Vědci sdružení do iniciativy Sníh apelují na zavedení přísnějších opatření, která by minimalizovala počet nových případů covidu-19. Ta současná, byť vedla k mírnému zlepšení epidemické situace, se podle nich zaměřují jen na odvrácení kolapsu zdravotnictví, uvedli na dnešní tiskové konferenci.
Místo antigenních testů navrhují pro pravidelné testování veřejnosti i zaměstnanců používat metodu PCR, která je přesnější a při hromadném laboratorním zpracování může být i levnější.
"Stále jsme nepřijali strategii minimalizace počtu nakažených," uvedla dnes sociální demografka Dagmar Dzúrová z Katedry sociální demografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Připomněla manifest 40 dní pro zdraví a ekonomiku, který navrhoval přísná opatření už 23. února. Podle nich by se do 6. dubna mělo podařit snížit počet nových případů na méně než tisíc denně.
Současná opatření, kterými vláda zavedla nošení respirátorů nebo ekvivalentních prostředků ochrany dýchacích cest a omezila pohyb mezi okresy, platí od 1. března. Postupně se také zavádí povinnost testovat zaměstnance ve velkých a středních podnicích nebo na úřadech. "Opatření byla přijatá a situace se mírně zlepšuje. Ovšem to 'mírně' bych podtrhla," dodala Dzúrová. V pondělí bylo pozitivně testováno více než 15.000 lidí.
Nelze podle ní předpokládat, že za 40 dní od zavedení těchto opatření, tedy 9. dubna, se opatření zlepší natolik, aby bylo dosaženo tisíce případů denně. O tom, že by se po Velikonocích, které připadají na první dubnový víkend, mohlo začít rozvolňovat, hovořil dnes ráno v rozhovoru pro CNN Prima i premiér Andrej Babiš (za ANO).
"Pevně doufám, že po Velikonocích už bude ta doba, kdy si řekneme, kdy se vrátí děti do školy, kdy zase začnou sportovat a jak by to mělo vypadat," řekl premiér. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) v pondělí nechtěl stanovit žádné konkrétní cíle, které je třeba dosáhnout. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) dnes na tiskové konferenci po jednání Ústředního krizového štábu řekl, že v nemocnicích by podle jeho názoru mělo být méně než 3000 nakažených.
Podle Dzúrové je špatně, že nejsou tyto cíle jasně stanovené. Současná řešení podle ní zabírají jen pomalu. "Jsme přesvědčeni, že krátké a rázné řešení je na místě. Už od 11. prosince patříme mezi nejhorší země na světě, a to v nejrůznějších statistikách," řekla. Prodlužuje se tak podle ní stav, kdy denně zbytečně umírá až 200 lidí.
Podle evolučního biologa Jaroslava Flégra dává masivní šíření viru v populaci prostor pro vznik nových mutací koronaviru. Ty pak mohou být i odolné proti současným vakcínám. Cestou ke snížení počtu nakažených je podle něj mnohem více testovat a trasovat kontakty nakažených lidí. Testování i ve firmách považuje za krok správným směrem, mělo by se ale podle něj provádět laboratorně zpracovanou PCR metodou.
"Antigenních testů se dováží dva miliony denně. Kdyby se dělalo necelý milion PCR testů denně, tak řeknu, že bychom se epidemie zbavili tak zhruba do měsíce," uvedl. Antigenní testy jsou podle něj vhodné pro lidi s příznaky na rychlé potvrzení nákazy. Jimi pozitivně testovaní lidé už jsou sami nakažliví. Aby fungovaly antigenní testy dostatečně, bylo by je podle Flégra třeba opakovat každé dva dny, minimálně jednou za pět dní. Naopak testy PCR by stačily podle něj jednou týdně, minimálně jednou za 14 dní.
V důsledku toho by pak podle Flégra přesnější metoda byla i levnější díky strojovému zpracování, což by umožňovalo vyhodnocovat stovky až tisíce testů najednou. Dostatečné jsou podle něj i kapacity až 500.000 testů denně. K navýšení by ale bylo třeba, aby se testy povolily dělat i laboratořím, které nejsou součástí zdravotnických zařízení. Preventivní testování lidí bez příznaků by se podle Flégra mělo proto legislativně vyjmout ze seznamu zdravotních výkonů. Upozornil, že to ale neplatí pro testy diagnostické, které nařídí lékař či hygiena.
Pracovní povinnost studentů je neefektivní a právně sporná, míní vědci
Pracovní povinnost v nemocnicích pro studenty středních a vysokých škol je neefektivní, morálně nepřijatelná a právně sporná. Uvedli to dnes zástupci iniciativy Sníh. Podle nich hrozí, že část studentů, která nyní pomáhá v nemocnicích, bude trpět posttraumatickými stresovými poruchami nebo se rozhodne do profese zdravotníka či lékaře nenastoupit. Vláda pracovní povinnost některým studentům uložila od 8. března, důvodem je přetížení nemocnic kvůli pandemii covidu-19.
Řešit přetížení nemocnic povoláváním studentů není podle Julie Dobrovolné z Masarykovy univerzity v Brně efektivním řešení, protože studenti nemohou nahradit zdravotnické profesionály. Podle ní je také bezohledné vůči studentům, že jim není poskytnuta psychosociální pomoc poté, co mohou být v nemocnicích nasazeni do péče o pacienty v kritickém stavu či umírající.
Podle Dobrovolné, která se zabývá především výzkumem stresu, je pracovní povinnost také právně sporná, protože se neřeší například odškodnění za trvalé následky. Studenti mohou trpět posttraumatickou stresovou poruchou či mít následky kvůli nákaze covidem-19, upozornila.
Sporné je podle právníka Filipa Křepelky také povolávání středoškoláků, kteří mohou být ještě nezletilí. Vládou nařízená povinnost se totiž týká studentů třetích a čtvrtých ročníků středních zdravotnických škol. Křepelka kritizoval, že podle krizového zákona mohou být odměny za práci studentům vyplaceny až za půl roku. Stát podle něj nevytvořil odpovídající právní rámec pro nasazení studentů.
"Můžeme očekávat, že část studentů se rozhodne nenastoupit profesní kariéru, dráhu zdravotníka," řekla Dobrovolná. Profesní vyhoření u studentů podle ní může nastat ještě před dokončením studie. Pokud jsou studenti povolávání k pomoci, měl by je stát podle vědkyně směřovat do provozů, kde nebudou v kontaktu s umírajícími. Mohli by třeba pomáhat s trasováním nakažených.
Pracovní povinnost se týká vedle studentů třetích a čtvrtých ročníků středních zdravotnických škol také čtvrtého a pátého ročníku vysokoškolského studia všeobecného lékařství. Vztahuje se rovněž na všechny ročníky vysokých a vyšších odborných škol, které se připravují na nelékařské zdravotnické povolání. V nemocnicích mají pracovat také všechny ročníky navazujících zdravotnických magisterských programů a jednooborového studia psychologie s výjimkou posledních ročníků.
Související

Ukrajinci ztrácí přátele, ale i končetiny. Nedovedu si to představit, říká lékař z centra Superhumans u Lvova

Muchomůrka tygrovaná zradila houbařku. Žena skončila v nemocnici
Aktuálně se děje
před 1 hodinou

Petr Pavel navštíví Belgii a Francii, ve středu promluví v Evropském parlamentu
před 2 hodinami

Na silnicích přišlo v září o život 46 lidí. Nejčastěji umírali motorkáři
před 3 hodinami

Kdo kandiduje ve slovenských volbách? Mezi relevantními subjekty najdeme krajní pravici i progresivisty
před 4 hodinami

Pes za volantem zaskočil slovenské policisty. Řidičovo vysvětlení nevzali
před 4 hodinami

Školní rok v minulosti nezačínal v září. Co se dříve děti učily?
před 6 hodinami

Na Slovensku začaly volby. Favorité jsou dva, hlas je možné odevzdat až do večera
před 8 hodinami

Tupac Shakur: Policie v Las Vegas obvinila muže ze zastřelení rappera v roce 1996
před 10 hodinami

New York po mohutném dešti zaplavila voda. Doprava zkolabovala
včera

Exploze v Náhorním Karabachu si vyžádala nejméně 170 obětí
včera

Na Slovensku se řeší případy volební korupce. Lidé se obávají manipulace voleb
včera

Vladimír Růžička se domluvil na prvním zahraničním angažmá. Bude trénovat na Slovensku
včera

Žádostí o předčasný důchod je už nyní více než za celý loňský rok
včera

Vláda poslala Sněmovně návrh státního rozpočtu. Čas na to měla do konce září
včera

ČEPS koupila NET4GAS, který provozuje plynovody na českém území
včera

Poštou hlasovalo ve slovenských volbách přes 58 tisíc lidí. Nejvíce hlasů přišlo z ČR
včera

Karviná sáhla po osvědčeném jméně. Po dvou a půl letech se do klubu vrací kouč Jarábek
včera

Policie vyšetřuje vraždu a sebevraždu na Českokrumlovsku
včera

SBU: Ruští agenti, kteří stáli za Vrběticemi, prováděli i sabotáže na Ukrajině
včera

Nehoda na D5 dnes omezila provoz ve směru na Plzeň. Zranil se jeden z řidičů
včera
Budoucí vstup Ukrajiny do EU v Maďarsku narazil. Orbánovi se členství Kyjeva nelíbí
Maďarský premiér Viktor Orbán v pátek prohlásil, že je potřeba zodpovědět některé "velmi dlouhé a složité otázky", než bude moci Evropská unie zahájit rozhovory o členství s Ukrajinou.
Zdroj: Libor Novák