Vědci možná objevili lék proti koronaviru. Může výrazně snížit počet úmrtí

Tato informace velmi zaujala českého biochemika Jana Konvalinku, který se o svůj názor podělil s Českým rozhlasem. "Musím ale říct, že tentokrát předběžná data vypadají extrémně zajímavě,“ řekl. Pak ale opět otočil a realisticky konstatoval, že se plně bude radovat teprve, až vyjde publikace s přesnou metodikou, čísly a údaji o počtech pacientů, včetně způsobu vyhodnocování. Ve srovnání s prvními poznatky ale cítí větší naději.

„Za prvé mi Oxford stále ještě připadá jako důvěryhodná instituce. Za druhé šlo podle toho, co říkali na tiskové konferenci, o velký klinický test, kdy 2 tisíc pacientů léčili kortikoidem dexametazon, a 4 tisíc pacientů bylo v kontrolní skupině. Data, která jim vycházela, byla výrazná. Vypadá to na pokles smrtnosti u pacientů s plicní ventilací ze 40 na 28 procent. U nemocných, kteří potřebují léčbu kyslíkem, se úmrtnost po podání léku snížila z 25 na 20 procent. Tam se počítá číslo, kolik musíte léčit pacientů, abyste zachránili jeden lidský život. A vychází to 8:1, což je vynikající,“ pochvaloval si biochemik.

Upozornil ale, že Dexametazon není antivirotikem, a tudíž má na koronavirus nulové účinky. Jediné, co dokáže udělat je modulovat imunitní odpověď podobně jako například u hydroxychlorochinu, který se ale zřejmě v tomhle směru neosvědčil. To, co ho ale na dexametazonu zaujalo je fakt, že je poměrně laciný, dávno známý a schválený lék, který je také dostupný. Britové už mluví o doporučené léčbě, a tudíž si myslím, že se velmi brzy začne šířit. 

Když se diskuze stočila k dalším experimentálním přípravkům na léčbu covid-19, Konvalinka řekl, že hlavní rozdíl oproti těm dřívějším "všelékům" spatřuje v tom, že se nyní jedná o opravdu velkou studii s několika tisíci pacienty, která je navíc kontrolovaná placebem. „Hydroxychlorochin je velká lekce pro nás všechny a doufejme, že i pro veřejnost, abychom byli velmi ostražití v tom, jak vnímáme informace o vědeckých výsledcích,“ varoval.

„Velkou slávu kolem tohoto léku začal francouzský lékař z Marseille. Na vzorku několika desítek pacientů, které ani neměl kontrolované placebem, začal publikovat v málo prestižních časopisech velmi kategorické soudy, že hydroxychlorochin léčí pacienty s covidem-19. A chytla se toho média. Pak se ale objevila otočka. Léčebné účinky na covid-19 se nepotvrdily," vysvětlil biochemik, proč by laická i odborná veřejnost měla být obezřetná. 

Jiný preparát, který by ve velkém klinickém testu potvrdil takto výrazné zlepšení, co se týče úmrtnosti, podle Konvalinky zatím neexistuje. Připustil sice, že by tomu mohlo být jinak v případě remdesiviru, který například zabral u pražského nakaženého taxikáře s velmi těžkým průběhem, ale experiment, který by mohl ukázat vliv na smrtnost, se nakonec přerušil. "Čísla vypadají velmi podobně jako u dexametazonu, ale nebyla dost velká na to, aby byla statisticky významná," dodal.

Jak se viry přenášejí ze zvířat?

„Je úplně zjevné, bez ohledu na Čínu a jejich trhy s mizernými hygienickými standardy, že viry u zvířat musíme studovat mnohem více a naléhavěji, než jsme to dělali předtím,“ řekl Konvalinka k hojně diskutovanému tématu mokrých trhů v Číně. Za pravdu mu dává i německý virolog Christian Drosten, podle něhož viry nevznikají jenom tak na nějakém tržišti, nýbrž v místech, kde se zvěř chová a loví.

„Dneska už se hodně studují netopýři. Víme, že virů v nich nejsou jen desítky, ale stovky a možná tisíce. Rozmanitost virů, které v nich žijí v nějaké symbióze s imunitním systémem je obrovská, pro vědce zajímavá a pro lidstvo trochu hrozivá,“ varuje Konvalinka. Připomněl také, že skoro všechny velké virové epidemie za poslední století měl za následek přenos ze zvířat na lidi. Proto bychom podle biochemika s tím také měli v budoucnu počítat.