Vraťte nám syny. Boj za české děti pokračuje, zoufalá matka podá v Norsku žalobu na sociálku

"Je nepřípustné, aby sourozenci vyrůstali odděleně v cizích rodinách. V Norsku jsou pošlapávána práva českých občanů. Vláda musí přestat strkat hlavu do písku," uvedla Chalánková.

Norská sociální služba Barnevern odebrala českému páru syny v květnu 2011 po udání z mateřské školy pro podezření z pohlavního zneužívání. Policie vyšetřovala otce chlapců a později i matku, vyšetřování ale zastavila a obvinění nepadlo. V únoru 2012 úřady rodiče zbavily práva na péči. Děti se dostaly ke stálým pěstounům, každé teď žije v jiné rodině. Matka může syny vidět dvakrát ročně po dvou hodinách. Norské soudy její odvolání odmítly, loni v listopadu se obrátila na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Ten její stížnost nepřijal. Ředitel českého Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Zdeněk Kapitán dnes České televizi řekl, že podezření na pohlavní zneužívání nebylo jediným důvodem odebrání dětí.

Chalánková Sněmovně dnes navrhne, aby zavázala vládu k okamžitému jednání s Norskem a požádala ho o vysvětlení, proč musí být hoši u pěstounů. Očekává, že kabinet norskou stranu osloví i s dotazem, jestli norské úřady uvažují o spolupráci s českými institucemi při svěření dětí do péče českých příbuzných. Podle poslankyně je také nezbytné, aby vláda a prezident iniciovali sjednání mezinárodní smlouvy o ochraně dětí. Chalánková věří, že její návrh zákonodárci podpoří.

Podle šéfa vládních lidovců Pavla Bělobrádka sice matka ještě všechny nástroje ještě nevyužila, ale jiné země se v podobných případech o děti dokázaly postarat. "Děti patří především k matce, pokud tam nejsou sociálně patologické záležitosti. Můžeme si vyřešit naši matku s našimi dětmi u nás," dodal.

Předseda klubu ČSSD Roman Sklenák řekl, že bez dostatku informací není možné efektivně pomoci, norské úřady ale podrobnosti nesdělují. Jediná cesta je, aby se matka znovu obrátila na norské soudy, míní. Dodal, že ČR zatím vůči Norsku k takzvané diplomatické ochraně pro své občany nikdy nesáhlo. "Je nutné zvolit správnou cestu, abychom si nepočínali v diplomatických vztazích neobratně," uvedl Sklenák.

Podle šéfa poslanců opoziční ODS Zbyňka Stanjury by se ale stát měl za práva svých občanů bít silněji. "Jsou cesty, které stát nevyužil. Slýcháme, že existují opravné prostředky, místo toho, aby vláda šla do konfliktu," uvedl Stanjura. Hnutí Úsvit bude podle předsedy svého klubu Radima Fialy navrhovat, "aby se český stát postaral o své občany a kauza se řešila".

Podle Chalánkové jedinou možností, kterou matka má, je právě žaloba proti norské sociální službě. Podávat ji může každý rok. "Většinou je to zamítáno. Šance na úspěch je mizivá," řekla Chalánková.

Podle českého právníka matky Pavla Hasenkopfa může Michaláková podat návrh, rozhodovat o něm bude krajská komise Barnevernu. Po zamítnutí se může žena obrátit na odvolací okresní soud, poté na soud dovolací. Pokud neuspěje, může to zkusit za rok. "Je to věčná smyčka. Opravné prostředky nebudou vyčerpány do 18 let věku chlapců. Jako byste vráželi hlavou do zdi," míní advokát.

Pod peticí na podporu matky a hochů je podle Chalánkové zhruba 9400 podpisů. Archy pořadatelé předají ve středu Úřadu vlády. Na sbírkovém kontě, z něhož se budou platit norské advokátky, je kolem 330.000 korun.