Slučování zdravotních pojišťoven? Stát nic nařizovat nebude, ale...

Praha - Ministerstvo zdravotnictví nechce nařídit zamýšlené sloučení zdravotních pojišťoven zákonem. Rozhodnutí o spojení nechá na správních radách pojišťoven. Zástupcům státu, kteří v nich zasedají, ale uloží tento krok prosadit. V České televizi to dnes řekla náměstkyně ministra pro legislativu Lenka Teska Arnoštová. O snížení počtu pojišťoven se zmiňuje koaliční smlouva. Česká lékařská komora (ČLK) s ním souhlasí.

"V koaliční dohodě máme, že budeme podporovat postupné sloučení zdravotních pojišťoven, ale ne napříč a direktivně zákonem, je to na jednotlivých správních radách," uvedla náměstkyně. Řekla, že zákon o konkrétním sloučení pojišťoven ministerstvo "určitě nebude předkládat". Stát má ve správních radách své zástupce. Podle náměstkyně noví členové zatím jmenováni nebyli. Měli by pak ale dostat zadání, aby spojení pojišťoven prosazovali.

ČLK před několika dny představila návrh svých opatření ke zlepšení situace ve zdravotnictví. Sloučení trojice pojišťoven je jedním z jejích kroků. "Prostředky bychom mohli získat právě sloučením pojišťoven, do budoucna by se to systému vrátilo," uvedl prezident ČLK Milan Kubek.

Podle něj by nová velká pojišťovna mohla také snadněji změnit svůj revizní systém, což by ušetřilo peníze. Regulace by nesměřovaly jen ke zdravotníkům, ale také k pacientům. "Pokud navštívíte lékaře kvůli stejné věci pětkrát, ten dvě vyšetření nedostane zaplaceno, protože má limit. Když navštívíte pět různých lékařů, pojišťovny to zaplatí... Pokud bude regulace a pojišťovna bude sledovat konkrétního pacienta, řekne mu, že třetí stejné vyšetření už nezaplatí," popsal Kubek.

"Zdravotnictví není perpetuum mobile, a když nemá peníze, tak se to musí projevit tím, že bude zdravotní péče hůř dostupná, bude méně kvalitní a méně bezpečná. Lékaři se vždy snaží dopady na pacienty minimalizovat, ale jestliže zdravotnictví během uplynulých tří let přišlo o 36 miliard korun, tak to jsou peníze, které chybí, a těch projevů krize je celá řada, od nedostatku personálu, dlouhých čekacích dob na nejrůznější vyšetření, extrémně vysokých doplatků pacientů v lékárnách, protože velká řada léků přestala být úplně hrazena ze zdravotního pojištění, od toho, že se v nemocnicích pomalu nedomluvíte česky, protože ošetřovatelský personál je většinou z Ukrajiny, a tak dále," řekl Kubek v rozhovoru pro iHned.cz.

Psali jsme: Sobotka proti Zemanovi: Zdravotnictví není černá díra na peníze ČLK přišla s reformou: 20 haléřů z každé cigarety zachrání nemocnice  

"Myslím si, že pan premiér si je vědom hloubky ekonomických problémů zdravotnictví, pan ministr financí se obávám, že nikoliv. Obecně se těžce polemizuje s jeho výhradami vůči některým příkladům nehospodárnosti ve zdravotnictví. Ty případy jsou většinou starého data a nikdy nebyly nijak konkretně dotaženy k tomu, aby byl někdo potrestán," pokračuje šéf ČLK.

"Teď se musíme spíše dívat do budoucnosti, aby se zdravotnictví nezhroutilo, protože jeho úkolem je zajistit dostupnost zdravotní péče pro každého bez ohledu na jeho aktuální finanční situaci. Staré kauzy ať řeší orgány činné v trestním řízení. Používat to jako zdůvodnění k tomu, že se zdravotnictví nechá úplně vyhladovět, nepovažuji za šťastné," dodal Kubek.

Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) krátce po svém nástupu do úřadu uvedl, že sloučení pojišťoven vojenské a vnitra vidí jako výhodné. Podotkl, že by to měl být "přirozený evoluční proces".

V Česku funguje vedle Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), která je největší, také šest zaměstnaneckých pojišťoven. Patří mezi ně i Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra a Vojenská zdravotní pojišťovna. Pojišťovny se slučovaly už v minulosti. V březnu 2011 se k VZP přičlenila Zdravotní pojišťovna Média, v říjnu 2012 se Metal-Aliance připojila k České průmyslové zdravotní pojišťovně.

Zdravotnictví hospodaří ročně s částkou zhruba 300 miliard korun. Peníze na péči protečou právě přes pojišťovny. VZP na ni loni vydala přes 142 miliard korun.

Související

Vlastimil Válek (TOP 09)

Vláda rozhodla o budoucnosti lékařských pohotovostí. Změní se zřizovatel

Povinnost zajistit občanům základní síť lékařských pohotovostních služeb má přejít z krajských úřadů na zdravotní pojišťovny. Návrh příslušné novely zákona o zdravotních službách ve středu schválila vláda. Schválila rovněž návrh novely zákona o sociálních službách, kterým se má přesunout agenda související s vyplácením nepojistných sociálních dávek podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a s vydáváním průkazů osoby se zdravotním postižením z pracovišť Úřadu práce ČR pod Českou správu sociálních zabezpečení.
Dvouletý Martínek trpí AADC syndromem.

Češi vybrali 150 milionů na pomoc Martínkovi. Sbírka se danit nebude

Téměř 150 milionů se vybralo na nákladnou léčbu dvouletého Martínka, jemuž byl diagnostikován vzácný AADC syndrom. Pomoci by měla genová terapie, kterou však zdravotní pojišťovna odmítla zaplatit. Rodina bude mít získané prostředky k dispozici v celé výši, příjem ze sbírky totiž nepodléhá zdanění. 

Více souvisejících

zdravotní pojišťovny ministerstvo zdravotnictví Milan Kubek

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Hormuzský průliv

Co bude dál s Hormuzským průlivem? Alternativní trasa selhala, světu nezbývá než čekat

Plán na odklonění námořní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod drobnohledem po dvou nedávných útocích na lodě. Přestože se Írán a Omán dohodly, že zahájí rozhovory o správě této strategické úžiny, tyto incidenty jasně ukazují, jak složité je udržet bezpečnou plavbu v klíčové vodní cestě. Průliv tak nadále zůstává v čele geopolitického střetu mezi Teheránem a Washingtonem.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Rusko může zaútočit na Polsko už letos, píše britský a polský tisk. Situace je vážná, přiznal Tusk

Ruská federace možná plánuje útočné akce namířené proti Polsku. S tímto zjištěním původně přišel polský zpravodajský server Onet, přičemž jeho informace následně potvrdil a podrobněji rozebral prestižní britský deník The Telegraph. Podle dostupných informací západních rozvědek nelze vyloučit, že se Varšava stane dějištěm nepřátelských aktivit ze strany Moskvy.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Evropě hrozí další vlna extrémního počasí. Při té červnové umíraly tisíce lidí

Francie zaznamenala během posledního červnového týdne, kdy Evropu zasáhla rekordní vlna veder, nárůst o více než dva tisíce nadúmrtí. Meteorologové navíc varují, že kontinent v nejbližších dnech čeká další vlna extrémních teplot. Ministryně zdravotnictví Stéphanie Rist uvedla, že počet úmrtí v zemi stoupl v závěru června mezitýdenně o 29 procent, přičemž zřetelný nárůst úmrtnosti byl zaznamenán u osob starších 45 let.

před 4 hodinami

Vlny / tsunami

Jako 12 atomových bomb za vteřinu. Rychlost klimatických změn je ohromná, oceány jsou nejteplejší v historii

Světové oceány zaznamenaly v červnu rekordně nejvyšší teploty v historii měření, čímž překonaly i maxima z let 2023 až 2024. Průměrná teplota mořské hladiny v tropických a mírných oblastech se v současnosti pohybuje těsně pod hranicí 21 °C, přičemž před nástupem masivní industrializace kolem roku 1870 činila přibližně 19,6 °C. Tento nárůst představuje enormní množství akumulované energie, neboť oceány absorbují více než 90 procent dodatečného tepla zachyceného v atmosféře vlivem skleníkových plynů.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Bělorusko, Minsk

Bělorusko doporučilo svým občanům, aby necestovali do Ruska

Běloruské úřady oficiálně doporučily svým občanům, aby omezili cestování do Ruské federace, a to zejména do jejích příhraničních oblastí. Státní tajemník bezpečnostní rady Běloruska Alexandr Volfovič zdůraznil, že v současné situaci nelze lidem jedoucím do Ruska garantovat bezpečnost. Přestože hranice zůstávají otevřené a konečné rozhodnutí je na samotných občanech, ministerstvo upozorňuje, že v tamních regionech dochází ke každodenním pádům bezpilotních letounů a cestující tak vystavují sebe i své rodiny vážnému riziku.

před 7 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Po útoku na Kyjev už nejméně 30 mrtvých. Ukrajina poslala v odvetě rakety na Bělgorod

Při masivním ruském útoku na ukrajinské hlavní město ze 2. července zasáhla raketa devítipatrový obytný dům v kyjevské čtvrti Darnyckyj. Úder kompletně zničil 64 bytů, které se během okamžiku proměnily v trosky a prach. Celkově si tento vzdušný nálet v metropoli vyžádal nejméně 30 lidských životů a 91 zraněných, což z něj činí jeden z nejtragičtějších útoků na Kyjev v letošním roce.

před 7 hodinami

OSN

Před sídlem OSN se zapálil muž držící tibetskou vlajku

Před sídlem Organizace spojených národů v New Yorku se ve čtvrtek v podvečer zapálil dvaapadesátiletý muž držící tibetskou vlajku. Podle policie šlo o zjevnou formu protestu proti čínské nadvládě nad Tibetem. Policie dorazila na místo kolem půl sedmé večer na základě telefonátu na tísňovou linku a nalezla muže s vážnými popáleninami po celém těle. Zraněný byl okamžitě převezen do nemocnice, kde byl následně prohlášen za mrtvého.

před 8 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Teherán se chystá na obří akci pro miliony lidí, pohřeb Chameneího ale běžné Íránce nezajímá

Bývalý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí, který byl zabit před čtyřmi měsíci na začátku americko-izraelské války proti Íránu, bude uctěn během týdenního pohřebního ceremoniálu. Tato masová akce se uskuteční v pěti městech dvou různých států a očekává se na ní účast milionů truchlících. Přípravy provázejí rozsáhlé stavební práce přímo v Teheránu. V areálu mešity imáma Chomejního se montují chladicí systémy, které mají lidem pomoci zvládnout letní vedra.

před 9 hodinami

Letní počasí

Počasí bude během prodlouženého červencového víkendu proměnlivé

První červencový víkend, který bude navíc prodloužený o pondělní státní svátek, se nezadržitelně blíží. Doprovázet ho nicméně má poměrně proměnlivé počasí. Teploty tentokrát zůstanou pod hranicí 30 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

včera

včera

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Zázrak ve Venezuele: Muž přežil pod troskami 8 dní, počet obětí zemětřesení dál roste

Záchranářům se ve Venezuele podařil naprosto výjimečný kousek, když z trosek devítipatrové budovy vyprostili živého muže celých osm dní po ničivém zemětřesení. Třiačtyřicetiletý Hernán Alberto Gil Flores zůstal uvězněn pod devítimetrovou vrstvou trosek, které vznikly po zřícení parkoviště u nákupního centra Galerías Playa Grande v pobřežním městě La Guaira. Osvobozen byl po nesmírně jemné a dny trvající operaci, na níž spolupracovaly lokální i mezinárodní záchranné týbory. Podle vyjádření chilských hasičů je zachráněný muž v dobrém stavu.

včera

včera

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rusko drony vypouštěnými ze stínové flotily už téměř dva roky špehuje jaderná zařízení v Evropě

Kreml zorganizoval rozsáhlou sledovací kampaň zaměřenou na jaderná zařízení napříč Evropou, včetně Velké Británie, k čemuž podle odborníků využíval bezpilotní letouny vypouštěné z plavidel ruské stínové flotily. Tyto nové závěry by mohly definitivně objasnit dva roky starou záhadu, která započala v momentě, kdy byly nad čtyřmi citlivými americkými vojenskými základnami ve Spojeném království zpozorovány drony. Vyšetřovatelé byli sice od počátku přesvědčeni, že stroje naváděli živí operátoři, dlouho však nedokázali lokalizovat místa jejich vzletu.

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

EU uvalí sankce na ruské výrobce, kteří se podíleli na ranním útoku na Kyjev

Evropská unie uvalí sankce na ruské vojenské výrobce, kteří se podíleli na ranním smrtícím útoku na Kyjev. Tento krok oznámila na sociální síti X šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová s tím, že navrhne postihy pro další subjekty podporující ruský vojensko-průmyslový komplex. Podle jejích slov bude Unie zvyšovat náklady tak dlouho, dokud Rusko nepochopí, že v této válce nemůže zvítězit. Jakákoliv nová unijní opatření však budou muset jednomyslně schválit všechny členské státy Sedmadvacítky.

včera

Zoufalé Rusko se snaží vyhnout další mobilizaci. Posílá na frontu bojovat i ženy

Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy