Zejména v Praze přibývá zdravotníků nakažených covidem, nemocnice zvládají

Roste počet zdravotníků nakažených covidem-19, nejvíc jich je v Praze. Vyplývá to z dat, která poslancům tento týden prezentoval ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Provoz pražských nemocnic to ale zatím nijak neomezuje, díky malému množství pacientům s covidem-19 i pracovní karanténě, sdělili ČTK jejich tiskoví mluvčí. Zařízení se ale připravují i na případné zhoršení.

"Zastavil se propad nově diagnostikovaných. Roste to, ale zatím ne nějak dramaticky," řekl Dušek. Podobně se vyvíjí i nákazy u zaměstnanců pobytových zařízení sociálních služeb. "Jde o populaci hodně proočkovanou, to je jedním z důvodů," dodal. Obává se ale, že dojde ještě ke zhoršení.

Neočkovaní zdravotníci z lůžkových zařízení a pracovníci pobytových sociálních služeb se musí už od listopadu povinně jednou týdně testovat antigenním testem. Nemůže jít ale o samotest, vzorek musí odebrat profesionál. Vláda minulý týden rozhodla, že od pondělí se povinnost týká zaměstnanců všech zdravotnických zařízení včetně ambulantních. Výjimka pro očkované a ty, kteří prodělali covid-19 v posledním půl roce ale zůstala.

Podle dat k úterý bylo v celém Česku pozitivně testovaných zdravotníků zhruba 3300, z nich více než 1000 v Praze. V dalších nejhorších krajích - Středočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském, je nakažených méně než třetina. Další zdravotníci musí být v karanténě kvůli rizikovému kontaktu nebo zůstávat doma s dítětem v karanténě či izolaci. Podle Duška je Praha zasažená novou variantou omikron dříve než zbytek republiky, proto jsou aktuálně tamní přírůstky nově nakažených nejvyšší.

Například Fakultní nemocnice Motol má podle mluvčí Pavlíny Dankové v izolaci 140 zaměstnanců, což při 6500 zaměstnanců nepředstavuje podle ní žádný problém. Podobný počet chybí také ve Fakultní nemocnici Bulovka.

"Chod nemocnice to v tuto chvíli nijak neohrožuje jednak proto, že zaměstnanci nemocnice spadají do vyhlášené výjimky, která povoluje za přísných hygienických podmínek práci i v době karantény a také proto, že počty nakažených hospitalizovaných pacientů nadále klesají," sdělila ČTK mluvčí nemocnice Eva Libigerová. V pátek jich nemocnice měla 34, v Motole jich bylo 25.

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze má 112 zaměstnanců nemocných a dalších 61 v karanténě, zhruba polovina podle Martiny Voráčkové z tiskového oddělení přibyla za poslední týden. Také tamní nemocnice chce v případě, že by bylo poskytování zdravotních služeb ohroženo, využívat pracovní karanténu. "Bude informována místně příslušná hygienická stanice a bude navrženo pro konkrétní asymptomatické pracovníky stanovit taková karanténní opatření, která umožní výkon práce," vysvětlila.

Fakultní Thomayerova nemocnice má podle mluvčího Petra Sulka zhruba 40 nakažených zdravotníků s covidem-19 v izolaci a dalších 20 v karanténě. Pacientů s covidem-19 má nemocnice 42.

"Tento počet ukazuje nový trend a sice v tom, že počty nemocných zdravotníků a pacientů se začínají vyrovnávat. To je opak toho, co jsme zažívali při předchozích koronavirových vlnách, kdy byla nemocnost u pacientů daleko vyšší než u našich zdravotníků," sdělil ČTK. Pro zhoršení situace má nemocnice podle Sulka vypracované krizové plány vyzkoušené v předchozích vlnách epidemie, které zahrnují změny organizace práce nebo personální výpomoc mezi pracovišti.

Související

Více souvisejících

nemocnice

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 7 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 7 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy