Češi nahlásili 8300 možných nežádoucích účinků vakcín. Nejčastěji únava, teploty nebo svědění

V posledních šesti letech před epidemií covidu-19 zdravotníci a pacienti hlásili zhruba 700 až 1200 podezření na nežádoucí účinky vakcín za rok, nejvíc u očkovacích látek aplikovaných dětem. Vyplývá to ze zpravodajů Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), který nežádoucí účinky léků eviduje.

U současných vakcín proti covidu bylo od začátku očkování evidováno již přes 8300 podezření. Dostalo je však více než šest milionů lidí, tedy mnohonásobně více než jiné vakcíny, navíc jako nové léčivo se také podrobněji sledují.

Od dubna 2020 mají lidé díky novému zákonu možnost žádat o odškodnění zvlášť závažné újmy po povinném očkování, což platí i pro očkování proti covidu-19. Na začátku letošního září Nejvyšší soud (NS) otevřel cestu ke stejnému nároku už od roku 2014. Do té doby nesl odpovědnost podle občanského zákoníku poskytovatel zdravotních služeb. Nový zákon o odškodnění je reakcí na nález Ústavního soudu z roku 2015. V případech, které uzná odborná komise ministerstva, stát hradí i bolestné, duševní útrapy blízkých či ztrátu na výdělku.

Ministerstvo odhaduje, že půjde asi o deset případů za rok. "Přesto, že případů újmy způsobené povinným očkováním je minimum, nelze je zcela vyloučit. Odškodnění by také mohlo otupit hrany a přinést záruky těm, kteří se očkování obávají," uvedl k tomu tehdy ministr Adam Vojtěch (za ANO). V posledních letech se totiž objevují případy rodičů, kteří odmítají své děti nechat očkovat.

NS se zabýval případem dítěte, kterému se po očkování vakcínou proti záškrtu, tetanu a černému kašli objevila obrna lícního nervu, ochrnutá tvář mu brání dovírat oko a vadí při jídle a vyslovování. Rodina původně odškodnění nevysoudila a nárok odmítlo i ministerstvo, nyní se jím musí soudy znovu zabývat.

V Česku jsou děti povinně očkovány proti devíti nemocem - záškrtu, tetanu, dávivému kašli, invazivnímu onemocnění vyvolanému původcem Haemophilus influenzae b, přenosné dětské obrně a virové hepatitidě B, spalničkám, zarděnkám a příušnicím.

"V ČR se ročně rodí přes 100.000 dětí. To znamená, že se každý rok aplikuje přibližně 400.000 dávek hexa­vakcíny a 200.000 dávek vakcíny proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím dětem do tří let věku plus další vakcíny podané dětem a dospělým," píše SÚKL v pravidelných zpravodajích.

Zdravotníci a očkovaní nebo jejich rodiče hlásí SÚKLu stovky až 1100 podezření na nežádoucích účinků za rok, počty postupně klesají. Naprostá většina hlášených reakcí jsou podle SÚKL ty, které výrobce označil jako očekávatelné. Nejčastější jsou lokální reakce v místě vpichu, jako závažné se ale hodnotí téměř všechny účinky. Závažné a neočekávané musí zdravotníci hlásit ze zákona.

Hlásit mohou i pacienti. Jejich podezření se ale lékový ústav snaží ověřit také u očkujícího lékaře, z různých důvodů se to ale daří málo. "Lékař se může domnívat, že podání přípravku a reakce spolu nesouvisí, či pacienta v průběhu reakce neviděl, takže nemůže potvrdit, že k reakci došlo," napsal ústav. Často se ale jen pracovníkům SÚKL ani nepodaří lékaře zastihnout, někdy hlásící rodiče na lékaře odmítají uvést kontakt.

Od roku 2015 jsou nejčastěji hlášená podezření na nežádoucí účinky u takzvané hexavaxíny, tvoří zhruba pětinu až třetinu všech hlášených. Podle očkovacího kalendáře pro děti se jí očkují tři dávky, ve dvou a čtyřech měsících a zhruba v roce věku dítěte. Nejvíc jsou hlášené lokální reakce jako otok, začervenání, bolest nebo ztvrdnutí v místě vpichu, častá je také zvýšená teplota nebo horečka a plačtivost.

SÚKL každoročně v hlášeních zmiňuje také podezření na narušený psychomotorický vývoj dítěte. Ve sledovaných letech jich bylo většinou mezi dvěma a čtyřmi desítkami. V posledních letech je častěji hlásí rodiče než lékaři, SÚKL navíc podotýká, že tento účinek hlásí lidé ze zemí v EU ve vyšší míře jen v Česku.

"Zda existuje možná kauzální souvislost s očkováním, zda naopak určitý počet dětí prochází během raného vývoje přechodnou fází regresu bez jakéhokoli vztahu k očkování, či zda jsou příčiny hlášených reakci jiné, je v současné době zcela nejasné," uvedl k tomu SÚKL.

Druhý či třetí největší počet hlášení se týká MMR vakcíny proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím. Každoročně se SÚKL zabývá také několika hlášeními, která ji spojují s rozvojem autismu. "Příčinou pozorované časové souvislosti je s největší pravděpodobností skutečnost, že vakcinace proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím je podávána právě ve věku, ve kterém se často projevují první příznaky autismu," uvedl SÚKL.

První dávka se aplikuje mezi třináctým a osmnáctým měsícem věku, druhá mezi pátým a šestým rokem. V materiálech SÚKL také připomněl, že spojitost mezi MMR vakcínami a autismem byla vědci opakovaně vyvrácená, naposledy v roce 2015 velkou studií na 95.000 dětí v USA.

Data o hlášených nežádoucích účincích za rok 2020 zatím SÚKL nezveřejnil, pravidelně ale letos publikuje data o podezřeních souvisejících s vakcínami proti covidu-19. Do 21. září bylo nahlášeno přes 8300 možných nežádoucích účinků. Nejčastější jsou to horečka, únava, zimnice, malátnost nebo reakce v místě vpichu jako teplo, svědění, modřina, dále bolest hlavy, třes, mdloba či ospalost. V časovém období po očkování zemřelo 113 osob, případnou souvislost SÚKL dál prověřuje.

Související

Donald Trump

Jak bezpečné vakcíny vlastně jsou? Odpověď měla přinést obří studie, Trump ji těsně před dokončením zastavil

Globální vědecký projekt, jehož cílem bylo detailně zhodnotit bezpečnost vakcín proti covidu-19 u stovek milionů lidí, byl náhle ukončen pouhých 13 měsíců před plánovaným závěrem. Důvodem jsou rozsáhlé škrty v rozpočtu amerických vládních institucí, které v posledních týdnech provádí administrativa prezidenta Donalda Trumpa, uvedl server The Guardian.

Více souvisejících

očkování súkl

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Počasí už na jaře láká na vodu. Stav na řekách ani po zimě není ideální

Pěkné počasí a volno může podle meteorologů v nadcházejících dnech lákat na vodu. Po zimě, která byla na zásoby sněhu poměrně chudá, jsou ale průtoky v řekách většinou podprůměrné. Přesto se najdou místa, kam je možné na vodu vyrazit. V sobotu například poteče více vody z VD Pastviny na Divoké Orlici. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Španělsko, ilustrační foto

Blackout ve Španělsku nezpůsobil jen ekonomické škody. Vyžádal si i mrtvé

Nejméně tři lidé zemřeli ve španělské obci Taboadela v důsledku rozsáhlého výpadku proudu, který v pondělí ochromil velkou část Španělska a Portugalska. Podle španělské Civilní gardy, která informaci potvrdila pro BBC, šlo o členy jedné rodiny – manželský pár a jejich dospělého syna. Případ vyvolal značný rozruch, neboť další úmrtí z různých částí země jsou rovněž předmětem šetření.

před 5 hodinami

Charles de Gaulle (vpravo)

Evropa a vojenská cvičení. Proč nezvládáme to, co Britové dělají už staletí?

Britské královské námořnictvo se zapojilo do klíčového vojenského cvičení na rozhraní Jihočínského moře – v prostoru, který je dnes epicentrem globálního soupeření. Zatímco Londýn dlouhodobě udržuje aktivní přítomnost tisíce mil od evropských břehů, kontinentální Evropa stále váhá. Chybí jí jednotný postoj i ochota jednat v prostoru, na němž přitom závisí budoucnost její ekonomické prosperity.

před 6 hodinami

Donald Trump

Projev Trumpa plný lží? Pochvaly si vycucal z prstu, ukázal fact check

Prezident Donald Trump na mítinku v Michiganu oslavil prvních 100 dní svého druhého funkčního období, které podle jeho slov bylo „nejúspěšnějších v dějinách naší země – podle mnoha, mnoha lidí“. Ve svém projevu chválil boj proti nelegální migraci, snahu o návrat pracovních míst do USA a konec „inflační noční můry“. Odborníci z BBC Verify se však rozhodli ověřit jeho hlavní tvrzení – a zjistili, že mnohá z nich neodpovídají skutečnosti.

před 8 hodinami

Čína, ilustrační foto

Čína se Trumpovi směje. Jak na ni ale skutečně dopadá obchodní válka?

Pokud v Číně vyslovíte jméno Donald Trump, na veletrzích a v halách velkoobchodníků se často ozve pobavený smích. Americký prezident a jeho cla ve výši až 145 % v čínských obchodních kruzích pode BBC nevzbudily strach. Naopak, staly se předmětem posměchu na sociálních sítích, kde se virálně šíří memy a videa. Některá z nich zobrazují pomocí umělé inteligence Trumpa, viceprezidenta J. D. Vance a technologického magnáta Elona Muska, jak montují boty a iPhony na montážních linkách.

před 9 hodinami

Kybernetická bezpečnost

Vyměníme soukromí za bezpečí? I bez sběru dat lze čelit kyberhrozbám, není to ale lehké, upozorňuje Půčková

Rozhodnutí Městského soudu v Praze, které zpochybňuje plošné uchovávání provozních a lokalizačních dat, vyvolalo debatu o rovnováze mezi ochranou soukromí a bezpečností. Expertka na kyberkriminalitu a vyšetřovatelka Eliška Půčková pro EuroZprávy.cz upozornila, že bez plošného sběru dat lze kyberhrozby odhalit, ale za cenu vyšších nároků na preciznost a právní jistotu.

před 9 hodinami

Armáda Indie

Svět na prahu nové války: Jaderné mocnosti zaútočí do 36 hodin, tvrdí zpravodajci

Napětí mezi Indií a Pákistánem, dvěma jadernými mocnostmi Jižní Asie, se během posledních hodin dramaticky vystupňovalo poté, co pákistánský ministr informací Attaullah Tarar v noci na středu oznámil, že jeho země má „důvěryhodné zpravodajské informace“ o plánované indické vojenské akci v nejbližších 24 až 36 hodinách. Podle něj se Indie chystá zahájit útok, přičemž bližší detaily nesdělil.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Ursula von der Leyenová

Von der Leyenová Trumpovi rázně vzkázala, co svými cly způsobil

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se v úterý ostře vymezila vůči americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho obchodní a zahraničněpolitické agendě. V projevu na sjezdu Evropské lidové strany (EPP) ve španělské Valencii varovala, že „nepředvídatelná celní politika americké administrativy“ uvrhne do problémů nejen Evropskou unii, ale celý svět.

před 12 hodinami

Donald Trump

Chtěl bych být papežem, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump opět pobavil veřejnost svým nezvyklým výrokem. Tentokrát se nechal slyšet, že by rád stanul v čele katolické církve. „Chtěl bych být papežem,“ prohlásil s úsměvem při rozhovoru s novinářem. Vzápětí však dodal, že má i jiný návrh, kdo by mohl skutečně nahradit nedávno zesnulého papeže Františka.

před 12 hodinami

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Za zabíjení Rusů body, za ty nové vybavení. Ukrajinská armáda udělala z války hru

Ukrajinská armáda se rozhodla zavést netradiční systém motivace svých vojáků. Odměňuje je herními body za ničení ruské techniky i zabité vojáky. Za nasbírané body si pak jednotky mohou pořídit nové drony a vojenské technologie, které si samy vyberou. Cílem systému je nejen zvýšit efektivitu boje, ale také obejít zdlouhavé byrokratické procesy při nákupu výzbroje.

před 13 hodinami

Dosud nejdetailnější snímek Slunce. Na fotografii srovnání s velikostí Spojených států

Vědci zveřejnili dosud nejdetailnější snímek Slunce

Vědci představili první snímek Slunce, který pořídil největší sluneční dalekohled na světě – americký Daniel K. Inouye Solar Telescope. Nově pořízený obraz zachycuje povrch naší hvězdy s nebývalou přesností a ukazuje složitou dynamiku Slunce v ohromujících detailech.

před 14 hodinami

Počasí

Příjemné a slunečné. Meteorologové popsali počasí do konce týdne

Příjemné a slunečné jarní počasí bude pokračovat i v dalších dnech, slibují meteorologové na sociální síti. Teploty mohou už ve čtvrtek výjimečně dosáhnout letních 25 °C. Nejteplejším dnem týdne bude pátek. O víkendu se od severu výrazně ochladí a chladnější bude i začátek příštího týdne.

včera

Smrtelná nehoda na Žďársku. Střet dvou vozidel nepřežili dva lidé

Tragická nehoda se v pondělí odpoledne stala u Osové Bítýšky na Žďársku na Vysočině. Srážku dodávky s osobním automobilem nepřežili dva lidé. Další dvě osoby utrpěly zranění. Příčina události je předmětem policejního vyšetřování. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy