Nemocnice mají problém. Neví, kolik a komu příští rok zaplatí za energie

"Ministerstvo zdravotnictví provádí a bude provádět pro všechny svoje organizace centralizovaný nákup. Prozatím žádný nákup na rok 2023 neproběhl, postupujeme v souladu s doporučeními odborníků a v současné chvíli vyčkáváme na další vývoj na trzích s energiemi," uvedl mluvčí MZd.

Podle ekonomického náměstka FN v Motole Jiřího Cihlaře nemá smlouvu na příští rok žádná jím přímo řízená nemocnice, protože dodavatelé se o veřejné zakázky na jejich dodávky nehlásí.

"Na rozdíl od domácností, kde zákon ustanovil takzvaného dodavatele poslední instance jak u plynu, tak elektřiny, tak pro organizace státní příspěvkové nemocnice nic takového není v zákoně ustanoveno," sdělil ČTK Cihlař.

Nemocnice tak neví, komu a kolik bude za energie v příštím roce platit. "Mezi rokem 2021 a 2022 stouply ceny asi na dvojnásobek," uvedl. Při uplatnění současných cen na burze by příští rok mohly být i více než trojnásobné. "Ale kontrakty pro rok 2023 zatím nikdo pro velké organizace s fixací na delší dobu nenabízí," dodal.

V předchozích letech dodávala podle tiskové zprávy z loňského roku energie pro ministerstvo zdravotnictví a jeho zhruba 40 příspěvkových organizací firma Veolia Komodity. Výběrové řízení bylo formou on-line aukce na Českomoravské komoditní burze. Roční objem odebrané energie byl 270 gigawatthodin, cena zhruba 470 milionů korun.

Fixace cen energií končí v letošním roce také dalším nemocnicím. Loni například Ústřední vojenská nemocnice (ÚVN) podle mluvčí Jitky Zinke zaplatila 63,7 milionu korun včetně DPH. Elektřina z nich stála 17,7 milionu korun, plyn 33,4 milionu a zbytek tvoří vodné a stočné. Zřizovatelem nemocnice je ministerstvo obrany, které dodávky pro své příspěvkové organizace také vybírá hromadně.

"Vlivem ekologické výroby elektrické a tepelné energie v takzvaných kogeneračních jednotkách je cena takto vyrobených energií o zhruba 40 procent nižší oproti ceně od případných externích dodavatelů," uvedla Zinke. Nemocnice tak podle ní i přes vyšší spotřebu udržela náklady na úrovni roku 2020.

Fakultní Thomayerova nemocnice (FTN) letos plánuje podle mluvčího Petra Sulka zaplatit 97,4 milionu korun, tedy asi 2,2 procenta svých ročních nákladů. Kolik budou energie stát příští rok, zatím neví. "Dodávky energií soutěží ministerstvo zdravotnictví jako zřizovatel Fakultní Thomayerovy nemocnice," sdělil ČTK.

Pro snížení nákladů na energie se nemocnice snaží o rekonstrukce budov k zmírnění energetických ztrát i snížení zdrojů vytápění. Na tyto investice dostanou státní nemocnice v příštích letech pět miliard korun z evropských fondů. Schváleno je 42 projektů, z nichž největší je zateplení takzvaného Modrého pavilonu pražské Fakultní nemocnice v Motole za 1,3 miliardy korun. Projekty za stovky milionů začínají také například v Psychiatrické nemocnici Bohnice nebo Fakultní Thomayerově nemocnici. Velké nemocnice vydají za energie každý rok desítky milionů korun, od úprav si slibují milionové úspory.