Praha - Při příležitosti pětadvacátého výročí Sametové revoluce provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR a Inštitút pre verejné otázky Bratislava ve spolupráci s agenturou Focus výzkumy mapující názory české a slovenské veřejnosti na listopadovou revoluci, změny politického a ekonomického systému obecně i v jednotlivých oblastech života.
Pozitivně události před 25 lety hodnotí 61 procent Čechů, první republiku pak o procentní bod více. Na Slovensku to bylo 51 procent v případě listopadu 1989 a 53 procent v případě první republiky. Slováci více oceňují vznik samostatného státu v roce 1993 a Slovenské národní povstání. U této události mohl být výsledek podle autorů částečně ovlivněn nedávným výročím, které bylo na Slovensku velmi připomínáno.
Menší, ale stále výrazný podíl české populace vnímá pozitivně i vznik samostatné České republiky, vstup ČR do NATO, vznik a činnost Charty 77 a období Pražského jara. Naopak za temné dějinné body považují Češi protektorát Čechy a Morava a únor 1948 (75 %, resp. 60 % negativních hodnocení), uvedl soc.cas.cz.
Revoluce v listopadu 1989 je častěji kladně hodnocena lidmi s vysokoškolským vzděláním, obyvateli Prahy, Královehradeckého a Středočeského kraje, příznivci ODS, TOP 09 a ANO. Naopak ve větší míře záporně vidí listopad 1989 občané se základním vzděláním, lidé starší 65 let a přívrženci KSČM. Podobně je vzděláním a věkem vnímání revoluce podmíněno i na Slovensku.
"Jsou oblasti, kde lidé vidí obrovské zlepšení. Je to možnost cestovat, pracovat, žít v zahraničí, svoboda projevu, svoboda získávání informací. Tam se dostáváme přes tři čtvrtiny lidí, kteří říkají, že je to v současné době lepší. A pak máme oblasti, jako jsou sociální jistoty, bezpečnost občanů, pracovní příležitosti, které jsou vnímány velmi kriticky," řekl novinářům Paulína Tabery, jedna z autorek průzkumu.
Ve srovnání období před listopadem 1989 a současností hodnotí 55 procent Čechů svoji nynější životní úroveň jako lepší. U Slováků jsou to zhruba dvě pětiny respondentů. Lidé nejvíce oceňují možnost studovat, pracovat a cestovat do zahraničí, svobodný přístup k informacím a možnost vyjádřit svůj názor.
Lidé jsou ale současně často zklamaní z možností získat slušné společenské postavení na základě poctivé práce, sociální jistoty či pracovní příležitosti. Slováci také velmi negativně posuzují zdravotní péči, podle 55 procent je nyní horší než před rokem 1989. Naopak 53 procent Čechů se domnívá, že má nyní lepší zdravotní péči.
Obyvatelé obou zemí, které před 25 lety tvořily společný stát, vnímají politický systém před listopadem 1989 spíše záporně. Kladně se k němu vyslovilo 16 procent Čechů a 23 procent Slováků. Ekonomický systém před listopadem 1989 ale neposuzují tak kriticky. Kladně jej hodnotí 30 procent Čechů, u Slováků je to o sedm procentních bodů více. Podle autorů ale lidé spíše posuzovali svou životní úroveň a ekonomické možnosti domácností.
Autoři průzkumu se ptali také na spokojenost s fungováním demokracie v ČR. V názoru na to je česká společnost rozpolcena - spokojeno je 48 procent lidí, naopak nespokojeno je o jeden procentní bod méně. Většina lidí odmítá nedemokratické politické systémy, ale 17 procent respondentů se domnívá, že by se ČR měla vrátit ke komunistickému režimu.
Související
ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině
Ficova vláda leze Slovákům krkem. Znovu by už nevznikla
průzkumy , Listopad 1989 , Slovensko
Aktuálně se děje
před 34 minutami
Putin: Raketu Orešnik nedokáže zachytit nic na světě. Zahájíme sériovou výrobu
před 1 hodinou
Politico: Svět má nového vítěze v boji s extrémním počasím. Překvapivě jím není západní země
před 3 hodinami
Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem
před 3 hodinami
Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza
před 3 hodinami
Nemocnice v Pásmu Gazy jsou před zhroucením. O víkendu hrozí kompletní kolaps zdravotnického systému
před 4 hodinami
Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu Orešnik. Hromadná produkce nehrozí, myslí si expert
před 4 hodinami
Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?
před 4 hodinami
Do napjaté situace si přisadil i Kim Čong-un: Svět míří k ničivé termonukleární válce
před 4 hodinami
Víte, jaký program dokáže ušetřit práci každému podnikateli? Online fakturace
před 5 hodinami
Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování
před 5 hodinami
Tragický konec pátrání po miminku ve Vídni. Policie podezřívá matku
před 5 hodinami
Situace je nejhorší od začátku války. Evropa znepokojená, Moskva hrozí, Číňané vyzývají ke klidu
před 5 hodinami
USA zavádí nové sankce. Destabilizují Rusko, citelně se ale dotknou Evropy
před 6 hodinami
Británie stupňuje rétoriku: Pokud dnes Putin napadne východní Evropu, jsme připraveni na válku
před 6 hodinami
Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne
před 7 hodinami
Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety
před 7 hodinami
Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí
před 8 hodinami
Co má KLDR ze spojenectví s Ruskem? Novináři odhalili, jak se Putin odměnil za vojáky na Ukrajině
před 9 hodinami
Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO
před 9 hodinami
Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu
Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.
Zdroj: Libor Novák