Tvrdý boj o peníze za péči: Domovy důchodců podaly žaloby na VZP

VZP přistoupila na letošek a předchozí dva roky k regulacím úhrad. Mnohá zařízení s tím nesouhlasila a obrátila se na soud. Podle mluvčího pojišťovny Oldřicha Tichého směřovalo na VZP celkem 57 žalob. Advokátem pěti desítek domovů je právník Petr Haluza. ČTK řekl, že zatím osm sporů vyhrála VZP a v sedmi dal soud za pravdu jeho klientům. Rozsudky nejsou pravomocné.

Pokud by soudní spory skončily, zaplatila by VZP podle podepsaného memoranda domovům pro seniory a postižené za ošetřování za loňský a letošní rok víc. Za rok 2013 by úhrady činily 170 procent sumy, kterou zařízení měla v roce 2011 před regulacemi. Za letošní rok by pak získala o pět procent vyšší částku než za loňský rok. Podmínkou ale je, že domovy stáhnou žaloby, nebo se dál nebudou odvolávat a případně i dovolávat k nejvyšší instanci. Odvolání a dovolání si ale rozmyslí i VZP. Platil by pak původní rozsudek.

"Dohodu vnímáme jako kompromis. Není to vítězství. Je to rozumné ukončení soudních sporů," řekl ČTK prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký. Podotkl také, že jiné zdravotní pojišťovny k regulacím úhrad v posledních letech nepřikročily.

Psali jsme: Peklo v ústavech pro seniory: Ombudsmanka zděšena, lidem jde o život  

Haluza uvedl, že dodatek ke smlouvě v duchu memoranda podepsaly zatím tři domovy. VZP tak své odvolání vzala zpět a verdikt platí. Podle něj například v jedné z kauz zaplatí pojišťovna zařízení 450.000 korun na úhradách a vyrovná i 100.000 korun za soudní náklady, upřesnil advokát. Také podle něj je výsledek dobrý kompromis.

Podle právníka je ještě brzy na to, aby bylo jasné, kolik zařízení na dohodu přistoupí, podepíše dodatek ke smlouvě a ukončí spory. Poskytovatelé začali memorandum dostávat minulý týden.

Podle Horeckého není zatím jasné, jak budou platby vypadat v příštím roce. Asociace poskytovatelů si navíc léta stěžuje na to, že za ošetřovatelskou a rehabilitační péči jí zdravotní pojišťovny řádně neplatí. Za pravdu jí dal i výzkumný ústav práce. Podle jeho zjištění před pár lety roční náklady na ošetřování a rehabilitaci v domovech pro seniory a postižené překročily pět miliard korun, VZP uhradila ale necelých 750 milionů.

"Otázka nalezení akceptovatelného systémového řešení úhrad bude předmětem dalších jednání a jsme přesvědčeni, že nejpozději k 1. lednu 2016 nalezneme optimální řešení," sdělil ČTK ředitel VZP Zdeněk Kabátek.

Znatelné změny způsobené dalším nárůstem naděje dožití při narození se promítnou zejména uvnitř skupiny samotných seniorů – zatímco v roce 2006 tvořily polovinu ze všech seniorů osoby ve věku 60-69 let, v roce 2050 bude tato věková skupina zaujímat pouze 38 %. Absolutně i relativně se tak zvýší zastoupení seniorů ve věku 70 a více let. Přesněji řečeno, věková skupina 70-79 by měla ve srovnání s rokem 2006 vzrůst o 96 %, skupina osob ve věku 80 a více let dokonce o plných 175 %. Tzn. i samotná seniorská populace postupně stárne. Růst počtu osob ve věku 80 a více let však má mnoho důležitých důsledků pro společnost, jelikož právě osoby v tomto věku již mají většinou horší zdravotní stav a tudíž vyžadují častější sociální a zdravotní péči než mladší osoby důchodového věku.

Demografické stárnutí nicméně neprobíhá uvnitř České republiky zcela rovnoměrně, nyní se proto podrobněji podíváme na regionální diference mezi jednotlivými kraji ČR. Populační chování obyvatel odráží územní rozdíly v sociálních a ekonomických podmínkách života lidí, jež se v období transformace naší společnosti významně diferencovaly. Souhrnně je možné říci, že populaci s vyšším zastoupením seniorů vykazují zejména velká města a jejich zázemí, naopak obyvatelstvo s vyšším podílem dětí mají především oblasti pohraniční [Dzúrová 2002].

Nejstarší věkovou strukturu má v krajském srovnání zcela jednoznačně hlavní město Praha s podílem osob ve věku 60 a více let dosahujícím 22,5 % a indexem stáří přesahujícím hodnotu 184 osob seniorského věku na 100 dětí ve věku 0-14 let. V hlavním městě žije zároveň vysoký podíl nejstarších osob, tj. seniorů ve věku 80 a více let, jejichž zastoupení dosáhlo v roce 2006 4 %. Poměrně nepříznivou věkovou strukturu má rovněž kraj Plzeňský, v němž na 100 dětí připadá více jak 148 seniorů (podíl osob ve věku 80 a více let je však v této oblasti lehce podprůměrný), dále kraj Jihomoravský s hodnotou indexu stáří bezmála 147 osob a 21% podílem seniorů ve věku 60 a více let a též kraj Královéhradecký, ve kterém poměr seniorů a dětí dosáhl v roce 2006 hodnoty 144 a podíl poproduktivní složky obyvatelstva hodnoty 21,2 %.

Z okresního pohledu ovšem v uvedených krajích průměr velmi podstatně zvyšují již zmíněná velká města, a to Plzeň-město (kde index stáří dosahuje hodnoty 182 seniorů na 100 dětí do 15 let), Brno-město (177 osob) a okres Hradec Králové (159 osob), píše server demografie.info.