Lékařů intenzivní péče je v Česku asi 4000, sester 15.500. Lůžek na odděleních intenzivní péče (JIP) je kolem 4450, plicních ventilací je na nich 2080, řekl dnes novinářům předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Vladimír Černý. Volných je zhruba 63 procent z nich, v některých regionech 50 procent. Podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly by při vyčerpání kapacit bylo na místě zdravotníkům zkrátit karanténu jen na deset dní.
"Existující kapacity jsou asi 3120 lůžek intenzivní péče. Pokud asi deset procent nakažených potřebuje hospitalizaci, museli bychom mít kolem 33.000 pacientů, abychom museli uvažovat o tom, že by systém mohl být ohrožen," řekl Černý.
Lůžka pro pacienty s nemocí COVID-19 musí podle rozhodnutí ministerstva zdravotnictví vyčlenit všechny nemocnice akutní lůžkové péče. Musí pro ně mít i vyhrazený personál. Vláda pro nemocné určila také dvojice nemocnic v Praze a Brně, které mají společně připravit 90 lůžek, 30 z nich s plicní ventilací. V Praze jde o Nemocnici na Homolce a Fakultní nemocnici v Motole a Brně Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně a Fakultní nemocnici v Brně-Bohunicích.
FN Motol vyšetřil už několik tisíc vzorků.Ústavu lékařské mikrobiologie 2. LF UK a FN Motol, která je uzpůsobená primárně pro potřeby nemocnice, musela mnohonásobně překročit svoje provozní kapacity až o 200 %.Celá tisková zpráva: https://t.co/v7XIBNXyzA pic.twitter.com/tBFoDBOjUk
— Fakultní nemocnice v Motole (@FnMotol) March 24, 2020
"Musíme se adekvátně nachystat na vývoj pandemie tak, abychom oddálili ten moment, kdy systém eventuálně nebude stačit na nárůst pacientů s COVID," řekl Černý.
Oddělení ARO je podle něj v ČR 136, spolu s lůžky na JIP mají skoro 4500 lůžek. Podle dat z neděle bylo volných 1679, tedy vytížení bylo asi 63 procent. Lůžek s umělou plicní ventilací je 2080, nezapočítají se na odděleních dětské intenzivní péči a neonatologiích. "Aktuální využití ventilátorů je zhruba někde kolem 40 procent," doplnil. Přístrojů na mimotělní oběh, který umožňuje náhradu plic, je 72.
Lůžková kapacita by podle odborníků měla nápor pacientů zvládnout. "Už 25 procent lidí, kteří s COVID-19 do nemocnice došli, z nich bylo propuštěno do domácí léčby," řekl Dušek.
Podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly by při vyčerpání personálních kapacit zdravotníků pro péči o nakažené s nemocí COVID-19 mohlo být možné zkracovat u nich karanténu na deset dní. "Pokud bude personál na nějakém oddělení, kteří pečují o kriticky nemocné jedince a nebude tam záložní kapacita, tak je logické, že by karanténa, která by byla nasazena v plné míře, ohrozila zdraví těchto pacientů," řekl.
Podle Prymuly týmy expertů připravují možné scénáře rozšíření nákazy. Zkrácení karantény u zdravotníků by přišlo v situaci, kdy kapacita bude naplněna na podstatně více procent, než je v tuto chvíli.
24. prosince 2025 17:03
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
Související
Slovenskem otřásá skandální úmrtí: Pacientka nepřežila zákrok, lékař si z operace odskočil na tiskovou konferenci
Motol bude mít od příštího týdne nové vedení. Válek prozradil jméno nového šéfa
nemocnice , Roman Prymula (epidemiolog) , Adam Vojtěch (ANO) , Zdravotnictví , Brno , Praha , nemocnice Motol , Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně , Nemocnice Na Homolce , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 44 minutami
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 3 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 4 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 5 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 6 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák