Rážová si pochvaluje přínos epidemie pro celý systém hygien

Na pozici náměstkyně ministra zdravotnictví nastoupila loni v březnu. Nejdříve jako pověřená řízením sekce, oficiálně jmenovaná byla v červnu.

"Práce hygieniků se změnila vzhledem k epidemické situaci velice zásadně," řekla Rážová. Bylo podle ní potřeba sjednotit práci čtrnácti krajských hygienických stanic (KHS) včetně využívání elektronických nástrojů, které v současné době pomáhají sdílet data a díky tomu řídit boj s epidemií. Sama byla dříve ředitelkou středočeské KHS. Na ministerstvo nastoupila poté, co vláda odvolala její předchůdkyní Evu Gottvaldovou.

"Výrazně jsme v loňském roce museli upozadit kontrolní činnost a další aktivity, které jsou jinak ze zákonů v kompetenci hygienické služby," uvedla Rážová. Běžně se hygienické stanice věnují například kontrolám v restauracích, ve školách nebo ochraně zdraví při práci. Od loňského jara se ale naprostá většina odborných pracovníků i z jiných odborů než protiepidemického věnuje epidemii covid-19.

Pro jejich činnost bylo nutné nastavit jednotnou metodiku. "Je to poměrně zásah do epidemiologické práce. Když případů není tolik, tak má (epidemiolog) mnohem víc času s lidmi hovořit a dopodrobna se ptát na epidemiologickou anamnézu. Jeden každý podle svých znalostí a podle situace," vysvětlila Rážová.

V současné době mají krajské hygienické stanice včetně Hygienické stanice hl. m. Prahy 2300 systemizovaných míst, od začátku epidemie o 134 míst navíc. "Hluboce před nimi smekám klobouk, protože pracují prakticky bez přestávky včetně víkendů, na úkor svého jedou soboty, neděle, od loňského února. Jsou to převážně ženy, takže je čeká doma i ta 'druhá směna'," dodala.

Jednotky zaměstnanců podle ní nápor nevydrželi a z KHS odešli, nebo se chystají odejít, až jim vznikne nárok na penzi. Na služebních místech přitom mohou být až do 70 let. "Věkový průměr lékařů na hygieně byl před začátkem epidemie 59 let," uvedla.

Na ministerstvu musely kvůli epidemii vzniknout nové poradní i výkonné složky. "Ministerstvo zdravotnictví není ministerstvo, které je operativní," vysvětlila Rážová. Vznikl proto už loni na jaře nadresortní Integrovaný centrální řídící tým, jehož členy jsou kromě zástupců resortu zdravotnictví a hygien právě zástupci operativních složek, jako je armáda nebo ministerstvo vnitra s policií a hasičským záchranným sborem.

Přímo na ministerstvu zdravotnictví pak funguje centrální řídící tým podléhající hlavnímu hygienikovi. Zásadní roli v něm hraje armáda. Podle Rážové propojuje a koordinuje všechny složky, které se na řešení epidemie podílejí.

"My jsme vydali mimořádné opatření, které nařídilo laboratořím provádět vyšetření. A oni pak dokázali laboratořím pomoct, aby se do vytvořeného systému mohli zapojit a hlásit výsledky centrálně přes elektronická rozhraní," vysvětlila.

Spolu s Národní agenturou pro komunikaci a informační technologie a Ústavem zdravotnických informací a statistiky pro to vytvořili elektronické nástroje. Rážová to považuje za velký přínos epidemie. Propojují testovací místa, laboratoře, praktické lékaře, hygienické stanice i nemocnice. Informace z jejich různých rozhraní se shromažďují v Informačním systému infekčních nemocí.

"Je to velké soukolí, všechna jeho kolečka musí fungovat, abychom měli informaci o jednotlivých lidech a situaci epidemie podle krajů, podle profesí, podle věku. Denně o tom informace posíláme panu premiérovi, Ústřednímu krizovému štábu, hejtmanům, krizovým štábům na kraji, dostávají to ředitelé všech krajských hygienických stanic, kterým to pomáhá hodnotit situaci u nich," popsala.

Systém se nastavil v době, kdy byl náměstkem ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha pozdější ministr a poté poradce premiéra Roman Prymula. "Máme Integrovaný centrální řídící tým jako výkonnou složku. A pak máme tři pracovní skupiny, což je poradní orgán ministerstva," řekla Rážová. Tyto skupiny po odborné stránce pomáhají epidemii řešit. "Na základě jejich odborného názoru ministerstvo zdravotnictví vydává jednotlivá opatření," dodala. Personálně se ale za dobu epidemie skupiny měnily. Dvě z nich opustili jejich vedoucí, z epidemiologické v srpnu odešel Rastislav Maďar a z laboratorní v prosinci Marián Hajdúch.