Na Housku stříleli rychle, vypověděl svědek u soudu. Znělo to jako petardy

Ústí nad Labem - Asi až hodinu po činu přijeli policisté k domu zavražděného podnikatele a vlivného člena ČSSD Romana Housky. Policii volal nejdříve Houskův zeť, až po něm další lidé, například náměstek chomutovského primátora Martin Klouda, jenž přivezl k domu Houskovu partnerku Janu Vaňhovou (oba ČSSD). Podle sousedů byla střelba na Housku rychlá. Obžalobě z vraždy s loupežným motivem čelí někdejší voják Michal Krnáč.

Sousedka Housky a Vaňhové, která byla v době činu před domem, přičítala zvuk paralyzéru zábavní pyrotechnice. "Slyšela jsem petardy, připomínalo mi to petardy. Myslela jsem si, že pan Houska zase střílí. On si rád občas střílel vánoční rakety," řekla u soudu Dana Poláková. O chvíli později se podle jejího manžela ozvala střelba. "Zdálo se mi to jako krátká zbraň. Byly to tři nebo čtyři rány rychle za sebou, nebylo to tak, že by mezi střelami byla prodleva," doplnil Polák. U domu nikoho neviděl.

Tělo přikryté plachtou objevil o chvíli později spolumajitel stavební společnosti RRR Vlastimil Rindoš. Policii ale nezavolal. "Viděl jsem něco, co vypadalo jako tělo přikryté plachtou. Zpanikařil jsem. Zkoušel jsem Romanovi volat, ale nezvedal to," vypověděl Rindoš. Pak se prý snažil kontaktovat Vaňhovou. Ani ta telefon nezvedala, volal proto tehdejšímu náměstkovi chomutovského primátora Kloudovi. "Řekl jsem mu, co se děje a jel jsem k magistrátu. Tam jsem to Janě (Vaňhové) řekl," doplnil Rindoš.

Policii volal jako první zřejmě Houskův zeť, který se po telefonátu Vaňhové jel podívat k domu a viděl tělo. Pak jí volali další lidé, včetně náměstka Kloudy. "Když policie nejela, volal jsem asi za 30 minut znovu," řekl Klouda před soudem. Příjezd kriminalistů urgoval i u chomutovského policejního ředitele. První hlídka přijela na místo až kolem 19:00, tedy asi až hodinu poté, co podle žalobce Krnáč Housku zabil. Všechny vyděsil paralyzér, který ležel poblíž těla a červeně blikal. "Myslel jsem, že ta blikající krabička je bomba," doplnil Klouda.

Policie nenašla na místě činu téměř žádné stopy, které by Krnáčovi patřily. Z posudků, které před soudem četl předseda senátu Jiří Bednář, vyplynulo, že tam nebyly například Krnáčovy pachové stopy. Na paralyzéru, kterým údajně Housku omráčil, pak bylo několik různých DNA. V případě Krnáče "nelze vyloučit, že šlo o jednu z těchto osob", uvedli odborníci na genetiku ve zprávě. Stoprocentní potvrzení nedala ani daktyloskopie. Jedinou stopou, která by mohla odpovídat Krnáčovi, byl částečný otisk prstu nalezený na jedné ze skříněk v Houskově domě. "V případě stopy jde o částečnou shodu, není ale dostatek markantů, které by vedly ke stoprocentní identifikaci," přečetl Bednář ze závěrů odborného zkoumání.

Naopak při prohlídce domu, kde žil Krnáč se svojí přítelkyní, našli kriminalisté například USB disk, na kterém byla adresa domu, kde Houska s Vaňhovou žil.

Soud bude pokračovat výpověďmi dalších svědků a také znalců. Pokud nebudou další požadavky na dokazování, nevyloučil předseda senátu, že v pátek padne rozsudek. Krnáčovi hrozí 15 až 20 let vězení, případně výjimečný trest.

Související

Roman Houska /ČSSD/

Vrah vlivného Housky si trest odpyká, Nejvyšší soud dovolání zamítl

Ústí nad Labem - Nejvyšší soud zamítl dovolání Michala Krnáče odsouzeného za vraždu chomutovského podnikatele a vlivného člena ČSSD Romana Housky. Krnáč má strávit ve vězení 13 let. ČTK dnes o výsledku rozhodnutí Nejvyššího soudu informovala mluvčí ústeckého krajského soudu Marcela Trejbalová.

Více souvisejících

Roman Houska (zavražděný člen ČSSD)

Aktuálně se děje

před 24 minutami

před 46 minutami

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 4 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA

Zanedlouho bude jasné, kdo z dvojice Kamala Harrisová a Donald Trump obsadí místo v Oválné pracovně Bílého domu. Docent Jeffrey Alan Smith z Katedry anglistiky a amerikanistiky brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz vylíčil, jak se liší kampaně obou kandidátů – a co jejich zvolení může (nejen) pro USA znamenat. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy