Jak Češi vidí sametovou revoluci po 25 letech?

Praha - Při příležitosti pětadvacátého výročí Sametové revoluce provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR a Inštitút pre verejné otázky Bratislava ve spolupráci s agenturou Focus výzkumy mapující názory české a slovenské veřejnosti na listopadovou revoluci, změny politického a ekonomického systému obecně i v jednotlivých oblastech života.

Pozitivně události před 25 lety hodnotí 61 procent Čechů, první republiku pak o procentní bod více. Na Slovensku to bylo 51 procent v případě listopadu 1989 a 53 procent v případě první republiky. Slováci více oceňují vznik samostatného státu v roce 1993 a Slovenské národní povstání. U této události mohl být výsledek podle autorů částečně ovlivněn nedávným výročím, které bylo na Slovensku velmi připomínáno.

Menší, ale stále výrazný podíl české populace vnímá pozitivně i vznik samostatné České republiky, vstup ČR do NATO, vznik a činnost Charty 77 a období Pražského jara. Naopak za temné dějinné body považují Češi protektorát Čechy a Morava a únor 1948 (75 %, resp. 60 % negativních hodnocení), uvedl soc.cas.cz.

Revoluce v listopadu 1989 je častěji kladně hodnocena lidmi s vysokoškolským vzděláním, obyvateli Prahy, Královehradeckého a Středočeského kraje, příznivci ODS, TOP 09 a ANO. Naopak ve větší míře záporně vidí listopad 1989 občané se základním vzděláním, lidé starší 65 let a přívrženci KSČM. Podobně je vzděláním a věkem vnímání revoluce podmíněno i na Slovensku.

"Jsou oblasti, kde lidé vidí obrovské zlepšení. Je to možnost cestovat, pracovat, žít v zahraničí, svoboda projevu, svoboda získávání informací. Tam se dostáváme přes tři čtvrtiny lidí, kteří říkají, že je to v současné době lepší. A pak máme oblasti, jako jsou sociální jistoty, bezpečnost občanů, pracovní příležitosti, které jsou vnímány velmi kriticky," řekl novinářům Paulína Tabery, jedna z autorek průzkumu.

Ve srovnání období před listopadem 1989 a současností hodnotí 55 procent Čechů svoji nynější životní úroveň jako lepší. U Slováků jsou to zhruba dvě pětiny respondentů. Lidé nejvíce oceňují možnost studovat, pracovat a cestovat do zahraničí, svobodný přístup k informacím a možnost vyjádřit svůj názor.

Lidé jsou ale současně často zklamaní z možností získat slušné společenské postavení na základě poctivé práce, sociální jistoty či pracovní příležitosti. Slováci také velmi negativně posuzují zdravotní péči, podle 55 procent je nyní horší než před rokem 1989. Naopak 53 procent Čechů se domnívá, že má nyní lepší zdravotní péči.

Obyvatelé obou zemí, které před 25 lety tvořily společný stát, vnímají politický systém před listopadem 1989 spíše záporně. Kladně se k němu vyslovilo 16 procent Čechů a 23 procent Slováků. Ekonomický systém před listopadem 1989 ale neposuzují tak kriticky. Kladně jej hodnotí 30 procent Čechů, u Slováků je to o sedm procentních bodů více. Podle autorů ale lidé spíše posuzovali svou životní úroveň a ekonomické možnosti domácností.

Autoři průzkumu se ptali také na spokojenost s fungováním demokracie v ČR. V názoru na to je česká společnost rozpolcena - spokojeno je 48 procent lidí, naopak nespokojeno je o jeden procentní bod méně. Většina lidí odmítá nedemokratické politické systémy, ale 17 procent respondentů se domnívá, že by se ČR měla vrátit ke komunistickému režimu.

Související

Robert Fico

Ficova vláda leze Slovákům krkem. Znovu by už nevznikla

Po roce od vyhlášení výsledků voleb do Národní rady Slovenské republiky (NR SR) by Smer-SD Roberta Fica zřejmě nesložil vládu. Zatímco premiérská strana zaznamenala nejhorší naměřený výsledek z průzkumu od loňského roku, Demokratům a krajně pravicovému hnutí Republika průzkum věští parlamentní budoucnost. Formování potencionální nové vlády z řad opozice by mohlo zkomplikovat hnutí Igora Matoviče. 
Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie. Analýza

Češi potřebují novou stranu, ale ne catch-all party. Bez značného úsilí se projekt neobejde

Současné politické strany ztrácejí důvěru voličů a jsou vnímány jako odtržené od reálných problémů. Podle nedávných průzkumů se důvěra ve vládu a parlament drží na historických minimech, což svědčí o hluboké nespokojenosti občanů s politickou reprezentací. Řešením může být zcela nová strana, ta se ale musí prosadit v zavedeném konkurenčním prostředí.

Více souvisejících

průzkumy Listopad 1989 Slovensko

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy