Iniciativa Sníh doporučuje přísnější opatření a přesnější testy, kritizuje pracovní povinnost

Vědci sdružení do iniciativy Sníh apelují na zavedení přísnějších opatření, která by minimalizovala počet nových případů covidu-19. Ta současná, byť vedla k mírnému zlepšení epidemické situace, se podle nich zaměřují jen na odvrácení kolapsu zdravotnictví, uvedli na dnešní tiskové konferenci.

Místo antigenních testů navrhují pro pravidelné testování veřejnosti i zaměstnanců používat metodu PCR, která je přesnější a při hromadném laboratorním zpracování může být i levnější.

"Stále jsme nepřijali strategii minimalizace počtu nakažených," uvedla dnes sociální demografka Dagmar Dzúrová z Katedry sociální demografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Připomněla manifest 40 dní pro zdraví a ekonomiku, který navrhoval přísná opatření už 23. února. Podle nich by se do 6. dubna mělo podařit snížit počet nových případů na méně než tisíc denně.

Současná opatření, kterými vláda zavedla nošení respirátorů nebo ekvivalentních prostředků ochrany dýchacích cest a omezila pohyb mezi okresy, platí od 1. března. Postupně se také zavádí povinnost testovat zaměstnance ve velkých a středních podnicích nebo na úřadech. "Opatření byla přijatá a situace se mírně zlepšuje. Ovšem to 'mírně' bych podtrhla," dodala Dzúrová. V pondělí bylo pozitivně testováno více než 15.000 lidí.

Nelze podle ní předpokládat, že za 40 dní od zavedení těchto opatření, tedy 9. dubna, se opatření zlepší natolik, aby bylo dosaženo tisíce případů denně. O tom, že by se po Velikonocích, které připadají na první dubnový víkend, mohlo začít rozvolňovat, hovořil dnes ráno v rozhovoru pro CNN Prima i premiér Andrej Babiš (za ANO).

"Pevně doufám, že po Velikonocích už bude ta doba, kdy si řekneme, kdy se vrátí děti do školy, kdy zase začnou sportovat a jak by to mělo vypadat," řekl premiér. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) v pondělí nechtěl stanovit žádné konkrétní cíle, které je třeba dosáhnout. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) dnes na tiskové konferenci po jednání Ústředního krizového štábu řekl, že v nemocnicích by podle jeho názoru mělo být méně než 3000 nakažených.

Podle Dzúrové je špatně, že nejsou tyto cíle jasně stanovené. Současná řešení podle ní zabírají jen pomalu. "Jsme přesvědčeni, že krátké a rázné řešení je na místě. Už od 11. prosince patříme mezi nejhorší země na světě, a to v nejrůznějších statistikách," řekla. Prodlužuje se tak podle ní stav, kdy denně zbytečně umírá až 200 lidí.

Podle evolučního biologa Jaroslava Flégra dává masivní šíření viru v populaci prostor pro vznik nových mutací koronaviru. Ty pak mohou být i odolné proti současným vakcínám. Cestou ke snížení počtu nakažených je podle něj mnohem více testovat a trasovat kontakty nakažených lidí. Testování i ve firmách považuje za krok správným směrem, mělo by se ale podle něj provádět laboratorně zpracovanou PCR metodou.

"Antigenních testů se dováží dva miliony denně. Kdyby se dělalo necelý milion PCR testů denně, tak řeknu, že bychom se epidemie zbavili tak zhruba do měsíce," uvedl. Antigenní testy jsou podle něj vhodné pro lidi s příznaky na rychlé potvrzení nákazy. Jimi pozitivně testovaní lidé už jsou sami nakažliví. Aby fungovaly antigenní testy dostatečně, bylo by je podle Flégra třeba opakovat každé dva dny, minimálně jednou za pět dní. Naopak testy PCR by stačily podle něj jednou týdně, minimálně jednou za 14 dní.

V důsledku toho by pak podle Flégra přesnější metoda byla i levnější díky strojovému zpracování, což by umožňovalo vyhodnocovat stovky až tisíce testů najednou. Dostatečné jsou podle něj i kapacity až 500.000 testů denně. K navýšení by ale bylo třeba, aby se testy povolily dělat i laboratořím, které nejsou součástí zdravotnických zařízení. Preventivní testování lidí bez příznaků by se podle Flégra mělo proto legislativně vyjmout ze seznamu zdravotních výkonů. Upozornil, že to ale neplatí pro testy diagnostické, které nařídí lékař či hygiena.

Pracovní povinnost studentů je neefektivní a právně sporná, míní vědci

Pracovní povinnost v nemocnicích pro studenty středních a vysokých škol je neefektivní, morálně nepřijatelná a právně sporná. Uvedli to dnes zástupci iniciativy Sníh. Podle nich hrozí, že část studentů, která nyní pomáhá v nemocnicích, bude trpět posttraumatickými stresovými poruchami nebo se rozhodne do profese zdravotníka či lékaře nenastoupit. Vláda pracovní povinnost některým studentům uložila od 8. března, důvodem je přetížení nemocnic kvůli pandemii covidu-19.

Řešit přetížení nemocnic povoláváním studentů není podle Julie Dobrovolné z Masarykovy univerzity v Brně efektivním řešení, protože studenti nemohou nahradit zdravotnické profesionály. Podle ní je také bezohledné vůči studentům, že jim není poskytnuta psychosociální pomoc poté, co mohou být v nemocnicích nasazeni do péče o pacienty v kritickém stavu či umírající.

Podle Dobrovolné, která se zabývá především výzkumem stresu, je pracovní povinnost také právně sporná, protože se neřeší například odškodnění za trvalé následky. Studenti mohou trpět posttraumatickou stresovou poruchou či mít následky kvůli nákaze covidem-19, upozornila.

Sporné je podle právníka Filipa Křepelky také povolávání středoškoláků, kteří mohou být ještě nezletilí. Vládou nařízená povinnost se totiž týká studentů třetích a čtvrtých ročníků středních zdravotnických škol. Křepelka kritizoval, že podle krizového zákona mohou být odměny za práci studentům vyplaceny až za půl roku. Stát podle něj nevytvořil odpovídající právní rámec pro nasazení studentů.

"Můžeme očekávat, že část studentů se rozhodne nenastoupit profesní kariéru, dráhu zdravotníka," řekla Dobrovolná. Profesní vyhoření u studentů podle ní může nastat ještě před dokončením studie. Pokud jsou studenti povolávání k pomoci, měl by je stát podle vědkyně směřovat do provozů, kde nebudou v kontaktu s umírajícími. Mohli by třeba pomáhat s trasováním nakažených.

Pracovní povinnost se týká vedle studentů třetích a čtvrtých ročníků středních zdravotnických škol také čtvrtého a pátého ročníku vysokoškolského studia všeobecného lékařství. Vztahuje se rovněž na všechny ročníky vysokých a vyšších odborných škol, které se připravují na nelékařské zdravotnické povolání. V nemocnicích mají pracovat také všechny ročníky navazujících zdravotnických magisterských programů a jednooborového studia psychologie s výjimkou posledních ročníků.

Související

Více souvisejících

nemocnice studenti

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 3 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy