Jak Češi vidí sametovou revoluci po 25 letech?

Pozitivně události před 25 lety hodnotí 61 procent Čechů, první republiku pak o procentní bod více. Na Slovensku to bylo 51 procent v případě listopadu 1989 a 53 procent v případě první republiky. Slováci více oceňují vznik samostatného státu v roce 1993 a Slovenské národní povstání. U této události mohl být výsledek podle autorů částečně ovlivněn nedávným výročím, které bylo na Slovensku velmi připomínáno.

Menší, ale stále výrazný podíl české populace vnímá pozitivně i vznik samostatné České republiky, vstup ČR do NATO, vznik a činnost Charty 77 a období Pražského jara. Naopak za temné dějinné body považují Češi protektorát Čechy a Morava a únor 1948 (75 %, resp. 60 % negativních hodnocení), uvedl soc.cas.cz.

Revoluce v listopadu 1989 je častěji kladně hodnocena lidmi s vysokoškolským vzděláním, obyvateli Prahy, Královehradeckého a Středočeského kraje, příznivci ODS, TOP 09 a ANO. Naopak ve větší míře záporně vidí listopad 1989 občané se základním vzděláním, lidé starší 65 let a přívrženci KSČM. Podobně je vzděláním a věkem vnímání revoluce podmíněno i na Slovensku.

"Jsou oblasti, kde lidé vidí obrovské zlepšení. Je to možnost cestovat, pracovat, žít v zahraničí, svoboda projevu, svoboda získávání informací. Tam se dostáváme přes tři čtvrtiny lidí, kteří říkají, že je to v současné době lepší. A pak máme oblasti, jako jsou sociální jistoty, bezpečnost občanů, pracovní příležitosti, které jsou vnímány velmi kriticky," řekl novinářům Paulína Tabery, jedna z autorek průzkumu.

Ve srovnání období před listopadem 1989 a současností hodnotí 55 procent Čechů svoji nynější životní úroveň jako lepší. U Slováků jsou to zhruba dvě pětiny respondentů. Lidé nejvíce oceňují možnost studovat, pracovat a cestovat do zahraničí, svobodný přístup k informacím a možnost vyjádřit svůj názor.

Lidé jsou ale současně často zklamaní z možností získat slušné společenské postavení na základě poctivé práce, sociální jistoty či pracovní příležitosti. Slováci také velmi negativně posuzují zdravotní péči, podle 55 procent je nyní horší než před rokem 1989. Naopak 53 procent Čechů se domnívá, že má nyní lepší zdravotní péči.

Obyvatelé obou zemí, které před 25 lety tvořily společný stát, vnímají politický systém před listopadem 1989 spíše záporně. Kladně se k němu vyslovilo 16 procent Čechů a 23 procent Slováků. Ekonomický systém před listopadem 1989 ale neposuzují tak kriticky. Kladně jej hodnotí 30 procent Čechů, u Slováků je to o sedm procentních bodů více. Podle autorů ale lidé spíše posuzovali svou životní úroveň a ekonomické možnosti domácností.

Autoři průzkumu se ptali také na spokojenost s fungováním demokracie v ČR. V názoru na to je česká společnost rozpolcena - spokojeno je 48 procent lidí, naopak nespokojeno je o jeden procentní bod méně. Většina lidí odmítá nedemokratické politické systémy, ale 17 procent respondentů se domnívá, že by se ČR měla vrátit ke komunistickému režimu.