Příspěvek na péči kvůli autismu má asi 8700 lidí

"V ČR je chronický nedostatek služeb pro lidi s poruchou autistického spektra (PAS). Za jejich dostupnost a plánování jsou odpovědné kraje. Do této doby však stát ani kraje nevěděly, kolik lidí s PAS u nás žije, jakou míru podpory potřebují a jakou budou pravděpodobně potřebovat v budoucnu. Bez znalosti počtů lidí a jejich potřeb se však kapacity plánovat nedají," uvedl spolek.

Organizace získala údaje od lékařské posudkové služby, která spadá pod Českou správu sociálního zabezpečení. Tu řídí ministerstvo práce. Spolek uvedl, že o data žádal správu opakovaně podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Získal počty lidí, kteří v letech 2009 až 2018 příspěvek pobírali.

"Nechtěli jsme se smířit s tím, že stát potřebné údaje nemá, a začali jsme pátrat... Věříme, že údaje v mapě autismu pomohou krajským úřadům při plánování sítě sociálních služeb. Měly by se rychle promítnout ve zvýšení kapacit služeb, jako jsou zejména denní a týdenní stacionáře, osobní asistence nebo pobytové služby," uvedla ředitelka spolku Veronika Žáčková.

Podle mapy stát vyplácel příspěvek na péči 8677 lidem s PAS. Z nich 1160 bylo ve velmi vážném stavu a bez pomoci se vůbec neobešlo. Dostávalo příspěvek čtvrtého stupně, tedy nejvyšší. Druhou nejvyšší podporu pobíralo 2196 osob. Naprostá většina příjemců byly děti, pěti procentům lidí s příspěvkem bylo nad 21 let. Čtyři pětiny tvořili chlapci a muži, pětinu děvčata a ženy.

Podle autorů mapy žije v Česku lidí s autismem mnohem víc. "Populační odhady výskytu diagnózy jsou přibližně o řád vyšší," uvedl spolek. Všichni lidé s PAS příspěvek nepobírají. Jiní mají autismus až jako další diagnózu, takže dávku dostávají kvůli jinému postižení. PAS také není vždy správně diagnostikována, uvedla organizace. Podle ní mapa ale dává přesnější představu o počtech lidí s autismem a míře jejich postižení. Údaje chce spolek předat krajům a ministerstvu práce. Z jeho systému přitom data pocházejí.

Experti na sociální problematiku už dřív poukazovali na to, že stát nemá údaje o potřebných, nebo s nimi neumí pracovat. Není tak možné pomoc zacílit a vydané peníze efektivně využívat. Potřebné údaje se pak snaží shromáždit neziskové organizace. Vznikla tak například mapa exekucí o počtech předlužených, genderová mapa o podílu žen na vedení firem či mapa kriminality o bezpečnosti v Česku.