Ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) naznačil, že mohou přijít další, přísnější opatření k omezení šíření nového koronaviru. Konkrétnější však dnes před poslanci nebyl. Řekl, že i za současných omezení je kontaktů mezi lidmi stále příliš mnoho.
Restrikce podle Prymuly nejsou vždy dodržovány. Největší nápor na zdravotnický systém očekává Prymula mezi 3. a 11. listopadem.
"Tím je logické, že budeme muset zřejmě představit vládě přísnější opatření," řekl ministr. Nezbývá podle něho příliš času. "Na vrcholovou kapacitu, kterou už těžko ovlivníme, protože tady je doběh nějakých deseti až 14 dnů, že se dostaneme podle předpokladů se špičkou někdy 11. listopadu," uvedl.
Může být podle ministra potřeba 9000 až 11.000 standardních lůžek nebo lůžek s kyslíkem a 1500 až 3000 lůžek intenzivní péče pro pacienty se zvlášť těžkým průběhem onemocnění covid-19. Podle Prymuly může být k dispozici 10.000 až 12.000 lůžek. "Základní problém je péče na úrovni jednotek intenzivní péče a jednotek na ventilátorech, kde samozřejmě je kapacita omezená," poznamenal. Ministerstvo se nyní snaží podle Prymuly nakoupit 2000 oxygenátorů a 500 ventilátorů.
Jeden infikovaný člověk nyní nakazí podle ministra v průměru 1,37 až 1,47 dalšího člověka. Prymula také připomněl vysoký podíl pozitivně testovaných lidí, nákaza se podle něho dostává do rizikové skupiny seniorů. "My v tuto chvíli detekujeme vrcholek ledovce. Ale v té populaci už je mnohem větší nálož, než se původně odhadovalo," dodal Prymula.
Průzkum: Mezilidské kontakty v říjnu klesly zatím jen mírně
Češi při současné vlně epidemie koronaviru zatím jen mírně omezili své kontakty s ostatními, v druhém říjnovém týdnu byli v blízkém kontaktu v průměru s 20 lidmi. Proti letním prázdninám, kdy byla situace podobná jako před epidemií, je to zhruba o dva kontakty méně. Proti březnu, kdy se nákaza koronavirem začala šířit, je to však přibližně o 12 více. Vyplynulo to z výzkumu, který dnes zveřejnila organizace PAQ Research. Podle ní je současný stav dán mimo jiné tím, že práci z domova nyní využívá méně lidí než na jaře.
V první vlně epidemie mělo podle průzkumu kompletní home office 20 až 23 procent lidí a desetina pracovala napůl z práce a napůl z domova. V první polovině října pracovalo zcela z domova deset procent dotázaných a dalších osm procent částečně. Práce z domova, která obnáší zásadní pokles sociálních styků, tak byla na podobné úrovni jako na přelomu srpna a září.
"Nárůst mezilidských kontaktů zvyšuje pravděpodobnost komunitního šíření nemoci, v létě byla ale rizikovost zřejmě omezena i tím, že často byly venku," uvedli autoři průzkumu.
Nicméně obavy lidí ze šíření nemoci covid-19 se začaly o prázdninách opět zvyšovat a v současné době je podobná jako v dubnu. Velké starosti dělá epidemie 45 procentům lidí, na počátku dubna je vyjadřovalo o pět procentních bodů více lidí.
S nynějším nárůstem počtu nakažených se opět zvýšila obezřetnost občanů, jarních hodnot ale nedosahuje. Podle autorů průzkumu se skokově zvýšila v polovině září po znovuzavedení zavedení roušek ve vnitřních prostorách. V následujících dvou týdnech míra prevence stagnovala, zvýšila se pak v první polovině října.
Na jaře všechna opatření proti šíření koronaviru jako nošení roušky, mytí rukou, omezování fyzických kontaktů a pobytu na přelidněných místech a podobně dodržovaly dvě pětiny dotázaných. Koncem srpna u nich zůstala desetina respondentů. V polovině října se uvedených aktivit chránících před nemocí drželo 22 procent lidí.
Průzkumu v rámci výzkumného projektu Život během pandemie, na kterém se vedle PAQ Research podílí iniciativa IDEA AntiCovid a agentura NMS, zúčastnilo kolem 2400 lidí.
15. května 2024 12:42
Češi začnou nejvíce umírat na rakovinu, varují lékaři. Onemocní jí polovina lidí
Související
Černý kašel se šíří ve velkém. Prymula nevidí problém jen v poklesu proočkovanosti
Roman Prymula okomentoval rostoucí počty nakažených covidem. Šíří se subvarianty omikronu
Roman Prymula (epidemiolog) , ministerstvo zdravotnictví , Zdravotnictví , průzkumy , Česká republika , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí: V Česku dnes udeří bouřky. Meteorologové upřesnili výstrahu
před 2 hodinami
Fico je mimo ohrožení života, oznámili lékaři
před 3 hodinami
Slovenská policie obvinila lidi, kteří schvalovali atentát na Fica
před 3 hodinami
Ukrajinské drony v noci vyřadily z provozu důležitou ruskou rafinérii
před 4 hodinami
Česko nakupuje nejvíce zlata na světě. Hodnota zlata v majetku ČNB je proto rekordní
před 4 hodinami
Nicholas Winton se narodil před 115 lety. Zachránil stovky židovských dětí před nacisty
před 5 hodinami
Ukrajinci viní Rusko z dalšího válečného zločinu během ofenzivy u Charkova
před 5 hodinami
Netanjahu dostal nůž na krk. Ganc chce nový plán pro Gazu, pohrozil demisí
před 6 hodinami
Tornádo na Ústecku se potvrdilo. Pohybovalo se i přes tok Labe
před 7 hodinami
Předpověď počasí na neděli. Pozor na jevy, pro které platí výstraha
včera
Češi především díky čtyřem bodům kapitána Červenky jasně přehráli Brity 4:1
včera
Karel III. vezme do Francie další dva zástupce monarchie. Kate zůstane doma
včera
Polsko se opevní před Ruskem a Běloruskem. Tusk oznámil obří investici
včera
Drtivý úder střelami ATACMS proti Rusům. Ukrajinci zničili stíhačky a palivová zařízení, dokládají satelitní snímky
včera
Trump opět vystoupí na zasedání NRA, asociace držitelů zbraní v USA
včera
Medvěd Wojtek. Zvíře, které před 80 lety pomohlo vybojovat vítězství v bitvě o Monte Cassino
včera
Počasí: Na Ústecku se možná vyskytlo tornádo, upozornil ČHMÚ
včera
Válka na Ukrajině: Rusové tvrdí, že dobyli další obec u Charkova
včera
Dosud neporažené Švýcarsko si smlslo na neškodném Dánsku, Švédové rozhodli třemi góly během 26 vteřin
včera
Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora
Před třiceti lety, 18. května 1994, byla v Pásmu Gazy formálně nastolena palestinská samospráva a Izrael zde omezil svou vojenskou přítomnost. Byť to může tuzemské veřejnosti připadat paradoxní, kvalita života Palestinců se tím zhoršila, konstatuje Jakub Záhora z Pražského centra pro výzkum míru na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomíná, že Izrael se z Pásma Gazy definitivně stáhl s více než desetiletým odstupem, přičemž interpretace motivů tehdejší vlády premiéra Ariela Šarona se velmi různí. Odborník na současný Izrael také nastínil základní argumenty sporu o to, zda Izrael skutečně přestal Pásmo Gazy okupovat, stejně jako důvody, proč v izraelské společnosti nyní sílí hlasy označující předání Gazy Palestincům za základní strategickou chybu.
Zdroj: Matěj Bílý