Česko se rozloučilo s "bouřlivákem" Pavlem Landovským (†78)

Brány kostela se pro veřejnost otevřely po jedenácté hodině. S hercem se přišly rozloučit desítky lidí, mezi nimi studenti, kteří drží čestnou stráž u rakve, fanoušci, ale i známé osobnosti, jako politik Cyril Svoboda, zpěvačka Marie Rottrová nebo textař Jan Vodňanský.

U rakve na katafalku byly věnce rodiny zesnulého, Knihovny Václava Havla, Obce Kytín, kde zesnulý žil, předsedy Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka, Karla Schwarzenberga, Herecké asociace, Vídeňského Burgtheatru i Českého rozhlasu.

Nechyběl ani poslední květinové pozdravy Národního divadla a dalších pražských scén. Například Činoherního klubu, jehož členem byl Landovský jedenáct let a kde měla v roce 1969 premiéru jeho nejznámější hra Hodinový hoteliér, i Divadla na Vinohradech, které ji uvedlo tento týden ve zkušebně.

"Já budu na Pavla vzpomínat především jako na úžasného člověka. Jako herce ho znali všichni, ale jeho dramatické texty už tak známé nebyly," řekl ČTK režisér této inscenace Ivan Rajmont.

Následný církevní obřad byl pro veřejnost uzavřen a určen jen rodině a nejbližším přátelům zesnulého. Na poslední cestu ho přišli vyprovodit například herci Jan Potměšil, Vladimír Kratina, Dagmar Havlová a Jan Kačer, režiséři Arnošt Goldflam, František Filip a Jan Hřebejk, prezident Herecké asociace Jiří Hromada a přátelé z doby disentu - například bývalá televizní hlasatelka Kamila Moučková či John Bok.

Landovský zemřel 10. října ve věku 78 let. Byl jedním z nejoblíbenějších herců 60. let. Po neúspěšných pokusech o přijetí na DAMU začínal jako elév v mimopražských souborech. Od poloviny 60. let byl 11 let členem pražského Činoherního klubu. Zahrál si mimo jiné ve snímcích Ostře sledované vlaky, Marketa Lazarová, Svatba jako řemen a Utrpení mladého Boháčka.

Rok poté, co jako jeden z prvních podepsal Chartu 77, ho komunistický režim donutil opustit republiku. Žil v Rakousku, kde se stal členem vídeňského Burgtheateru.