Důvěra Čechů v EU, NATO a OSN? Trend se mění, ukazuje průzkum

Evropské unii důvěřuje nadpoloviční většina českých občanů (52 %), zatímco více než dvě pětiny (44 %) vůči Evropské unii cítí menší či větší nedůvěru.

Ve srovnání s EU je důvěra Evropskému parlamentu a Evropské komisi zřetelně nižší. Hodnocení těchto dvou institucí je přitom zhruba stejné – Evropskému parlamentu důvěřuje 36 % dotázaných a Evropské komisi 35 %, převažuje zde nedůvěra nad důvěrou. Nedůvěru oběma institucím vyslovily více než dvě pětiny respondentů – 45 % českých občanů nedůvěřuje Evropskému parlamentu, 43 % Evropské komisi. V případě obou institucí přibližně pětina dotázaných uvedla, že danou instituci nezná nebo neví, zda ji považovat za důvěryhodnou nebo ne.

Vyjadřování důvěry evropskému prezidentovi a ministryni zahraničí je ovlivněno skutečností, že přibližně čtvrtina populace (25 %, resp. 28 %) tyto evropské představitele nezná a další více než desetina dotázaných na otázku nedokázala odpovědět a zvolila proto odpověď „nevím". To vypovídá o tom, že obě instituce, resp. posty, a jejich držitelé jsou českým občanům známy méně, než by odpovídalo jejich významu. Mezi těmi, kdo vyjádřili svůj názor, nicméně v obou případech celkově mírně převažuje nedůvěra nad důvěrou. Evropské ministryni zahraničí důvěřuje 29 % českých občanů, nedůvěru pociťuje 32 %. Evropskému prezidentovi celkově svoji důvěru vyjádřilo 28 % dotázaných, 34 % dotázaných naopak vyslovilo nedůvěru.

"Postupně se mění trend snižování důvěry k EU, Evropskému parlamentu, Evropské komisi, evropskému prezidentovi a ministryni zahraničí EU, ke kterému docházelo v letech 2009 až 2012. V letech 2013 a 2014 byl pokles z minulých let zastaven a došlo k opětovnému nárůstu důvěry ke všem sledovaným evropským institucím. V aktuálním výzkumu mírně vzrostla pouze důvěra v Evropskou unii jako celek, ale i zde je rozdíl na hranici statistické významnosti. Důvěra českých občanů k dalším sledovaným evropským institucím se oproti loňskému šetření prakticky nezměnila," uvedli autoři průzkumu na webu soc.cas.cz.

Důvěra v OSN je o něco vyšší než důvěra v NATO. OSN vyjádřilo důvěru celkem 68 % dotázaných, 24 % pociťuje nedůvěru. NATO má důvěru 62 % obyvatel ČR, této organizaci naopak nedůvěřuje 31 % českých občanů. U obou institucí se obdobně necelá desetina (8 %, respektive 7 %) oslovených k položené otázce nedokázala vyjádřit a zvolila proto odpověď „nevím".

Po celou dobu sledování je patrná vyšší důvěra k OSN oproti NATO, což může způsobovat vnímání těchto institucí, kdy NATO je považováno především za vojenskou organizaci.

V aktuálním šetření nedošlo oproti předchozímu roku k žádné statisticky významné změně a zdá se tak, že růst důvěry, patrný jak u evropských institucí, tak u OSN a NATO v minulých letech, se v současnosti zastavil. Důvěra oběma organizacím se ale drží na vysoké úrovni, když Severoatlantická aliance dosuje v posledních 2 letech nejlepšího hodnocení za celé období měření důvěry, tj. od roku 2003, OSN v současnosti důvěřuje nejvíce lidí od května 2004.

Lidé, kteří důvěřují OSN a NATO, výrazně častěji vyjadřují důvěru také Evropské unii a dalším evropským institucím. Z hlediska sociodemografických charakteristik populace vyjadřují důvěru všem sledovaným evropským a mezinárodním institucím statisticky významně častěji lidé deklarující dobrou životní úroveň své domácnosti.