Čeští muslimové hnali razii v modlitebně k Ústavnímu soudu, ten je nepotěšil

"ÚS se tedy věcně nezabýval ústavností provedeného zásahu, neboť k tomu za této situace není oprávněn, a stížnost odmítl z procesních důvodů jako nepřípustnou," uvedla Sedláčková. Muslimům nic nebrání v tom, aby stížnost podali znovu - po vyčerpání všech prostředků k ochraně svých práv.

Ústavní soud v odůvodnění konstatoval, že musí respektovat daný systém prostředků ochrany práva a nemůže proto „předbíhat" s poskytnutím ochrany před ostatními orgány veřejné moci, které jsou k tomu oprávněny. Ochranou proti zásahu policejního orgánu způsobenému někomu jinému, než proti komu se vede trestní řízení a poškozenému, je postup podle ustanovení § 174 odst. 2 písm. b) trestního řádu. Rovněž tato třetí osoba může formou podání žádat dozorujícího státního zástupce o prošetření, zda policejní orgán řádně postupuje při vyšetřování trestné činnosti. Pod pojem „řádný postup" nespadá pouze řádné objasňování trestné činnosti, ale též další úkony spojené s trestním řízením, dopadající svými důsledky i na „třetí osobu".

Pokud proto stěžovatel soudí, že jeho práva nebyla policejními orgány šetřena, může (a před podáním ústavní stížnosti musí) využít postup podle citovaného ustanovení § 174 trestního řádu. Státní zástupce je po obdržení tohoto podání povinen prověřit postup policejního orgánu z hlediska, zda se ve věci nevyskytují závady, a osobu, která žádost o dozor podala, vždy vyrozumět přípisem o výsledku přezkoumání a o tom, jaká opatření byla učiněna k nápravě zjištěných nedostatků. Pokud by osoba dávající takovýto podnět nebyla se způsobem jeho vyřízení (resp. s prováděným dozorem) spokojena, je oprávněna vyzvat bezprostředně vyšší státní zastupitelství k odstranění závad v postupu státního zástupce a žádat, aby vykonalo dohled nad postupem nejblíže nižšího státního zastupitelství.

Teprve po vyčerpání těchto prostředků k ochraně svých práv a za situace, kdy by stěžovatel nadále trval na tom, že orgány veřejné moci zasáhly do jeho ústavně zaručených práv a svobod, bude možné podat věcně projednatelnou ústavní stížnost, která by však primárně nebrojila přímo proti tzv. jinému zásahu orgánu veřejné moci, spočívajícímu ve způsobu provedení domovní prohlídky, nýbrž především proti rozhodnutím příslušných státních zástupců, uvedl usoud.cz.

Razie se odehrála koncem dubna před páteční modlitbou. Jejím výsledkem bylo obvinění jednoho člověka z podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka.

Policie provinění spatřovala v českém vydání a následné distribuci teologické knihy Bilala Philipse Základy tauhídu - Islámský koncept Boha. Ústředí muslimských obcí ji vydalo v roce 2012. Podle dostupných informací je obviněným Vladimír Sáňka z Islámského centra v Praze.

Policejní akce vyvolala rozhořčení nejen v muslimské komunitě, ale i mezi příslušníky jiných náboženských skupin v Česku.