ÚS zamítl návrh na zrušení zdravotnického informačního systému. Sběr dat je legitimní

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení právní úpravy Národního zdravotnického informačního systému (NZIS). Sběr dat podle soudu sleduje legitimní cíl v podobě ochrany zdraví. Návrh na provedení škrtů v zákonech o zdravotních službách a veřejném zdravotním pojištění podalo 20 senátorů z různých klubů v roce 2016. Nález je dostupný na webu soudu.

"U žádného z údajů evidovaných v některém ze zdravotnických registrů ÚS neshledal jeho zjevnou nedůvodnost, respektive nadbytečnost," stojí v nálezu soudce zpravodaje Radovana Suchánka.

Právní úprava Národního zdravotnického informačního systému je ústavně konformní: https://t.co/WNz5sjFcio

— Ústavní soud (@usoud_official) November 18, 2020

Místopředsedkyně senátního zdravotnického výboru Alena Dernerová z klubu Starostů, která byla jednou z navrhovatelek, s verdiktem spokojena nebyla. "Ústavnímu soudu trvalo rozhodnout v této věci čtyři roky, ale úroveň rozhodnutí tomu bohužel neodpovídá. Soud si nedal práci posoudit potřebnost jednotlivých registrů, přitom veřejný zájem shromažďovat data o nemoci covid-19 je zjevně odlišný než zájem na sběru citlivých dat o potratech," napsala ČTK senátorka a lékařka.

Soud podle Dernerové nepřihlédl k zájmům pacientů, kteří nemají možnost odmítnout shromažďování některých dat o svém zdraví, například citlivých dat o rakovině nebo pohlavních nemocech. U lékového záznamu je to přitom možné, dodala senátorka.

Vzájemně propojený systém různých registrů podle zákona slouží ke zpracování údajů o zdravotním stavu obyvatelstva nebo o činnosti poskytovatelů péče a jejich ekonomice. Cílem je to, aby existovaly ucelené informace o rozsahu a kvalitě poskytovaných zdravotních služeb, zejména pro řízení zdravotnictví a tvorbu zdravotní politiky. Správou systému je pověřen Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).

Nejproblematičtější položku centralizovaných osobních údajů představovalo rodné číslo. V systému ale podle ÚS neslouží k identifikaci konkrétních lidí. "ÚS považuje za podstatnou tu skutečnost, že rodné číslo slouží pouze jako propojovací ('linkovací') údaj, který využívá celý zdravotnický systém k propojení mezi různými záznamy o téže osobě v čase," napsali soudci v nálezu.

Podle senátorského návrhu jsou registry "historickým reliktem předrevolučního centrálně řízeného zdravotnictví" a nedostatečně respektují právo na soukromí.

ÚS plánoval kvůli systému výjimečně svolat veřejné ústní jednání. Ani na jaře, ani na podzim ale nebylo možné jednání uskutečnit kvůli šíření koronavirové nákazy. Proto si ÚS od některých institucí vyžádal písemná vyjádření. Kriticky se k zákonu postavil Úřadu pro ochranu osobních údajů. Naopak ÚZIS uvedl, že moderní medicína a její hodnocení se musí opírat o velmi robustní národní data a že metodika všech registrů v systému vychází z průběžně vydávaných mezinárodních doporučení.

Plénum soudu nebylo při rozhodování jednotné, odlišná stanoviska zaujali Ludvík David, Kateřina Šimáčková, Vojtěch Šimíček a Jiří Zemánek. Ve společném stanovisku poukázali Šimáčková, Šimíček a Zemánek například na to, že v důsledku možnosti digitálního propojení a pospojování řady citlivých osobních údajů s údaji o zdravotním stavu, třeba o duševním zdraví, dědičných či sexuálně přenosných nemocech, jsou lidé vystaveni "mimořádně silnému potenciálnímu zásahu do svého soukromí".

"Navíc na rozdíl od řady srovnatelných evropských zemí není dotčené osobě umožněno svá data chránit a zakázat státu, aby je využíval, což se v zahraničí děje zpravidla formou tzv. opt outu, tedy možností 'vystoupit' z příslušného systému," stojí ve stanovisku.

Související

soudy

Smlouvu s Vatikánem nelze ratifikovat, rozhodl Ústavní soud

Ústavní soud ve středu vynesl klíčové rozhodnutí, podle kterého část připravované smlouvy mezi Českou republikou a Vatikánem neodpovídá ústavnímu pořádku. Plénum soudu se dokumentem zabývalo déle než rok na základě podnětu skupiny sedmnácti senátorů. Dokud nebudou problematické pasáže upraveny, není možné proces ratifikace dokončit.

Více souvisejících

Ústavní soud ČR Národní zdravotnický informační systém (NZIS) Senát ČR Zdravotnictví Brno zákony

Aktuálně se děje

před 8 minutami

Ilustrační fotografie

Historie legendární značky Mercedes. První vůz vyjel před 125 lety

Psal se 25. březen roku 1901, když byl v německé továrně Daimler Motoren Gesellschaft vyroben první osobní automobil značky Mercedes. Pod tímto označením se automobily proslavily po celém světě a jsou oblíbené dodnes. Jaká je historie těchto vozů? A po kom byly pojmenovány?

před 57 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

ODS

Zemřel Petr Pleva, bývalý poslanec za ODS

Českou politickou scénu na přelomu března a dubna zasáhla smutná zpráva. Ve věku 66 let v úterý zemřel Petr Pleva, někdejší politik ODS a bývalý poslanec. Věcem veřejným se věnoval i na komunální úrovni v Brně. 

před 4 hodinami

Ilustrační fotografie.

Česká nafta zdražila v EU nejvíce, ukazují data. Expert zhodnotil dopad snížení daně

Česku opět náleží jeden primát v rámci zemí EU. Motorová nafta totiž v březnu v ČR zdražila v reakci na válku v Íránu vůbec v nejvýraznějším procentuálním rozsahu ze všech zemí EU, a to v přepočtu do eur o 42,6 procenta, plyne z dnešních nových dat Evropské komise. V EU jako celku ceny nafty přidaly ve sledovaném období ve dnech 2. až 30. března v přepočtu do eur 27,4 procenta.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Rakousko zakázalo americkým vojenským letounům bojujícím s Íránem využívat svůj vzdušný prostor

Rakousko se rozhodlo zaujmout nekompromisní postoj vůči vojenským aktivitám Spojených států na Blízkém východě. Vídeň oficiálně oznámila, že americkým vojenským letounům zapojeným do konfliktu s Íránem zakazuje využívat svůj vzdušný prostor. Tento krok odůvodňuje zákonem o trvalé neutralitě a jasným politickým vymezením vůči administrativě prezidenta Donalda Trumpa.

včera

Pam Bondi

Trump nečekaně odvolal ministryni spravedlnosti Pam Bondiovou

Prezident USA Donald Trump se rozhodl odvolat Pam Bondiovou z funkce ministryně spravedlnosti, což potvrdily webu CNN zdroje blízké Bílému domu. Na její místo dočasně nastoupí Todd Blanche, dosavadní náměstek ministryně, který povede resort jako úřadující generální prokurátor. Trump toto rozhodnutí oznámil na své sociální síti Truth Social s tím, že Bondiová přechází do soukromého sektoru.

včera

Prezident Trump

Trump odstartoval válku, kterou Evropa nechtěla. Ukončením snahy o otevření Hormuzského průlivu ji hodil přes palubu

Politická a ekonomická stabilita Evropy prochází v posledních týdnech zatěžkávací zkouškou, kterou vyvolala jednostranná rozhodnutí Washingtonu. Americký prezident Donald Trump koncem února oznámil začátek války s Íránem a vzkázal tamnímu lidu, aby po skončení bojů převzal vládu do svých rukou. Podobně asertivní tón nyní volí i směrem ke svým evropským spojencům, kteří se potýkají s drtivými následky tohoto konfliktu.

včera

Benzinky

USA zažívají kvůli válce v Íránu cenový šok. Počet lidí nespokojených s Trumpem roste

Současné prudké zdražování pohonných hmot se zdaleka netýká pouze tradičně nákladnějších demokratických států, jako je například Kalifornie. Aktuální data asociace AAA, která analyzovala stanice CNN, ukazují překvapivý trend u republikánských regionů. Sedm amerických států s nejvýraznějším nárůstem cen za poslední měsíc tvoří výhradně oblasti, kde v roce 2024 zvítězil Donald Trump.

včera

včera

včera

včera

Írán se Trumpa stále nezalekl. Teherán slibuje ničivou odvetu

Írán reagoval na nejnovější výhrůžky, které americký prezident Donald Trump pronesl ve svém projevu k národu. Opět pohrozil útoky na íránské elektrárny a ropná zařízení. Teherán mu vzkázal, ať se připraví na odvetu, protože Američané musí zaplatit za vyvolanou agresi. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy