Úřady v Česku odeberou ročně 3000 dětí. Stačí k tomu málo

Například v roce 2013 bylo v Británii v náhradní rodinné či ústavní péči pět dětí z tisíce. V Česku čtrnáct. Většinou to jsou dětští delikventi, které soud poslal do výchovného ústavu, protože porušili zákon. Druhou nejčastější skupinou jsou děti, jejichž rodiče jsou například ve výkonu trestu či dlouhodobě v nemocnici.

Případy odebírání dětí kvůli zneužívání či týrání jsou spíše výjimečné. Nejčastěji úřady zasahují, když se rodina podle sociálního úřadu o děti nestará dobře. Má špatné bydlení nebo žádné, o dítě neumí pečovat, takže to má zdravotní potíže, špatně se vyvíjí. Jen kvůli chudobě se děti odebírat nesmějí. To je precedentní výrok Ústavního soudu z roku 2011.

U některých případů, o kterých MF Dnes ví, však chybějící bydlení hraje rozhodující roli. Je znát, že v Česku stále chybí sociální bydlení, jehož zavedení má vláda v programu. Na příslušný zákon se čeká. I ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) v pátek připustila, že s odebíráním dětí není vše v pořádku, ale detailnější rozhovor slíbila, až vše prodiskutuje s odborníky z ministerstva.