Firma Diag Human pohořela, soud zamítl žalobu na rozhodce a na stát

Praha - Pražský městský soud dnes definitivně zamítl žalobu firmy Diag Human, která se po státu a rozhodci Petru Kuželovi domáhala částky přesahující půl milionu korun za to, že do miliardové arbitráže za údajně zmařené obchody s krevní plazmou vpustili jako dalšího žalobce offshorové firmy Towit a Dumfries. Diag Human požadovala náhradu škody za to, že tyto společnosti musela po jejich přistoupení k arbitráži zažalovat. Na dotaz ČTK to sdělila mluvčí soudu Markéta Puci.

"Kužel jako předsedající rozhodce zneužil svého postavení k protiprávní podpoře a neoprávněnému prosazení firem do pozice účastníků přezkumného rozhodčího řízení, a přímo tak založil procesní situaci umožňující, aby o uplatněném nároku bylo v řízení rozhodnuto," tvrdila Diag Human v zamítnuté žalobě.

"Tím vyvolal akutní hrozbu škody velkého rozsahu, a tudíž nutnost zahájení soudního řízení Diag Human proti firmám," dodala. V údajně protiprávním postupu prý Kužela podporoval i český stát. Proto firma žádala, aby jí Kužel a stát společně uhradili 578.000 korun a úroky z prodlení.

Bývalý prezident Hospodářské komory ČR Kužel byl jedním z rozhodců senátu, který přezkoumával rozhodčí nález z roku 2008. Podle tohoto původního nálezu měl stát zaplatit firmě Diag Human 8,33 miliardy korun a úroky jako náhradu škody.

Švýcarská Towit Machinery a Dumfries Holdings, která má sídlo v karibském daňovém ráji Svatý Vincent a Grenadiny, se do přezkumného řízení přihlásily v roce 2010. Tvrdily, že drží pohledávku na čtvrtinu částky, kterou Diag Human po státu vymohl - prodal jim ji prý bývalý právník Diagu Jiří Oršula, jehož jako účastníka řízení předchozí rozhodci odmítli.

Přezkumný senát sice nakonec nároky dvou offshorových společností zamítl, Diagu však vadí, že je rozhodce Kužel vůbec přizval do arbitráže, a to údajně bez uvědomění stran sporu i ostatních dvou rozhodců. Jeho jednání firma už dříve označila za "nevysvětlitelné a otevřeně protiprávní". Nároky firem Diag prohlásila za podvodné a na obě podala žalobu.

Kauza Diag Human začala v roce 1991, kdy ministerstvo zdravotnictví vyhlásilo soutěž na zpracování krevní plazmy. Předběžně se dohodlo se společnostmi Novo Nordisk a Conneco, z níž se později stala firma Diag Human. Firmy ve výběrovém řízení neobstály. V roce 1992 tehdejší ministr Martin Bojar společnosti Novo Nordisk sdělil, že řízení nevyhrála, protože se spojila s podezřelou firmou Conneco. Ta od roku 1995 požaduje odškodné za ušlý zisk. Bývalý ministr Jan Stráský (ODS) podepsal v roce 1996 rozhodčí smlouvu, takže se kauza řešila v arbitráží. Stát tvrdí, že letitý spor loni skončil v jeho prospěch poté, co rozhodci zastavili přezkumné řízení. Diag s tímto výkladem nesouhlasí.

Související

Ministerstvo financí

Česko částečně neuspělo v arbitráži s Diag Human, ministerstvo se odvolalo

Česká republika částečně neuspěla v mezinárodní arbitráži s Diag Human ohledně údajného pochybení ministerstva zdravotnictví při zadávání veřejných zakázek na zpracovatele krevní plazmy. Na základě výsledků arbitráže by tak Česko mělo zaplatit 15,5 miliardy korun. Vláda ale rozhodla o tom, že se Česko proti rozhodnutí odvolá.

Více souvisejících

diag human soudy Petr Kužela

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 52 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 6 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 6 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 8 hodinami

Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí

Severoatlantická aliance zůstane jednotná, bez ohledu na to, zda v nadcházejících amerických prezidentských volbách zvítězí Kamala Harrisová nebo Donald Trump. Tuto jistotu vyjádřil generální tajemník NATO Mark Rutte během své pondělní návštěvy v Berlíně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy