Strašidlo komunismu: Jsou lustrace i dnes nutné? Toto říkají Češi

Praha - V rámci říjnového šetření jsme respondentům v souvislosti s blížícím se dvacátým pátým výročím pádu komunistického režimu v bývalém Československu položili několik již dříve pokládaných otázek, které se týkají tzv. lustračního zákona.

Že byly lustrační zákony nezbytné a mají platit i nadále, si nyní podle CVVM myslí čtvrtina Čechů. Dvě pětiny lidí míní, že lustrace byly nutné v době svého vzniku, ale už ne dnes, a 14 procent dotázaných uvedlo, že zákony nebyly potřebné vůbec. Při předchozím průzkumu před pěti lety si myslelo, že lustrační zákony mají platit i dále, 34 procent Čechů.

Podíl zastánců zachování lustrací se zmenšil hlavně ve prospěch skupiny, která míní, že lustrace byly nutné v minulosti, ale teď již ne. V roce 2009 takový názor zastávalo 35 procent lidí oproti nynějším 40 procentům. Podíl zásadních odpůrců lustrací stoupl ve srovnání s rokem 2009 pouze o jeden procentní bod.

Přibylo však výrazně také Čechů, kteří nemají na nutnost lustrací vyhraněný názor. Před pěti lety jich bylo 18 procent a letos už 21 procent. Podobně v posledních letech stoupá počet lidí, kteří nemají jasný názor na prospěšnost lustračních zákonů. V roce 1991 dokázaly jasně říci, zda měly lustrace na stát pozitivní, či negativní dopad, čtyři pětiny Čechů, kdežto letos už jen tři pětiny. Zbytek lidí buď neví, jak odpovědět, nebo míní, že lustrace neměly žádný dopad.

Stále ovšem výrazně převládají ti, kteří hodnotí lustrace kladně. V roce 1991 uvedlo 50 procent Čechů, že lustrace pozitivně ovlivnily personální situaci ve státní správě, a podle 42 procent lidí také kladně zapůsobily na demokracii ve státě. Opačný názor mělo v otázce dopadu na státní správu pouze 33 procent lidí a v otázce demokracie 38 procent. Letos hodnotilo vliv lustrací na správu pozitivně 43 procent Čechů a negativně 20 procent. Dopad na demokracii byl pozitivní podle 41 procent dotázaných a negativní podle 20 procent. Ve srovnání s rokem 2009 se letos podíl negativních a pozitivních názorů již příliš nezměnil.

Odpovědi respondentů naznačily, že necelé tři pětiny (58 %) z nich mají podle vlastního mínění poměrně dobrou představu o lustračních zákonech, necelá třetina (31 %) o tom má podle vlastních slov jen mlhavou představu a asi desetina (11 %) vůbec neví, o co jde. V porovnání s šetřením uskutečněným před více než pěti lety v září 2009 se jako jediná změna přesahující hranici statistické významnosti jeví čtyřbodový nárůst podílu odpovědí „ví to velmi dobře", ovšem v součtu s podílem „ví to docela dobře" celkový podíl dotázaných, kteří sami sebe označují za dobře informované o tom, co to jsou lustrační zákony, zůstal beze změny, uvedl soc.cas.cz.

Ke zvýšení povědomí o lustracích možná přispěl spor sněmovní koalice a opozice před letošním jmenováním vlády ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL. Šéf ANO a nynější ministr financí Andrej Babiš totiž nepředložil potřebné lustrační osvědčení.

Související

Robert Fico

Ficova vláda leze Slovákům krkem. Znovu by už nevznikla

Po roce od vyhlášení výsledků voleb do Národní rady Slovenské republiky (NR SR) by Smer-SD Roberta Fica zřejmě nesložil vládu. Zatímco premiérská strana zaznamenala nejhorší naměřený výsledek z průzkumu od loňského roku, Demokratům a krajně pravicovému hnutí Republika průzkum věští parlamentní budoucnost. Formování potencionální nové vlády z řad opozice by mohlo zkomplikovat hnutí Igora Matoviče. 
Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie. Analýza

Češi potřebují novou stranu, ale ne catch-all party. Bez značného úsilí se projekt neobejde

Současné politické strany ztrácejí důvěru voličů a jsou vnímány jako odtržené od reálných problémů. Podle nedávných průzkumů se důvěra ve vládu a parlament drží na historických minimech, což svědčí o hluboké nespokojenosti občanů s politickou reprezentací. Řešením může být zcela nová strana, ta se ale musí prosadit v zavedeném konkurenčním prostředí.

Více souvisejících

průzkumy Lustrační zákon češi

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 55 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 6 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 6 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 8 hodinami

Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí

Severoatlantická aliance zůstane jednotná, bez ohledu na to, zda v nadcházejících amerických prezidentských volbách zvítězí Kamala Harrisová nebo Donald Trump. Tuto jistotu vyjádřil generální tajemník NATO Mark Rutte během své pondělní návštěvy v Berlíně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy