Každý sedmý nakažený koronavirem je senior nad 65 let

Každý sedmý nakažený COVID-19 je senior nad 65 let, kteří jsou podle odborníků nejčastějšími oběťmi nového typu koronaviru. Také v Česku jich je mezi 31 zemřelými v nemocnicích většina, často se nakazili v domovech důchodců.

První případy nákazy byly v Česku potvrzeny 1. března, dnes počty nemocných překročily 3200, seniorů bylo k dnešnímu večeru 469. Nemocnice pro nemocné zřizují speciální lůžka, opatření zavedly i domovy pro seniory.

Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) zveřejnil před týdnem model počtu nakažených mezi seniory, který počítal s jejich patnáctiprocentním podílem mezi nemocnými.

"Pokud bychom udrželi podíl nakažených seniorů na patnácti procentech, tak by byl počet nakažených seniorů poměrně zvládnutelný, i kdyby to stouplo ke 30 procentům, tak ještě zvládnutelný," řekl tehdy ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.

Model počítal na konci března s 500 nemocnými seniory nad 65 let, reálně jich je 469. Na konci dubna jich pak při pokračování 15 procent mělo být zhruba 2300. Model horšího vývoje počítal s nárůstem podílu až na 30 procent, který by znamenal více než 3500 nemocných seniorů. Další odhady vývoje ministerstvo zdravotnictví zveřejní ve středu.

První případy v Česku byly spojené s cestami do zahraničí, zejména lyžařskými dovolenými v Itálii, proto byli prvními nakaženými spíše mladší lidé v dobrém zdravotním stavu. V zahraničí se nakazila už méně než pětina nynějšího celkového počtu případů. Se šířením epidemie v Česku se zvýšil počet vážných případů u starších nebo více nemocných lidí. Podle posledních dat ministerstva zdravotnictví je v nemocnicích 291 lidí s vážnějšími průběhy nemoci, 64 z nich potřebuje plicní ventilaci nebo přístrojové okysličování krve.

První pacient nakažený koronavirem zemřel 22. března. Byl to pětadevadesátiletý muž, který žil v domově pro seniory a nakazil se zřejmě v léčebně dlouhodobě nemocných. V podobných zařízeních je nakažených klientů více než stovka, v některých desítky najednou. Návštěvy jsou tam zakázané od 9. března, klienti se tak většinou nejspíš nakazili od personálu. V zařízení v Litoměřicích dnes potvrdilo nákazu u více než 50 klientů, přes dvě desítky je také v dalším na Havlíčkobrodsku nebo léčebně dlouhodobě nemocných v Praze.

Ministerstvo nejdříve uvedlo, že by lidé s COVID-19 měli stonat přímo v těchto zařízeních sociálních služeb. Měla jim vyhradit desetinu kapacity, samostatný personál a sociální zařízení. Domovy si od začátku měsíce ale stěžují, že nemají dostatek ochranných pomůcek k tomu, aby o nemocné pečovaly. Ochranné brýle a obleky podle aktuálního průzkumu nemá víc než 60 procent zařízení. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) je prostřednictvím krajů dostanou.

Proti tomu se ohradili jejich zřizovatelé, že v některých případech taková opatření nejsou možná. Dostatečné kapacity pro ty, kteří mají lehký průběh nemoci a nepotřebují lékařskou péči, nemají ani nemocnice. Lůžka a personál jsou potřeba pro vážné případy, kterých je asi desetina. Z nich pětina vyžaduje intenzivní péči a přístroje na pomoc s dýcháním.

Později bylo rozhodnuto, že v každém kraji bude pro tyto seniory vyhrazené nějaké zařízení. Například z pražských domovů jsou přesouváni do Lázní Toušeň, další místa by měla být v Nemocnici Na Františku. Celkem chce ministerstvo pro tyto nemocné seniory v ČR vyhradit asi 320 lůžek. Nemocnice ale nemají dost personálu.

Problémy nastávají hlavně tam, kde je nakažený nebo v karanténě i personál. Například v Břevnici na Havlíčkobrodsku žádal kraj o pomoc armádu, nakonec v zařízení pomáhají hasiči a tři zdravotníky posílá pražská Nemocnice na Bulovce. Podobná situace bude zřejmě ve více zařízeních, kdy jsou nemocí klienti i personál a i ti zdraví pak musí do karantény.

S testováním všech obyvatel domovů pro seniory ministerstvo nepočítá, povinně se testu podrobují jen ti, kteří mají do zařízení přijít nově. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by bylo vhodné, aby se testoval pravidelně personál.

V Česku podle statistické ročenky fungovalo v roce 2018 celkem 525 domovů pro seniory s asi 37.000 lůžky. V 341 domovech se zvláštním režimem bylo 20.100 lůžek a v 204 domovech pro postižené 12.000 lůžek. Nemocnice podle ÚZIS zvládnou i 33.000 nakažených kumulativně, modely podle dosavadního vývoje počítají s 15.000.

Související

Andrej Babiš

Babiš ve Sněmovně cupoval důchodovou reformu. Jde prý o okrádání seniorů

Poslanci ve středu přerušili až do pátku mimořádnou schůzi, na které jde do finále schvalování důchodové reformy. Slovo si během jednání vzal Andrej Babiš (ANO). Podle expremiéra o žádnou reformu nejde. Babiš také kritizoval výši lednové valorizace. ANO by podle jeho slov přidávalo důchodcům více peněz a zastropovalo by důchodový věk. 
Ilustrační fotografie.

Pro předčasný důchod se od úterý mění podmínky. ČSSZ upozornila na novinku

Od 1. října se upravuje jen jedna podmínka pro odchod do předčasného starobního důchodu, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Nově bude pro předčasný důchod nutné získat alespoň 40 let pojistných dob. Tyto doby zahrnují nejen výdělečnou činnost, ale i náhradní doby pojištění. V průměru přitom mají důchodci, kteří odcházejí do předčasného starobního důchodu, 45 let důchodového pojištění.

Více souvisejících

důchodci, senioři Domov důchodců ministerstvo zdravotnictví nemoci Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 29 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy