Restrikce nejsou dodržovány. Prymula naznačil, že přijdou další opatření proti covidu

Ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) naznačil, že mohou přijít další, přísnější opatření k omezení šíření nového koronaviru. Konkrétnější však dnes před poslanci nebyl. Řekl, že i za současných omezení je kontaktů mezi lidmi stále příliš mnoho.

Restrikce podle Prymuly nejsou vždy dodržovány. Největší nápor na zdravotnický systém očekává Prymula mezi 3. a 11. listopadem.

"Tím je logické, že budeme muset zřejmě představit vládě přísnější opatření," řekl ministr. Nezbývá podle něho příliš času. "Na vrcholovou kapacitu, kterou už těžko ovlivníme, protože tady je doběh nějakých deseti až 14 dnů, že se dostaneme podle předpokladů se špičkou někdy 11. listopadu," uvedl.

Může být podle ministra potřeba 9000 až 11.000 standardních lůžek nebo lůžek s kyslíkem a 1500 až 3000 lůžek intenzivní péče pro pacienty se zvlášť těžkým průběhem onemocnění covid-19. Podle Prymuly může být k dispozici 10.000 až 12.000 lůžek. "Základní problém je péče na úrovni jednotek intenzivní péče a jednotek na ventilátorech, kde samozřejmě je kapacita omezená," poznamenal. Ministerstvo se nyní snaží podle Prymuly nakoupit 2000 oxygenátorů a 500 ventilátorů.

Jeden infikovaný člověk nyní nakazí podle ministra v průměru 1,37 až 1,47 dalšího člověka. Prymula také připomněl vysoký podíl pozitivně testovaných lidí, nákaza se podle něho dostává do rizikové skupiny seniorů. "My v tuto chvíli detekujeme vrcholek ledovce. Ale v té populaci už je mnohem větší nálož, než se původně odhadovalo," dodal Prymula.

Průzkum: Mezilidské kontakty v říjnu klesly zatím jen mírně

Češi při současné vlně epidemie koronaviru zatím jen mírně omezili své kontakty s ostatními, v druhém říjnovém týdnu byli v blízkém kontaktu v průměru s 20 lidmi. Proti letním prázdninám, kdy byla situace podobná jako před epidemií, je to zhruba o dva kontakty méně. Proti březnu, kdy se nákaza koronavirem začala šířit, je to však přibližně o 12 více. Vyplynulo to z výzkumu, který dnes zveřejnila organizace PAQ Research. Podle ní je současný stav dán mimo jiné tím, že práci z domova nyní využívá méně lidí než na jaře.

V první vlně epidemie mělo podle průzkumu kompletní home office 20 až 23 procent lidí a desetina pracovala napůl z práce a napůl z domova. V první polovině října pracovalo zcela z domova deset procent dotázaných a dalších osm procent částečně. Práce z domova, která obnáší zásadní pokles sociálních styků, tak byla na podobné úrovni jako na přelomu srpna a září.

"Nárůst mezilidských kontaktů zvyšuje pravděpodobnost komunitního šíření nemoci, v létě byla ale rizikovost zřejmě omezena i tím, že často byly venku," uvedli autoři průzkumu.

Nicméně obavy lidí ze šíření nemoci covid-19 se začaly o prázdninách opět zvyšovat a v současné době je podobná jako v dubnu. Velké starosti dělá epidemie 45 procentům lidí, na počátku dubna je vyjadřovalo o pět procentních bodů více lidí.

S nynějším nárůstem počtu nakažených se opět zvýšila obezřetnost občanů, jarních hodnot ale nedosahuje. Podle autorů průzkumu se skokově zvýšila v polovině září po znovuzavedení zavedení roušek ve vnitřních prostorách. V následujících dvou týdnech míra prevence stagnovala, zvýšila se pak v první polovině října.

Na jaře všechna opatření proti šíření koronaviru jako nošení roušky, mytí rukou, omezování fyzických kontaktů a pobytu na přelidněných místech a podobně dodržovaly dvě pětiny dotázaných. Koncem srpna u nich zůstala desetina respondentů. V polovině října se uvedených aktivit chránících před nemocí drželo 22 procent lidí.

Průzkumu v rámci výzkumného projektu Život během pandemie, na kterém se vedle PAQ Research podílí iniciativa IDEA AntiCovid a agentura NMS, zúčastnilo kolem 2400 lidí.

Související

Více souvisejících

Roman Prymula (epidemiolog) ministerstvo zdravotnictví Zdravotnictví průzkumy Česká republika Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy