Praha - Výběr hlavních bitev první světové války ke 100. výročí jejího zahájení (řazeny abecedně) a vzpomínka na československého legionáře Rudolfa Medka.
Bitva o Gallipoli Před rozbřeskem 25. dubna 1915 se na tureckém poloostrově Gallipoli vylodily jednotky australského a novozélandského expedičního sboru (ANZAC) jako součást spojeneckých sil, v jejichž čele stáli Britové a v nichž byly zastoupeny také francouzské a indické oddíly. Poté následovalo devět měsíců krvavých bojů, jejichž cílem bylo zmocnit se strategického Dardanelského průlivu a ohrozit tak Istanbul, metropoli osmanské říše, která vstoupila do první světové války po boku Německa a Rakousko-Uherska. V čele Turků stál Mustafa Kemal, pozdější zakladatel moderního tureckého státu. Poražené spojenecké jednotky se od Dardanel nakonec stáhly a na bitevním poli zůstalo přes 35.000 mrtvých různých národností, mezi nimi 11.410 mužů ANZACu. Na druhé straně padlo na 86.000 tureckých vojáků. Bitva o Halič Tak je označována ofenziva ruské armády na rakouské části východní fronty v srpnu až září 1914. Po úvodních porážkách se ruská vojska dostala například až na území Slovenska a rakousko-uherská armáda utrpěla v této epizodě války velké ztráty. Podle některých odhadů kolem 300.000 vojáků skončilo v ruském zajetí. V bojích na rakousko-uherské straně byli ve velkém počtu nasazeni vojáci z Čech, Moravy a Slovenska a mnozí z nich přeběhli k Rusům.
Bitvy na Marně Rychlé vítězství Německa nad Francií měl zajistit Schlieffenův plán, jehož základem bylo porušení neutrality Belgie a Lucemburska a mohutný obchvatný manévr přes tyto země na severní část západní fronty. Po počátečním německém postupu zastavily francouzské jednotky v září 1914 Němce v první bitvě u řeky Marny, zvané někdy také jako Zázrak na Marně. Obě strany měly v této fázi války kolem 250.000 mrtvých či zraněných. Druhá bitva na Marně v červenci až srpnu roku 1918 byla poslední velkou bitvou na západní frontě. Proběhla v rámci Ludendorffovy ofenzívy a síly v ní změřily armády Francie, Spojených států, Británie a Itálie s německou armádou. Přes počáteční německý postup přešli Spojenci postupně do protiútoku a Němci byli poraženi. Na každé straně padlo nebo bylo zraněno přes 100.000 vojáků.
Bitvy na Piavě Italská řeka Piava se stala v letech 1917-1918 dějištěm tří bitev. K řece se italská vojska stáhla po porážce od německo-rakousko-uherských sil v bitvě u Caporetta v listopadu 1917. Na řece Piavě se ale podařilo Italům počátkem listopadu 1917 obranu zkonsolidovat a bojovalo se zde prakticky až do konce války v listopadu 1918. Italská a spojenecká vojska i za pomoci československých legionářů nakonec rakousko-uherskou armádu porazila a vytlačila zpět. Na italské frontě zemřelo 355 československých legionářů, dalších 55 mužů bylo popraveno po zajetí rakousko-uherskou armádou.
Bitva na Sommě (jedna z nejkrvavějších bitev) Bitva na řece Sommě v severní Francii byla nejkrvavější bitvou první světové války. Zahájena byla 1. července 1916, britsko-francouzská ofenzíva ale nedokázala prolomit do listopadu frontu a bitva byla ukončena. Padlo v ní dohromady na 1,3 milionu osob. V září v bojích na řece Sommě nasadili Britové poprvé obrněná vozidla - tanky. Bitva, ve které neměli pěšáci proti kulometům a dělům žádnou šanci, se stala symbolem nesmyslného krveprolití na západní frontě.
Bitva u Tannenbergu V polovině srpna 1914 zahájilo carské Rusko ofenzivu do Východního Pruska. Němcům se ale pod velením Paula von Hindenburga podařilo tento útok zastavit v bitvě u Tannenbergu i v dalších střetech a zatlačit Rusy zpět. Bitva si vyžádala na straně Ruska desítky tisíc obětí.
Bitva u Verdunu (jedna z nejkrvavějších bitev) Bitva u Verdunu, jedna z nejkrutějších a nejznámějších bitev první světové války, začala v únoru 1916. Proti sobě v ní stály francouzské síly vedené maršálem Philippem Henrim Pétainem a německé jednotky generála Ericha von Falkenhayna. Podle představ německého velení měla být bitva u městečka v severovýchodní Francii rozhodujícím zlomem ve vývoji války na západní frontě a počátkem slavného vítězství. Falkenhayn doufal, že masivním útokem na nejsilnější bod francouzské obranné linie, pevnost Verdun, během krátké doby svého nepřítele zlomí a vyčerpá. Vyčerpávající zákopové boje se vedly doslova o každý metr území, podle historiků ve skutečnosti nijak strategicky významného. Po deseti měsících urputných bojů se vítězství přiklonilo na stranu Francouzů. Obě strany dohromady ztratily asi 900.000 vojáků.
Bitvy u Ypres Bitvami u Ypres, strategického belgického městečka ležícího v Západních Flandrách, je označováno pět bitev první světové války, které do dějin vstoupily hned v několika směrech. V dubnu 1915 u Ypres použila německá armáda poprvé chemické zbraně (chlórový plyn). Za přelom je považován útok u Ypres z července 1917, kdy Němci poprvé použili nebezpečný hořčičný plyn, dnes zvaný podle Ypres yperit. Jako jedna z nejkrvavějších bitev do ději vstoupil takzvaná třetí bitva u Ypres, též označovaná jako bitva u Passchendaele, která si mezi červencem a listopadem 1917 vyžádala přes 300.000 obětí mezi britskými vojáky, asi 85.000 padlo na straně Franciem a 260.000 na německé straně a to za cenu nepatrných zisků na straně Spojenců. Lijáky během bitvy změnily bojiště v jeden velký močál a bitva se stala symbolem utrpění vojáků za první světové války. Hojně diskutovaná je role velitele britského expedičního sboru Douglase Haiga, který podle kritiků zapříčinil svými špatnými a nesmyslnými rozkazy ohromné britské ztráty.
Bitva u Zborova V bitvě u Zborova, který leží na území dnešní Ukrajiny, v létě roku 1917 získali mezinárodní uznání českoslovenští legionáři. V bitvě bojovala čs. brigáda o síle 3500 mužů, které se podařil průlom fronty. Ruská vláda poté zrušila omezení při vytváření československých jednotek a po rozšíření zprávy o vítězství legií u Zborova také výrazně vzrostly protirakouské nálady obyvatelstva. Ohlas bitvy také posílil pozici odboje. U Zborova padlo necelých 200 legionářů.Rudolf Medek - legionář, generál a spisovatelByl vojákem, spisovatelem i básníkem. Proslavil se příběhy z prostředí československých legií v Rusku za první světové války, v jejichž řadách bojoval. Rudolf Medek se v roce 1917 zapojil do památné bitvy u Zborova, působil jako dopisovatel a diplomat. Jednal s Rudou armádou i západními spojenci, koordinoval návrat legionářů zpět do vlasti. Po válce Medek působil jako ředitel Památníku národního osvobození a věnoval se literatuře.Poté, co jako rakouský důstojník přešel koncem roku 1915 na haličské frontě k Rusům, přihlásil se na jaře 1916 do nově vznikajících československých legií. Medek se účastnil celé řady bojů s Rakušany a Němci, mimo jiné i vítězné bitvy u Zborova (1917), v níž se vyznamenala československá střelecká brigáda. O "hoších od Zborova" složil píseň Karel Hašler, Medek zase literárně přispěl stejnojmennou básní Zborov z oslavné sbírky Lví srdce (1919).V lednu 1919 byl jmenován náčelníkem Vojenské správy československých legií na Rusi, v prosinci téhož roku se pak vrátil do Prahy. Následně byl Medek pověřen vybudováním Památníku odboje, po reorganizaci přejmenovaném na Památník národního osvobození. Zde se kromě řízení instituce soustředil na vědeckou, historickou a propagační činnost. Ředitelem památníku byl až do nacistické okupace v březnu 1939. Jako nestraník se angažoval v politice.Medek stál u zrodu Československé obce legionářské, která měla napomoci k integrování legionářů do struktur mladé republiky. Kvůli postupnému inklinování zástupců obce k levici Medek v roce 1926 inicioval založení Nezávislé jednoty československých legionářů, která se snažila zachovat a prezentovat jejich odkaz v původní podobě. Společně s dalšími legionářskými legendami byl Medek významnou morální autoritou meziválečného Československa.Do hodnosti generála byl Medek povýšen v roce 1931. Za své zásluhy získal řadu ocenění, mimo jiné vysoká britská (Řád Za vynikající službu) i francouzská vyznamenání (Řád čestné legie), která však demonstrativně vrátil poté, co Paříž a Londýn připojily své podpisy pod mnichovskou dohodu s Německem v roce 1938. Medkem tato zrada otřásla. V předválečné republice zastával pozice zásadního antibolševického a protiněmeckého nacionalismu.Ve své literární tvorbě zvěčnil Medek, původně vystudovaný učitel, působení desetitisíců československých legionářů v Rusku. Za první republiky jeho díla vycházela ve slušných nákladech, v letech 1939 až 1989 byly jeho knihy už na indexu. Z Medkova rozsáhlého díla je nejvýznamnější legionářská pentalogie - Ohnivý drak (1921), Veliké dni (1923), Ostrov v bouři (1925), Mohutný sen (1926) a Anabáze (1927). Známé je také drama Plukovník Švec (1928).Faktografickou paralelou k pentalogii jsou pak čtyřdílné vzpomínky s názvem Pouť do Československa. Medek je rovněž autorem několika děl pro mládež a napsal i scénář k filmu Zborov (1938). Ve 20. letech se vedle legionářské tematiky věnoval také psaní intimně laděné poezie, čímž se jakoby vrátil ke svým literárním počátkům, kdy debutoval sbírkami Půlnoc bohů (1912) a Prsten (1914). Medek jako dekadentní básník přináležel k okruhu Moderní revue.Rodák z Hradce Králové (8. ledna 1890) měl z prvního manželství dceru Evu, která zemřela v necelých dvou letech. Podruhé se Medek oženil s dcerou malíře Antonína Slavíčka, s níž měl dva syny. Starší Ivan (1925 až 2010), původem muzikolog, byl "hlasem" Hlasu Ameriky a kancléřem prezidenta Václava Havla. Mladší Mikuláš (1926 až 1974) pokračoval v rodinné tradici a stal se jedním z nejvýznamnějších tuzemských malířů 20. století. Rodina Medkových je spřízněna i s prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem.Vůbec první biografii Medka, který zemřel 22. srpna 1940 ve věku 50 let, vydala v roce 2011 britská historička českého původu Katya Kocourek (1977). Publikace nese název Čechoslovakista Rudolf Medek. Na počest generála se uděluje také Cena Rudolfa Medka, kterou zastřešuje Nadační fond angažovaných nestraníků.
Související
Lidé v Česku dnes uctí památku válečných veteránů
Španělská chřipka: Jak zasáhla vojáky první světové války?
I. světová válka , Rudolf Medek (čs. legionář)
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek