Iniciativa Sníh: Zrušení testů zdarma může motivovat k očkování, i přinést problémy

Zrušení preventivních testů na koronavirus zdarma je podle vědců z iniciativy Sníh v principu správné, má lidi motivovat k očkování. Může ale přinést i problémy, mohou například chybět testovací kapacity později a zřejmě ho bude přezkoumávat i soud. Může se tím ještě víc posílit i nedůvěra lidí ve stát. Vyplývá to z odpovědí, které ČTK dostala od členů vědecké iniciativy Sníh.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v pondělí po jednání vlády uvedl, že se preventivní testy hrazené z veřejného zdravotního pojištění od 1. září zruší. Pro lidi, které na test pošle lékař nebo hygiena, dětem a těm, kteří se očkovat nemohou, budou dál zdarma.

"Obávám se, že září není ideální termín. Bude nutné monitorovat vstupy infekce ze zahraničí a toto by mělo probíhat nejméně celé září," napsal Marián Hajdúch, ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který vedl laboratorní skupinu ministerstva zdravotnictví. Lepší by podle něj byl konec října.

"Počátkem října proběhnou volby, což povede k velké mobilitě obyvatel a zvýší se podstatně riziko šíření nemoci," doplnil. Volby mohou sehrát roli i podle evolučního biologa z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Jaroslava Flégra. Na facebooku napsal, že nevěří tomu, že ke zrušení testů zdarma vláda přistoupí před volbami.

Podle Hajdúcha bude potřeba mít dostatečné testovací kapacity na podzim a zimu. Pokud se ale zruší hrazené preventivní testy, hrozí, že se některá testovací centra uzavřou. Epidemiolog, děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity a poradce ministra zdravotnictví Rastislav Maďar ČTK v úterý sdělil, že bude od září pokračovat preventivní testování ve školách a v zaměstnání.

Rozhodnutí státu preventivní testy lidem nehradit a zároveň je požadovat pravděpodobně podle Hajdúcha někdo napadne u soudu. "Pokud je očkování dobrovolné, tak stát dává občanům na výběr, přičemž ale hradí jen jednu variantu. Toto může být shledáno opět jako diskriminační, jakkoliv se s tímto názorem osobně neztotožňuji," dodal.

Podle vedoucího Katedry mezinárodního a evropského práva Masarykovy univerzity v Brně Filipa Křepelky je rozhodnutí vlády preventivní testy dál nehradit správné. Měsíc testování, včetně hrazení testů v zaměstnání pojišťovnami a ve školách ze státního rozpočtu, podle něj stojí tolik jako celé náklady na očkování. Za první pololetí už stály testy skoro 20 miliard korun, což se podle něj blíží třeba penězům, které stát dává na provoz univerzit.

"Já v tom tlačení váhavých na očkování vidím a líbí se mi to. Vlastně nemám problém s tím, že covid certifikát při cestování a vnitrostátních službách vytváří naříkané občany první a druhé kategorie," uvedl. Neočkovaní se totiž podle něj spolehli na to, že epidemickou situaci vylepší očkování těch, kteří vakcinaci podstoupí, a teď z toho dál těží.

Podle psycholožky z Masarykovy univerzity Zuzany Masopustové je problematické, když se mezi občany a zvládání epidemie staví další bariéry. "Pokud se lidé nenechali očkovat, tak tomu tak je pravděpodobně z důvodu nedůvěry," sdělila ČTK. U někoho jde o nedůvěru v očkování obecně nebo po předchozí špatné zkušenosti, u jiných nedůvěra ve stát a jeho instituce nebo v nebezpečnost nemoci covid-19.

"Pokud stát zavede bariéry k testování v podobě nutnosti si testování hradit, tak nejen že se bude testovat méně, ale lze očekávat, že minimálně nedůvěra ve stát, instituce a následně v zavádění jakýchkoliv protiepidemických opatření se zvýší," vysvětlila. Naopak se podle ní posílí důvěra v konspirační teorie. Proto by se stát měl právě na posilování důvěry, instituce, postup řízení epidemie i očkování, měl zaměřit.

