Mně je to jedno. A vám?“ Washington totiž nejenže nehledal diplomatickou legitimitu, ale své nejbližší partnery o zahájení ofenzivy často ani neinformoval.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

včera

Princ Andrew

Britská monarchie ukončí pronájem domu pro Andrewa. Rozhodl on sám

Bývalý princ Andrew se vzdává další nemovitosti, kterou měl v pronájmu od královské rodiny. Upozornila na to BBC. Jde o budovu nacházející se v blízkosti jeho někdejšího sídla, které syn zesnulé královny Alžběty II. kontroverzně prodal již před více než dvaceti lety. 

včera

včera

Česká televize vrací úder. Tvrzení končícího Moravce odmítá

Česká televize respektuje rozhodnutí moderátora hlavní politické diskuze Václava Moravce, který po 21 letech končí ve veřejnoprávní televizi. Podle vedení média ale není pravda, že by v ČT nebyla garantována nezávislost redakční práce. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy