Praha - 15. ledna zemřela Ludmila Brožová-Polednová (†93), píše server tn.cz. Jako takzvaná dělnická prokurátorka působila v nechvalně proslulém procesu s Miladou Horákovou. V roce 2007 byla na Polednovou podána žaloba, za mřížemi nakonec strávila jen rok a devět měsíců.
O pohřbu podle serveru věděla jen rodina, takže se nemohl stát záminkou pro setkání radikálních komunistů.
Proces s Horákovou se konal v létě 1950. Tehdy devětadvacetiletá písařka právního oddělení ÚV KSČ Brožová-Polednová se k němu dostala jako čerstvá absolventka Právnické školy pracujících. Na konci líčení před pražským Vrchním soudem byly 8. června 1950 vyneseny čtyři tresty smrti, stejný počet doživotí a pět dlouholetých trestů.Foto: „Milada Horáková - barva" od Cassius Chaerea
Brožová se aktivně podílela nejenom na samotném procesu, ale byla přítomna i popravě odsouzených, ze které jí podle vlastních slov "bylo zle".
V roce 2007 byla z podnětu Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu na Brožovou-Polednovou podána žaloba ze spolupachatelství na vraždě. Proti obvinění se hájila tím, že v roce 1950 byla ještě příliš mladá a nezkušená. Zároveň ale odmítala připustit, že osoby odsouzené v procesu s Horákovou byly nevinné.
V listopadu 2007 ji soud na osm let poslal do vězení. Kauza však rozhodnutím pražského městského soudu neskončila. Vrchní soud konstatoval, že role odsouzené v procesu s Horákovou nebyla natolik zásadní, aby ji šlo kvalifikovat jako vraždu, a tudíž je její čin promlčen. Nejvyšší soud poté věc vrátil Vrchnímu soudu k novému projednání. Ten počátkem září 2008 rozhodl, že Brožová-Polednová má ve věznici strávit šest let.
Do vězení nastoupila v březnu 2009. Kancelář hlavy státu nicméně upozornila na skutečnost, že soudy nezohlednily amnestie z let 1953, 1955 a 1990, které by se mohly případu týkat. Soud následně rozhodl, že se dvě amnestie na Brožovou-Polednovou skutečně vztahují, a zkrátil jí trest na tři roky. Z věznice ale vyšla už po roce a devíti měsících. Krátce před Vánoci 2009 jí totiž tehdejší prezident Václav Klaus udělil milost.
Proces s Miladou Horákovou a spol. (obvinění byli různé politické orientace: M. Horáková, J. Nestával, Fr. Zemínová, A. Kleinerová a J. Hejda za vedoucí národní socialisty, za sociální demokraty Z. Peška a V. Dundr, za lidovce B. Hostička a J. Křížek, dále „trockista" Z. Kalandra a stoupenec národních socialistů O. Pecl, nakonec řadový člen národních socialistů J. Buchal, „vůdce teroristické bandy na Ostravsku") začal před státním soudem 31. května 1950. Senát zasedal v následujícím složení: předseda senátu K. Trudák, soudci z lidu M. Kučera a J. Polanecký, soudci z povolání O. Matoušek a K. Bedrna, prokurátoři J. Urválek, J. Vieska, J. Kepák, A. Havelka a L. Brožová (provd. Polednová).
Již první den vypovídala Milada Horáková, informuje ustr.cz. Výpovědi ostatních obžalovaných a svědků pokračovaly osm dnů a provázela je organizovaná davová hysterie volající po maximálních trestech. Nakonec byly vyneseny čtyři rozsudky smrti: M. Horáková, J. Buchal, O. Pecl a Z. Kalandra, čtyři tresty doživotí a další těžké tresty odnětí svobody v rozmezí 28 až 15 let, zostřené konfiskací majetku a ztrátou občanských práv.
Odvolání odsouzených a žádosti o prezidentskou milost (Milada Horáková se této možnosti vzdala, žádost podali její otec a sestra) představovaly pro režim pouhou zdržovací formalitu. Pouze u Milady Horákové, na jejíž rozsudek reagovaly žádostmi o milost významné světové osobnosti, K. Gottwald zaváhal, ale nakonec ji neudělil. Dostala jen povolení rozloučit se svými nejbližšími: s dcerou Janou, sestrou Věrou a sestřiným manželem.
Milada Horáková byla popravena jako poslední ze čtyř odsouzených k trestu smrti v ranních hodinách 27. června 1950. Urnu s jejím popelem rodině nevydali a dodnes není známo, kde se nachází. V roce 1991 jí udělil prezident Václav Havel řád T. G. Masaryka I. třídy in memoriam. Den smrti Milady Horákové se stal Dnem památky obětí komunistického režimu.
Aktuálně se děje
před 37 minutami
Slovenská policie obvinila lidi, kteří schvalovali atentát na Fica
před 1 hodinou
Ukrajinské drony v noci vyřadily z provozu důležitou ruskou rafinérii
před 1 hodinou
Česko nakupuje nejvíce zlata na světě. Hodnota zlata v majetku ČNB je proto rekordní
před 2 hodinami
Nicholas Winton se narodil před 115 lety. Zachránil stovky židovských dětí před nacisty
před 2 hodinami
Ukrajinci viní Rusko z dalšího válečného zločinu během ofenzivy u Charkova
před 3 hodinami
Netanjahu dostal nůž na krk. Ganc chce nový plán pro Gazu, pohrozil demisí
před 3 hodinami
Tornádo na Ústecku se potvrdilo. Pohybovalo se i přes tok Labe
před 5 hodinami
Předpověď počasí na neděli. Pozor na jevy, pro které platí výstraha
včera
Češi především díky čtyřem bodům kapitána Červenky jasně přehráli Brity 4:1
včera
Karel III. vezme do Francie další dva zástupce monarchie. Kate zůstane doma
včera
Polsko se opevní před Ruskem a Běloruskem. Tusk oznámil obří investici
včera
Drtivý úder střelami ATACMS proti Rusům. Ukrajinci zničili stíhačky a palivová zařízení, dokládají satelitní snímky
včera
Trump opět vystoupí na zasedání NRA, asociace držitelů zbraní v USA
včera
Medvěd Wojtek. Zvíře, které před 80 lety pomohlo vybojovat vítězství v bitvě o Monte Cassino
včera
Počasí: Na Ústecku se možná vyskytlo tornádo, upozornil ČHMÚ
včera
Válka na Ukrajině: Rusové tvrdí, že dobyli další obec u Charkova
včera
Dosud neporažené Švýcarsko si smlslo na neškodném Dánsku, Švédové rozhodli třemi góly během 26 vteřin
včera
Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora
včera
Nečas myslel na přílet do Prahy hned po skončení v play-off NHL. Pohmožděná žebra vyloučil
včera
Francie navrhla olympijský mír. Zelenskyj řekl Macronovi, co si o tom myslí
Každým dnem se blíží začátek letních olympijských her ve Francii, jejíž představitelé vyzvali Ukrajinu, aby zvážila příměří během sportovního zápolení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj takovou výzvu odmítl.
Zdroj: Lucie Podzimková