Zejména v Praze přibývá zdravotníků nakažených covidem, nemocnice zvládají

Roste počet zdravotníků nakažených covidem-19, nejvíc jich je v Praze. Vyplývá to z dat, která poslancům tento týden prezentoval ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Provoz pražských nemocnic to ale zatím nijak neomezuje, díky malému množství pacientům s covidem-19 i pracovní karanténě, sdělili ČTK jejich tiskoví mluvčí. Zařízení se ale připravují i na případné zhoršení.

"Zastavil se propad nově diagnostikovaných. Roste to, ale zatím ne nějak dramaticky," řekl Dušek. Podobně se vyvíjí i nákazy u zaměstnanců pobytových zařízení sociálních služeb. "Jde o populaci hodně proočkovanou, to je jedním z důvodů," dodal. Obává se ale, že dojde ještě ke zhoršení.

Neočkovaní zdravotníci z lůžkových zařízení a pracovníci pobytových sociálních služeb se musí už od listopadu povinně jednou týdně testovat antigenním testem. Nemůže jít ale o samotest, vzorek musí odebrat profesionál. Vláda minulý týden rozhodla, že od pondělí se povinnost týká zaměstnanců všech zdravotnických zařízení včetně ambulantních. Výjimka pro očkované a ty, kteří prodělali covid-19 v posledním půl roce ale zůstala.

Podle dat k úterý bylo v celém Česku pozitivně testovaných zdravotníků zhruba 3300, z nich více než 1000 v Praze. V dalších nejhorších krajích - Středočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském, je nakažených méně než třetina. Další zdravotníci musí být v karanténě kvůli rizikovému kontaktu nebo zůstávat doma s dítětem v karanténě či izolaci. Podle Duška je Praha zasažená novou variantou omikron dříve než zbytek republiky, proto jsou aktuálně tamní přírůstky nově nakažených nejvyšší.

Například Fakultní nemocnice Motol má podle mluvčí Pavlíny Dankové v izolaci 140 zaměstnanců, což při 6500 zaměstnanců nepředstavuje podle ní žádný problém. Podobný počet chybí také ve Fakultní nemocnici Bulovka.

"Chod nemocnice to v tuto chvíli nijak neohrožuje jednak proto, že zaměstnanci nemocnice spadají do vyhlášené výjimky, která povoluje za přísných hygienických podmínek práci i v době karantény a také proto, že počty nakažených hospitalizovaných pacientů nadále klesají," sdělila ČTK mluvčí nemocnice Eva Libigerová. V pátek jich nemocnice měla 34, v Motole jich bylo 25.

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze má 112 zaměstnanců nemocných a dalších 61 v karanténě, zhruba polovina podle Martiny Voráčkové z tiskového oddělení přibyla za poslední týden. Také tamní nemocnice chce v případě, že by bylo poskytování zdravotních služeb ohroženo, využívat pracovní karanténu. "Bude informována místně příslušná hygienická stanice a bude navrženo pro konkrétní asymptomatické pracovníky stanovit taková karanténní opatření, která umožní výkon práce," vysvětlila.

Fakultní Thomayerova nemocnice má podle mluvčího Petra Sulka zhruba 40 nakažených zdravotníků s covidem-19 v izolaci a dalších 20 v karanténě. Pacientů s covidem-19 má nemocnice 42.

"Tento počet ukazuje nový trend a sice v tom, že počty nemocných zdravotníků a pacientů se začínají vyrovnávat. To je opak toho, co jsme zažívali při předchozích koronavirových vlnách, kdy byla nemocnost u pacientů daleko vyšší než u našich zdravotníků," sdělil ČTK. Pro zhoršení situace má nemocnice podle Sulka vypracované krizové plány vyzkoušené v předchozích vlnách epidemie, které zahrnují změny organizace práce nebo personální výpomoc mezi pracovišti.

Související

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

Více souvisejících

nemocnice

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Požár v Chorvatsku

Chorvatsko pohltily rozsáhlé lesní požáry

Rozsáhlý lesní požár, který se během noci na pátek přehnal přes pobřežní oblasti Chorvatska, si vyžádal nejméně jednu lidskou oběť a přibližně čtyři desítky zraněných. Plameny zasáhly vyhledávané turistické lokality i přilehlá sídla v blízkosti Jadranského moře. Místní úřady i záchranné složky označují tuto živelní pohromu za jednu z nejničivějších v historii země.

před 2 hodinami

Afghanistán, ilustrační fotografie.

Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor

Uplynulo pět let od chaotického stažení amerických vojsk z Kábulu a návratu Hnutí Tálibán k moci. Afghánistán se za tuto dobu proměnil v dějiště jedné z nejzávažnějších lidskoprávních a humanitárních krizí na světě. Přestože Spojené státy během dvacetileté války investovaly do konfliktu obrovské finanční prostředky, v současnosti se země i její obyvatelé ocitli mimo hlavní bod zájmu mezinárodního společenství, a to navzdory hrozícímu hladomoru a plošnému potlačování základních práv.

před 3 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, nejméně pět mrtvých

Silné zemětřesení o síle 7,7 stupně podle Richterovy škály zasáhlo v sobotu v brzkých ranních hodinách indonéský ostrov Flores v provincii Východní Nusa Tenggara. Podle dosavadních informací provinčního guvernéra Emanuela Melkiadese Laky Leny si katastrofa vyžádala nejméně pět lidských životů, přičemž oběti byly zasypány troskami budov během spánku. Na místě zasahují záchranáři, kteří se snaží vyprostit případné přeživší uvízlé v poškozených stavbách.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump: V nejbližší době prohlásím Hormuzský průliv za území Spojených států

Americký prezident Donald Trump pohrozil, že v nejbližší době prohlásí Hormuzský průliv za území Spojených států amerických. K tomuto prohlášení došlo v době, kdy se jeho administrativa potýká s komplikovaným ukončením válečného konfliktu s Íránem. Zda myslel šéf Bílého domu svá slova zcela vážně a zda představují nový oficiální směr americké zahraniční politiky, však v tuto chvíli zůstává nejasné. 

před 6 hodinami

včera

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta se ke Slavii v Lize mistrů nepřidá. V předkole nestačila na Lyon

Sparťané v úvodním zápase po velice slibném výkonu porazili francouzský Lyon 2:1. Přestože ale kouč Brian Priske vyrukoval do odvety v Lyonu se stejnou základní sestavou, stejně nadějný výkon se tentokrát bohužel pro český fotbal nezopakoval. I kvůli chybě gólmana Jakuba Surovčíka a osudnému faulu Adama Ševínského, jenž byl vyloučen, lyonští přeci jenom dokázali přesilovku beze zbytku využít. Ke gólu Nuamaha z 20. minuty se přidaly ve druhé půli ještě trefy Maitlanda-Nilese a Nortona a díky výhře 3:0 tak Lyon Spartu odsoudil pouze k účasti v ligové fázi Evropské ligy.

včera

včera

včera

Letiště Václava Havla Praha

Pražské letiště obnovilo provoz na hlavní ranveji. Prošla modernizací

Letiště Praha dokončilo druhou závěrečnou etapu modernizace okolí hlavní vzletové a přistávací dráhy 06/24, na kterou bude dnes během odpoledne opět převeden veškerý letecký provoz. Během čtyř a půl měsíce se podařilo realizovat 14 stavebních a technologických projektů Letiště Praha společně se 3 významnými investičními akcemi externích partnerů, informovala společnost v tiskové zprávě. 

včera

MotoGP, ilustrační fotografie.

Motocyklista Salač senzačně zvítězil na okruhu Silverstone. Vyhrál ve třídě Moto2

Český motocyklový sport si po letech připsal zase jednou velké vítězství na mezinárodní scéně. V rámci třídy Moto2 se v sobotu na legendárním okruhu v anglickém Silverstonu dočkal český jezdec prvního vítězství v závodě mistrovství světa po dlouhých 16 letech. Zatímco tehdy v roce 2010 se z triumfu na jednom ze závodů radoval Karel Abraham, až letos na jeho triumf dokázal navázat Filip Salač. Vylepšil tak tím také své dvě dosud pódiové umístění v této sezóně, které zaznamenal jednak v Maďarsku a jednak doma v Brně.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj má další problém. Nikomu se k Trumpovi nechce

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj čelí vážným komplikacím při hledání nového velvyslance ve Spojených státech. Klíčový diplomatický post ve Washingtonu zůstává neobsazen poté, co byla začátkem srpna z funkce odvolána dosavadní velvyslankyně Olha Stefanišynová v souvislosti s chystaným obviněním ze zpronevěry. Podle bývalých vysokých ukrajinských představitelů a zákonodárců je však pro Kyjev mimořádně obtížné najít vlivnou osobnost, která by byla ochotna tuto náročnou roli v administraci Donalda Trumpa převzít.

včera

včera

včera

Boris Nadeždin

Protiválečný politik Naděždin, kterému Moskva nepovolila kandidovat proti Putinovi, uprchl z Ruska

Ruský opoziční a protiválečný politik Boris Naděždin opustil Rusko a odcestoval do Paříže poté, co čelil stupňujícímu se tlaku ze strany ruských úřadů. Do Francie odjel narychlo po obdržení předvolání od Vyšetřovacího výboru Ruské federace, přičemž se obával bezprostředně hrozícího zatčení a uvěznění v moskevské věznici Lefortovo. Kvůli spěšnému odjezdu musel v zemi zanechat svou rodinu a zmeškal i svatbu vlastní dcery.

včera

včera

včera

Evropská ekonomika dostala pomyslnou ránu do obličeje. A hned dvakrát za sebou

Evropská ekonomika čelí souběhu vážných komplikací způsobených extrémním počasím a dopady války v Íránu, které doplňují tlak amerických cel a čínské konkurence. Vlny veder nutí evropské státy k drastickým opatřením v energetice i zemědělství. Rumunský státní výrobce elektřiny Nuclearelectrica musel odpojit svůj jediný funkční reaktor kvůli rekordně nízké hladině Dunaje, který je klíčový pro chlazení zařízení. Země vyhlásila stav energetické nouze a vyzvala firmy i domácnosti k dobrovolnému omezení spotřeby.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy