Iniciativa Sníh: Zrušení testů zdarma může motivovat k očkování, i přinést problémy

Zrušení preventivních testů na koronavirus zdarma je podle vědců z iniciativy Sníh v principu správné, má lidi motivovat k očkování. Může ale přinést i problémy, mohou například chybět testovací kapacity později a zřejmě ho bude přezkoumávat i soud. Může se tím ještě víc posílit i nedůvěra lidí ve stát. Vyplývá to z odpovědí, které ČTK dostala od členů vědecké iniciativy Sníh.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v pondělí po jednání vlády uvedl, že se preventivní testy hrazené z veřejného zdravotního pojištění od 1. září zruší. Pro lidi, které na test pošle lékař nebo hygiena, dětem a těm, kteří se očkovat nemohou, budou dál zdarma.

"Obávám se, že září není ideální termín. Bude nutné monitorovat vstupy infekce ze zahraničí a toto by mělo probíhat nejméně celé září," napsal Marián Hajdúch, ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který vedl laboratorní skupinu ministerstva zdravotnictví. Lepší by podle něj byl konec října.

"Počátkem října proběhnou volby, což povede k velké mobilitě obyvatel a zvýší se podstatně riziko šíření nemoci," doplnil. Volby mohou sehrát roli i podle evolučního biologa z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Jaroslava Flégra. Na facebooku napsal, že nevěří tomu, že ke zrušení testů zdarma vláda přistoupí před volbami.

Podle Hajdúcha bude potřeba mít dostatečné testovací kapacity na podzim a zimu. Pokud se ale zruší hrazené preventivní testy, hrozí, že se některá testovací centra uzavřou. Epidemiolog, děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity a poradce ministra zdravotnictví Rastislav Maďar ČTK v úterý sdělil, že bude od září pokračovat preventivní testování ve školách a v zaměstnání.

Rozhodnutí státu preventivní testy lidem nehradit a zároveň je požadovat pravděpodobně podle Hajdúcha někdo napadne u soudu. "Pokud je očkování dobrovolné, tak stát dává občanům na výběr, přičemž ale hradí jen jednu variantu. Toto může být shledáno opět jako diskriminační, jakkoliv se s tímto názorem osobně neztotožňuji," dodal.

Podle vedoucího Katedry mezinárodního a evropského práva Masarykovy univerzity v Brně Filipa Křepelky je rozhodnutí vlády preventivní testy dál nehradit správné. Měsíc testování, včetně hrazení testů v zaměstnání pojišťovnami a ve školách ze státního rozpočtu, podle něj stojí tolik jako celé náklady na očkování. Za první pololetí už stály testy skoro 20 miliard korun, což se podle něj blíží třeba penězům, které stát dává na provoz univerzit.

"Já v tom tlačení váhavých na očkování vidím a líbí se mi to. Vlastně nemám problém s tím, že covid certifikát při cestování a vnitrostátních službách vytváří naříkané občany první a druhé kategorie," uvedl. Neočkovaní se totiž podle něj spolehli na to, že epidemickou situaci vylepší očkování těch, kteří vakcinaci podstoupí, a teď z toho dál těží.

Podle psycholožky z Masarykovy univerzity Zuzany Masopustové je problematické, když se mezi občany a zvládání epidemie staví další bariéry. "Pokud se lidé nenechali očkovat, tak tomu tak je pravděpodobně z důvodu nedůvěry," sdělila ČTK. U někoho jde o nedůvěru v očkování obecně nebo po předchozí špatné zkušenosti, u jiných nedůvěra ve stát a jeho instituce nebo v nebezpečnost nemoci covid-19.

"Pokud stát zavede bariéry k testování v podobě nutnosti si testování hradit, tak nejen že se bude testovat méně, ale lze očekávat, že minimálně nedůvěra ve stát, instituce a následně v zavádění jakýchkoliv protiepidemických opatření se zvýší," vysvětlila. Naopak se podle ní posílí důvěra v konspirační teorie. Proto by se stát měl právě na posilování důvěry, instituce, postup řízení epidemie i očkování, měl zaměřit.

Molekulární imunolog Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR se domnívá, že lidí, kteří očkování odmítají, je v populaci méně než deset procent a většina neočkovaných je spíš lhostejná a myslí si, že nemusí mít strach, protože není v rizikové skupině. "Na takové lidi může zapůsobit, že se očkováním vyhnou opakovanému placení za testování," sdělil ČTK.

Pochválil také motivaci s loterií o ceny, která byla v pondělí spuštěna ve dvou nových pražských očkovacích centrech. Sám by navrhoval ještě další, třeba finanční odměnu, pro seniory, kteří se nechají očkovat, protože neočkovaných lidé v této rizikové skupině je stále vysoký počet. Osobně by ale byl pro povinné očkování.

Související

Ilustrační foto

Před pěti lety se poprvé objevil covid. Čína jeho původ dodnes tají

Původ koronaviru, který za posledních pět let změnil svět a podle odhadů způsobil smrt více než 7 milionů lidí, zůstává stále nevyřešenou záhadou. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto opakovaně vyzývá Čínu, aby sdílela klíčová data, která by mohla přispět k pochopení toho, odkud virus pochází. Tato otázka není jen vědeckého významu, ale také otázkou morální odpovědnosti vůči celému světu, uvedl server Politico.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Marián Hajdúch Václav Hořejší Jaroslav Flegr

Aktuálně se děje

před 7 minutami

před 55 minutami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump se v Oválné pracovně ukázal úplně jinak. Takhle ho lidé neznají

Nového amerického prezidenta Donalda Trumpa lze vnímat jako výrazného řečníka, jehož projev často osciluje mezi charismatem a extravagantním vystupováním. V soukromějším prostředí se však jeho charakter proměňuje – Trump náhle působí jako pragmatický a rozvážný politik s vyrovnaným projevem. Nejlépe se to projevilo během návštěvy reportérů v Oválné pracovně po pondělní inauguraci. 

před 6 hodinami

Petr Hannig

Zemřel producent a politik Petr Hannig

Den po 79. narozeninách zemřel hudební producent a politik Petr Hannig. Informoval o tom deník Blesk s odvoláním na jeho dlouholetou přítelkyni. Hannig stál například za vzestupem zpěvačky Lucie Bílé. 

před 6 hodinami

Vít Rakušan na setkání s příznivci v Brandýse nad Labem (20.1.2025) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Starostové v čele s Rakušanem sbírají podpisy od občanů. Poslední setkání proběhlo v kavárně

Hnutí Starostové a nezávislí začalo svou kampaň k podzimním parlamentním volbám už minulý týden. Kandidáti se pravidelně setkávají s občany, aby sbírali podpisy, které ovlivní jejich umístění na kandidátkách. Předseda hnutí Vít Rakušan se nedávno setkal s voliči v Brandýse nad Labem, kde si vyměnil názory a diskutoval o jejich očekáváních.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Aktualizováno před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Chřipka se v Česku šíří celoplošně. Nemocnost roste u dětí

V Česku pokračuje celoplošné šíření chřipky. Počet nemocných s akutními respiračními infekcemi za týden vzrostl o necelých šest procent. Podle očekávání se nemocnost zvyšuje zejména u dětí. Epidemiologové předpokládají, že výskyt akutních respiračních infekcí bude nadále vysoký.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy