Zrušené poplatky, nemocnice už jsou bez peněz. Co bude dál?

Vláda se v programovém prohlášení zavázala, že dvoumiliardový výpadek po zrušení hospitalizačního poplatku nemocnicím kompenzuje. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na to počítá z využitím rozpočtové rezervy. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) chce přesun peněz provést změnou zákona. Věří, že se mu to podaří velmi rychle. Podle Fialy se to ale těžko stihne. Nemocnice se obávají, že peníze nedostanou ani v pololetí.

"Je březen a minimální lhůta pro přijetí zákona je šest, sedm měsíců, čili to vidíme tak na podzim. A že by Parlament použil stav legislativní nouze kvůli nemocničním poplatkům, to si iluze nedělám," řekl Fiala.

AČMN doporučila Němečkovi jako řešení novelizovat úhradovou vyhlášku na letošní rok. "V podstatě by se v novele navýšily úhrady za lůžkoden o sto korun, to by bylo velice jednoduché," vysvětlil.

Nemocnice navrhovaly toto řešení už za předchozích ministrů, právníci na ministerstvu uvedli, že to není právně schůdné, úhradovou vyhlášku podle nich nelze měnit v průběhu roku. Fiala připomněl, že existují i opačné právní názory, že to tedy schůdné je. V předchozích letech se už stalo, že novela vyhlášky vyšla i v průběhu roku. Naposledy v roce 2012, kdy novelou od dubna dostaly nemocnice více peněz na zvýšení platů lékařů po odborářské akci Děkujeme, odcházíme.

Celkově podle Fialy chybí nemocnicím 14 miliard korun - o šest miliard přišly navýšením DPH, šest miliard jim vzala loňská úhradová vyhláška a nyní přibyly dvě miliardy ze zrušených hospitalizačních poplatků. Některé nemocnice jsou podle Fialy už existenčně ohroženy. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček ČTK potvrdil, že nemocnice, které na tom byly už loni špatně, jsou na tom nyní ještě hůře.

Pacienti jásají

Paní Božena ze Spešova, která si nepřála zveřejnit své příjmení, zrušení poplatku za pobyt v nemocnici vítá. „Nejsem už nejmladší a v nemocnici trávím čím dál více času, takže jsem ráda, že už platit nemusím. V dnešní době je každá koruna dobrá. Celý život jsem pracovala a platila daně i pojištění, takže nevím, proč bych měla ještě zvlášť platit za pobyt v nemocnici," míní žena. Informuje o tom e15.cz.

Zato pro nemocnice znamená zrušení stokorunového poplatku za den problém. „Z poplatků jsme měli příjem kolem šesti milionů ročně. Přišli jsme o prostředky, ze kterých jsme platili běžný provoz nemocnice, ale také třeba nákup nových přístrojů a podobně," vyčíslila ředitelka Nemocnice Blansko Vladimíra Danihelková s tím, že půl milionu měsíčně je pro blanenskou nemocnici citelná ztráta.

Zrušení poplatků se podle ní odráží i v chování pacientů. „Pacienti teď chtějí zůstávat déle v nemocnici a ani jejich příbuzní už nejsou tak ochotní brát si je do domácího ošetřování. Takže se obtížněji uvolňují lůžka pro nové pacienty," řekla.

Dvě pětiny osob ve věku 18-65 let (častěji osoby s nižším vzděláním a obyvatelé Ústeckého kraje) podporují zrušení poplatků v nemocnicích a dalších lůžkových zařízeních. Necelá třetina populace (31 %, častěji vysokoškoláci a obyvatelé měst s 20 000 – 99 999 obyvateli) souhlasí s 60 korunovým denním poplatkem, čtvrtina dalších se 100 Kč (opět častěji vysokoškoláci). Osob, které se domnívají, že by tyto poplatky měly být ještě vyšší, jsou jen 3 %, vyplynulo z průzkumu agentury STEM/MARK.

45 % populace (častěji vysokoškoláci) se domnívá, že současné zrušení hospitalizačních poplatků bude mít negativní vliv na kvalitu a dostupnost péče v těchto lůžkových zařízeních. Opačný názor zastává 55 % osob.

Zrušení poplatků u lékaře a za recept má ve srovnání s opatřením v lůžkových zařízeních širší podporu veřejnosti. Pro odstranění těchto poplatků jsou téměř dvě třetiny populace ve věku 18-65 let (častěji lidé s nižším vzděláním a také např. obyvatelé Olomouckého kraje). Třetina osob souhlasí se zachováním stávajících 30 korun (častěji vysokoškoláci a lidé z Prahy). Zvýšení dosavadních poplatků nad 30 korun má pouze minimální podporu 3 % obyvatel.

78 % populace se domnívá, že případné zrušení poplatků u lékaře nebude mít negativní vliv na kvalitu a dostupnost této ambulantní péče. Opačný názor zastává 22 % osob (častěji vysokoškoláci), uvedl Simar.cz.