Budeme opakovat chyby předků? Zkušenosti se španělskou chřipkou jsou alarmující

Na sociálních sítích se totiž šíří informace o velké pravděpodobnosti příchodu takzvané druhy vlny epidemie, na níž upozorňuje i odborná veřejnost. "Lidstvo by se nemělo dopustit stejné chyby jako roce 1918," stojí v příspěvku na Facebooku, který už sdílely tisíce lidí. Informoval o tom server fullfact.org

"Nejzávažnější pandemií v historii byla španělská chřipka v roce 1918, která trvala dva roky, a která přišla ve třech vlnách. Nakazilo se jí 500 milionů lidí, z nichž jí 50 milionů podlehlo. Většinu úmrtí měla na svědomí druhá vlna nákazy. Lidstvu se stal osudným přílišný optimismus po uvolnění prvních karanténních opatření, které nebyly nemalou částí společnosti vnímány zrovna nejpozitivněji. Ihned jakmile to bylo možné, začali se lidé bez dodržování sociálního distancu srocovat v ulicích a slavit. V řádu týdnů pak přišla druhá vlna epidemie," stojí v příspěvku.

Španělská chřipka se v letech 1918-1919 rozšířila po celém světě a v počtu nakažených a zemřelých by jí mohla konkurovat leda morová epidemie. Za zmínku stojí ale především fakt, že nejhorší byla právě ona zmiňovaná druhá vlna, k níž došlo s velkou pravděpodobností poté, co lidem po prvotním strachu takříkajíc otrnulo. Opakoval-li by se tento scénář i za koronaviru, pak bychom měli počítat s tím, že ještě zdaleka nemáme vyhráno.

Na druhou stranu je třeba vzít v úvahu, že už nešlo o celosvětový problém, nýbrž o lokální ohniska, jak potvrzují odborné analýzy z roku 1927. Tehdy se jimi staly například Anglie a Wales. I v současnosti se setkáváme s takzvanými druhými "vlnkami", ať už v Izraeli, anebo na trzích v čínském Pekingu. 

Rovněž nelze spolehlivě konstatovat, že příchod nové vlny epidemie mělo na svědomí zrušení karanténních opatření, včetně dodržování sociálního distancování. Ta totiž nebyla ve srovnání s koronakrizí, kdy celý svět přijímal víceméně ty samé restrikce, stejná. Někde se například na podzim 1918 běžně uskutečňovaly masové akce, zatímco USA ihned po nástupu další vlny opět zavedly přísná opatření. Dále nesmíme zapomínat, že tou dobou by bylo velmi problematické, až kontraproduktivní, vypínat 1. světovou válkou zdecimované ekonomiky. 

Příčiny nástupu druhé vlny epidemie španělské chřipky jsou obecně vzato předmětem odborných diskuzí. Obecně se předpokládá, že tehdy došlo především ke selhání politiky veřejného zdraví a že šíření nákazy měl na svědomí především návrat vojáků z válečných front. Tou dobou ještě nebyl svět tolik globalizovaný, aby se infekce mohla šířit například kvůli masovému cestování, kdy si nemoc do Česka přivezli lyžaři z Rakouska a Itálie. Někteří jsou také toho názoru, že mezi první a druhou vlnou španělské chřipky mohl virus zmutovat do mnohem agresivnějšího kmene.