Poul odmítl v kauze Nagygate vypovídat. Čeho se bojí?

Praha - Bývalý šéf Úřadu vlády Lubomír Poul dnes odmítl vypovídat před soudem v kauze exšéfky kabinetu premiéra Jany Nečasové, dříve Nagyové, obžalované ze zneužití Vojenského zpravodajství (VZ). Mohlo by mu zřejmě hrozit trestní stíhání. Poula policie v případu v roce 2013 také zadržela, obviněn ale nakonec nebyl. Dalšími obžalovanými jsou bývalí ředitelé VZ Milan Kovanda a Ondrej Páleník a zpravodajec Jan Pohůnek. Čtveřici hrozí až pět let vězení za zneužití pravomoci. Hlavní líčení bude pokračovat v polovině dubna.

Poul využil svého práva nevypovídat z důvodů, podle kterých by "svojí výpovědí mohl přivodit trestní stíhání sobě nebo osobě blízké". "V červnu 2013 jsem byl zadržen v této věci. Po dobu mého zadržení mně byly předestírány důvody vazby. Připomínám, že mi nebylo sděleno, proč jsem byl zadržen. Odmítám vypovídat," řekl soudkyni Heleně Králové na Obvodním soudu pro Prahu 1 Poul.

Soud tento týden vyslechl dva svědky z Úřadu vlády, které údajně nechala na jaře 2013 tehdy Nagyová sledovat kvůli podezření ze zneužití služebního auta. Oba vypověděli, že kromě Nagyové nařídil sledování také Poul, který je seznámil s výsledky akce, což byly například fotografie. Také jim údajně hrozil výpovědí.

Dozorující žalobce z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Rostislav Bajger novinářům řekl, že pokud by Poul vypovídal, mohlo by mu hrozit trestní stíhání. "V tomto případě shledáváme postup soudu za zcela zákonný. Musíme respektovat práva osob," dodal. Nepovažuje ale za pravdivé tvrzení Poula, že po dobu zadržení neměl informaci o tom, z čeho je podezřelý. "Je to zcela liché a v tomto směru nepravdivé," zmínil žalobce.

Poula nakonec prý nebylo možné trestně stíhat kvůli důkazům. "Existovalo podezření, ale nesplňovalo to potřebný stupeň pro zahájení trestního stíhání," dodal.

Psali jsme:
V kauze Nagygate vypovídal exšéf agentů. Tragikomedie, říká Páleník Sledování Nečasové? Nevěřil jsem vlastním uším, řekl Vondra u soudu  

Soudkyně dnes odročila hlavní líčení na 13. až 16. dubna. K výslechu by měl přijít například expremiér Petr Nečas. Podle advokátů by měl vysvětlit, kdo sledování zadal. Podle obžaloby sledování zařídila Nagyová. Pokud by vzal odpovědnost na sebe, mohl by tím Nečasové v kauze pomoci.

Soud dnes vyslechl také bývalého zpravodajce Bohumila Zajíčka, kterého Pohůnek oslovil, aby zajistil soukromou agenturu na sledování. "Vnímal jsem to jako službu pro stát," řekl Zajíček. Akce prý stála zhruba 100.000 korun a Pohůnek k ní neměl žádné výtky. "Předával jsem flashky a nosil kolegům finanční prostředky od Vojenského zpravodajství od pana Pohůnka. To bylo veškeré moje působení," dodal. Podle jeho domněnky se jednalo o sledování vozidel a týkalo se to údajně úkolu "z vysokých kruhů, možná někoho z okruhu vlády".

Výpověď Zajíčka nepřinesla podle žalobce Bajgera nic nového. Prý se pouze potvrdila informace o sledování detektivní agenturou. "Pro nás je podstatné to, že sám svědek to chápal tak, že tento úkol mu byl zadán Vojenským zpravodajstvím," komentoval výpověď Bajger.

Soud projednává kauzu od loňského listopadu. Tento týden u soudu vypovídali mimo jiné exministr obrany Alexandr Vondra a bývalý pověřený šéf VZ Rostislav Pilc.

Obžaloba tvrdí, že Nagyová zařídila na podzim roku 2012 sledování tehdejší manželky expremiéra Petra Nečase Radky. Poté ještě údajně nechala sledovat některé pracovníky Úřadu vlády. Na akcích se podle státního zastupitelství podílela rozvědka a soukromá agentura.

Případ vedl v roce 2013 k pádu vlády, Nečas se později s Nagyovou oženil. Obžalovaní vinu odmítli. Například Kovanda tvrdí, že nešlo o sledování, ale o tzv. kontrasledování. Prověřoval se prý pohyb podezřelých lidí kolem Radky Nečasové. Zadání prý mířilo z "nejvyšších míst".

Související

Vláda

Miliony zabavené při razii v sídle úřadu vlády zůstanou státu, rozhodl soud

Částka 3,5 milionu korun, kterou policie zajistila při razii v červnu 2013 na úřadu vlády, zůstane státu. O peníze se prostřednictvím svých rodičů soudil tehdejší vedoucí úřadu Lubomír Poul, který tvrdil, že šlo o soukromé úspory. Soud loni žalobu zamítl a Poulovi nyní stáhli odvolání, které proti tomuto rozhodnutí podali. Rozsudek je tak pravomocný. Na dotaz ČTK to dnes uvedl mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Radek Ležatka.
Ilustrační foto

3,5 milionu ve vládním trezoru? Rodiče Poula nemají na peníze nárok, rozhodl soud

Rodiče někdejšího vedoucího úřadu vlády Lubomíra Poula nemají nárok na 3,5 milionu korun, které policie zabavila při razii v červnu 2013 v Poulově trezoru. Dnes o tom rozhodl Obvodní soud pro Prahu 1, podle nějž se žalobcům nepodařilo prokázat tvrzení, že peníze byly a jsou jejich. Verdikt není pravomocný, Poulovi se proti němu mohou odvolat.

Více souvisejících

Lubomír Poul Jana Nagyová

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy