Český registr dárců kostní dřeně se plní. Dnes byl zapsán 100 tisící dobrovolník

Nábor byl součástí celorepublikové akce Čechy, Morava a Slezsko - vstupuje celé Česko, kterou ČNRDD oslavuje Světový den dárců kostní dřeně. ČTK o tom informovala mluvčí registru Klára Conková.

O náboru se student práv a filozofie dozvěděl díky příspěvku na facebooku. "Jsem z (Uherského) Hradiště, mám to sem do Starého Města kousek, tak nebylo nad čím váhat. Vím, že šance, že budu reálně darovat, je poměrně malá. Každopádně proto také je důležité, aby se přihlásilo co nejvíc lidí, aby ten vzorek byl co největší, aby bylo z čeho vybírat," řekl dnes ČTK Kallus.

Při náboru do registru absolvoval stěry z dutiny ústní, vyplnit musel také dotazník. "Se spoustou lidí, co už jsou členy nebo co už vstoupili dříve, jsme se o tom často bavili. Může to zachránit život, takže to smysl určitě má," uvedl Kallus. Spolu s ním se do registru zapsali i další dobrovolníci. Tyčinky s jejich DNA, ze které lékaři mohou určit míru shody s pacientem, poputují do centra ČNRDD v Brně, kde je zanesou do databáze. Nově zapsaní budou nemocným lidem k dispozici do 60 let, nebo dokud jim to dovolí vlastní zdravotní stav.

Český národní registr dárců dřeně vznikl v roce 1992. Od založení umožnil transplantaci 1784 nemocným, z toho asi 20 procent tvořily děti. Jen loni se do registru zapsalo rekordních 10.845 dobrovolníků a 50 dárců své krvetvorné buňky darovalo. "Magické číslo 100.000 registrovaných dárců představuje zhruba polovinu naší cesty ke splnění letitého snu, totiž, aby většina českých pacientů nalezla svého dárce u nás a nemuseli jsme je hledat v zahraničí" uvedl vedoucí lékař ČNRDD a primář hematologicko-onkologického oddělení Fakultní nemocnice v Plzni Pavel Jindra.

Nyní je podle zástupců registru každoročně pouze 15 až 20 procent nepříbuzenských transplantací v Česku prováděno s dárcem z českého registru, takzvaným národním dárcem. Pro zbývající pacienty se musejí krvetvorné buňky vozit ze zahraničí. Podle Jindry je hlavním cílem registru podíl zvýšit, byť je dnes mnohem příznivější než v jiných vyspělých zemích. Jmenoval například Rakousko s šesti procenty transplantací s národním dárcem, Francii a Nizozemsko s osmi procenty a Švýcarsko, Belgii nebo Dánsko pouze s asi třemi procenty. "Transplantovat českého pacienta s dárcem ze zahraničí je nejenom dražší, ale i organizačně a časově náročnější, zvláště v současné době omezeného cestování kvůli protipandemickým opatřením. Přitom pro úspěšnost transplantace je její včasné provedení zásadní," doplnil Jindra

Záměrem ČNRDD je posunout podíl českých pacientů transplantovaných s lokálním dárcem alespoň na čtvrtinu, případně třetinu. Česká republika by se tím přiblížila státům jako je Španělsko s 24 procenty transplantací s národním dárcem, USA s 49 procenty nebo Německo se 74 procenty.