Molekulární imunolog Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR se domnívá, že lidí, kteří očkování odmítají, je v populaci méně než deset procent a většina neočkovaných je spíš lhostejná a myslí si, že nemusí mít strach, protože není v rizikové skupině. "Na takové lidi může zapůsobit, že se očkováním vyhnou opakovanému placení za testování," sdělil ČTK.

Pochválil také motivaci s loterií o ceny, která byla v pondělí spuštěna ve dvou nových pražských očkovacích centrech. Sám by navrhoval ještě další, třeba finanční odměnu, pro seniory, kteří se nechají očkovat, protože neočkovaných lidé v této rizikové skupině je stále vysoký počet. Osobně by ale byl pro povinné očkování.

Související

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Marián Hajdúch Václav Hořejší Jaroslav Flegr

Aktuálně se děje

před 30 minutami

před 49 minutami

Záporožská jaderná elektrárna

MAAE vyzve Rusko a Ukrajinu ke kontrole stavu Záporožské JE

Rafael Grossi, ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), oznámil plány v roce 2024 na pozvání Ukrajiny a Ruska k posouzení technického stavu Záporožské jaderné elektrárny. Grossi také zmínil plány na opětovnou návštěvu Ruska a Ukrajiny.

Aktualizováno včera

Joe Biden

Biden přijal Fialu v Bílém domě a ocenil Česko jako skvělého spojence

Americký prezident Joe Biden přijal v pondělí odpoledne místního času v Oválné pracovně Bílého domu českého premiéra Petra Fialu (ODS), který je na dvoudenní pracovní návštěvě USA. Podle Fialy je klíčové, že obě země sdílejí hodnoty, jakými jsou lidská práva, svoboda a demokracie. Biden řekl, že Praha je pro Washington skvělým spojencem. 

včera

včera

včera

Madame de Pompadour

Nejslavnější královská milenka Madame de Pompadour zemřela před 260 lety

Je tomu přesně 260 let, co zemřela jedna z nejslavnějších královských milenek, která vstoupila do dějin jako Madame de Pompadour. Ačkoliv pocházela z prostých poměrů, dokázala se během několika let vyšplhat mezi společenskou elitu a zajistit si vlivné postavení i bohatství. Majetek ani vliv pro ni však nikdy nebyly na prvním místě.

včera

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izraelská odveta za íránský útok může přijít už dnes, píše Wall Street Journal

Izraelská reakce na víkendový íránský útok může přijít už dnes, napsal americký deník Wall Street Journal s odkazem na své zdroje. Podle webu Times of Israel již proběhlo pondělní zasedání válečného kabinetu, který se zabýval možnostmi odvety. Podle stanice Channel 12 je několik variant, přičemž Tel Aviv hodlá zvolit takovou, kterou nezablokují Američané. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Kuleba je ukrajinský politik a diplomat, od března 2020 ministr zahraničí ve vládě premiéra Denyse Šmyhala.

Kyjev srovnal Izrael s Ukrajinou: Kdybychom měli stejnou podporu Západu jako Izraelci, ubránili bychom se taky

Úspěch Izraele a jeho spojenců, kterým se v noci na neděli ve velké míře podařilo zmařit masivní útok íránských raket a dronů, naznačuje, čeho by Ukrajina mohla dosáhnout proti ruským vzdušným útokům, pokud by měla větší podporu od svých partnerů. V reakci na nejnovější vývoj na Blízkém východě to v pondělí podle agentury AP uvedl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.

včera

Ilustrační foto

Dovolená se blíží. Kde na ni vzít, když nejsou peníze?

Letní sezóna se blíží a s ní se zvyšuje i touha po odpočinku a dobrodružství. Mnoho lidí si ale dovolenou nemůže kvůli nedostatku financí dovolit. Naštěstí existuje hodně možností, jak si užít volno naplno i s nízkým rozpočtem a jak nemilou situaci vyřešit.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Západní vlády by nás měly namísto obviňování ocenit, vyzval Írán

Írán v pondělí vyzval Západ, aby "ocenil" jeho zdrženlivost vůči Izraeli v posledních měsících. Tento krok ze strany Teheránu následoval po nedělním útoku na Izrael, který byl reakcí na údajný izraelský nálet na íránské velvyslanectví v syrském Damašku.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy