Jak Češi vidí sametovou revoluci po 25 letech?

Praha - Při příležitosti pětadvacátého výročí Sametové revoluce provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR a Inštitút pre verejné otázky Bratislava ve spolupráci s agenturou Focus výzkumy mapující názory české a slovenské veřejnosti na listopadovou revoluci, změny politického a ekonomického systému obecně i v jednotlivých oblastech života.

Pozitivně události před 25 lety hodnotí 61 procent Čechů, první republiku pak o procentní bod více. Na Slovensku to bylo 51 procent v případě listopadu 1989 a 53 procent v případě první republiky. Slováci více oceňují vznik samostatného státu v roce 1993 a Slovenské národní povstání. U této události mohl být výsledek podle autorů částečně ovlivněn nedávným výročím, které bylo na Slovensku velmi připomínáno.

Menší, ale stále výrazný podíl české populace vnímá pozitivně i vznik samostatné České republiky, vstup ČR do NATO, vznik a činnost Charty 77 a období Pražského jara. Naopak za temné dějinné body považují Češi protektorát Čechy a Morava a únor 1948 (75 %, resp. 60 % negativních hodnocení), uvedl soc.cas.cz.

Revoluce v listopadu 1989 je častěji kladně hodnocena lidmi s vysokoškolským vzděláním, obyvateli Prahy, Královehradeckého a Středočeského kraje, příznivci ODS, TOP 09 a ANO. Naopak ve větší míře záporně vidí listopad 1989 občané se základním vzděláním, lidé starší 65 let a přívrženci KSČM. Podobně je vzděláním a věkem vnímání revoluce podmíněno i na Slovensku.

"Jsou oblasti, kde lidé vidí obrovské zlepšení. Je to možnost cestovat, pracovat, žít v zahraničí, svoboda projevu, svoboda získávání informací. Tam se dostáváme přes tři čtvrtiny lidí, kteří říkají, že je to v současné době lepší. A pak máme oblasti, jako jsou sociální jistoty, bezpečnost občanů, pracovní příležitosti, které jsou vnímány velmi kriticky," řekl novinářům Paulína Tabery, jedna z autorek průzkumu.

Ve srovnání období před listopadem 1989 a současností hodnotí 55 procent Čechů svoji nynější životní úroveň jako lepší. U Slováků jsou to zhruba dvě pětiny respondentů. Lidé nejvíce oceňují možnost studovat, pracovat a cestovat do zahraničí, svobodný přístup k informacím a možnost vyjádřit svůj názor.

Lidé jsou ale současně často zklamaní z možností získat slušné společenské postavení na základě poctivé práce, sociální jistoty či pracovní příležitosti. Slováci také velmi negativně posuzují zdravotní péči, podle 55 procent je nyní horší než před rokem 1989. Naopak 53 procent Čechů se domnívá, že má nyní lepší zdravotní péči.

Obyvatelé obou zemí, které před 25 lety tvořily společný stát, vnímají politický systém před listopadem 1989 spíše záporně. Kladně se k němu vyslovilo 16 procent Čechů a 23 procent Slováků. Ekonomický systém před listopadem 1989 ale neposuzují tak kriticky. Kladně jej hodnotí 30 procent Čechů, u Slováků je to o sedm procentních bodů více. Podle autorů ale lidé spíše posuzovali svou životní úroveň a ekonomické možnosti domácností.

Autoři průzkumu se ptali také na spokojenost s fungováním demokracie v ČR. V názoru na to je česká společnost rozpolcena - spokojeno je 48 procent lidí, naopak nespokojeno je o jeden procentní bod méně. Většina lidí odmítá nedemokratické politické systémy, ale 17 procent respondentů se domnívá, že by se ČR měla vrátit ke komunistickému režimu.

Související

Robert Fico

Ficova vláda leze Slovákům krkem. Znovu by už nevznikla

Po roce od vyhlášení výsledků voleb do Národní rady Slovenské republiky (NR SR) by Smer-SD Roberta Fica zřejmě nesložil vládu. Zatímco premiérská strana zaznamenala nejhorší naměřený výsledek z průzkumu od loňského roku, Demokratům a krajně pravicovému hnutí Republika průzkum věští parlamentní budoucnost. Formování potencionální nové vlády z řad opozice by mohlo zkomplikovat hnutí Igora Matoviče. 

Více souvisejících

průzkumy Listopad 1989 Slovensko

Aktuálně se děje

před 34 minutami

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 3 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy