ROZHOVOR – Antiamerikanismus v Česku? Krom cíleně podporovaných diskuzí na internetu jsem si nevšiml, říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz politolog Tomáš Pojar, prorektor vysoké školy CEVRO Institut. Jeden negativní a nebezpečný jev v české společnosti ale zaznamenal a také upozornil na velký rozdíl mezi aktivitami Ruska a Západu na Ukrajině.
Česká zahraniční politika je momentálně nejednotná, Hrad a „Zamini" se neshodnou v mnoha věcech. Je takový rozpor běžný?
Pro Českou republiku se bohužel spíše jedná o běžnou záležitost. Častěji panují mezi Hradem, Strakovou akademií a Černínským palácem rozpory, než že by docházelo ke shodě.
ČR je člen EU a NATO, přesto nemalá část politiků stále inklinuje k Východu. Poškozuje nás tato ambivalence v očích západních spojenců?
Nejednotnost, nepředvídatelnost a nejasné a mnohdy i nevysvětlitelné postoje nás jednoznačně oslabují. Nejen v očích našich spojenců, ale i z pohledů dalších partnerů a případných nepřátel. Nikdo nás nenutí do stejného názoru. Musíme být však vždy schopni svůj názor jasně zformulovat, vysvětlit a obhájit.
Podaří-li se nám to, budeme bráni všemi vážně. Podaří-li se nám pravý opak, vážně nás nebude brát nikdo a nepřátelé naši slabost a lavírování okamžitě vycítí a otestují.
Překvapila Vás vlna antiamerikanismu, která se zvedla kvůli konvoji „Dragoon Ride"?
Nevšiml jsem si žádné výrazně vzedmuté vlny antiamerikanismu. Pokud tady nějaká byla, objevovala se výhradně na diskusních fórech na internetu a v rámci sociálních sítí. A byla mnohdy zcela zřetelně a cíleně podporována. Dění v prostoru sociálních sítí není záhodné podceňovat, je třeba si však zároveň uvědomit, že zdaleka neodpovídá realitě. Všiml jsem si při průjezdu kolony naopak, jak lidé americké vojáky vítali. A to dost často za poměrně nepříznivého počasí.
Tradiční je však český pacifismus, české švejkovství, naše víra, že nemusíme brát svoji obranu vážně, že do ní nemusíme investovat a že to nakonec nějak dopadne. Ano, dopadne. Může to však dopadnout i špatně a nebylo by to v našich dějinách zdaleka poprvé.
Ani na Slovensku nepanuje jednota v přístupu k Rusku (například spor Kiska-Fico). Je tam situace podobná jako v Česku?
Nesleduji detailně situaci na Slovensku, ale dokáži si představit, že podobná je.
Maďarská vláda je spíše proti EU a pro Rusko, naopak Polsko je velmi protiruské. O Česku a Slovensku jsme již hovořili. Může za takové situace mít V4 jednotnou zahraniční politiku? Má toto uskupení ještě smysl?
Jednotnou zahraniční politiku ke třetím stranám V4 nemá a ani mít nemůže. Spolupráce na základě V4 smysl určitý má (se sousedy je obecně lepší raději spolupracovat než si škodit), nelze od ní však očekávat zázraky a není žádoucí na ní příliš spoléhat. A platí to o zahraniční politice stejně jako o politice zemědělské, rozpočtové nebo energetické.
Příliš se nehovoří o Rakousku, jeho přístupu k ukrajinské krizi a k postupu EU v této otázce. Jak se tedy staví Vídeň k Rusku?
V mnoha ohledech obdobně jako my. Rakousko má však díky své historii a současné neutralitě mírně specifické postavení. V otázkách zajištění vlastní bezpečnosti nám nemůže být příkladem.
V případě ukrajinské krize se často hledá „viník". Rusko obviňuje Západ, ten zase Moskvu. Předpokládám, že realita nebude tak černo-bílá...
Rozdíl je přinejmenším v tom, že Rusko na rozdíl od Západu část Ukrajiny okupuje a na jiné části aktivně podporuje ozbrojené jednotky separatistů. A to je rozdíl zcela zásadní. Je to tedy výhradně Rusko, kdo porušuje mezinárodní právo, což bychom jako malá země neměli rozhodně ani zlehčovat ani na to zapomínat.
Situace na Donbasu byla už přirovnána k Mnichovu či Kosovu. Lze vůbec nalézt paralely s nějakým konfliktem v evropské historii?
Každá krize je do určité míry specifická a zároveň lze hledat jednotlivé paralely. Mnichovská paralela okupace části území suverénního státu je paralelou každopádně daleko bližší než je případ rozpadu Jugoslávie včetně Kosova.
Podle průzkumů pro značnou část Čechů představuje rusko- ukrajinský spor bezpečnostní riziko. Mají lidé obavy oprávněně?
Evropa nyní čelí dvěma hrozbám – Vámi zmíněné hrozbě východní a hrozbě islamistického terorismu a chaosu šířícímu se z Blízkého východu. Obě hrozby jsou relevantní a vážné a nemá smysl se dohadovat, která je větší. Nevíme dnes, jak to všechno dopadne. Platí pouze to, že pokud obě hrozby nebudeme brát vážně, situace se může vymknout kontrole a období míru může skončit i pro nás. Nemusí. Každopádně se dnes dostáváme do období větší nestability, které hned tak nepřestane.
Je možné nyní odhadnout, jak se válka na Ukrajině bude dál vyvíjet? Existuje řešení? Může střední Evropa (potažmo Česko) nějak zásadně přispět k urovnání konfliktu?
V našem zájmu je, aby Ukrajina existovala jako samostatná země. Pokud přestane existovat jako nezávislý, suverénní stát, přijdou na řadu další. Pokud si svoji nezávislost uchová, nemusí se konflikt dále rozšiřovat. Jaké bude mít Ukrajina vztahy se Západem a s Ruskem za deset, dvacet let se teprve uvidí. Hlavní je, aby i nadále byla samostatná, aby existovala.
Děkujeme za rozhovor.
Související
Čech mezi nejvlivnějšími lidmi summitu NATO. Dostal se mezi dvanáct vyvolených
Pojar potvrdil jednání v Číně, mohla by se obnovit přímá letecká linka
Tomáš Pojar , CEVRO Institut , Ukrajinská krize
Aktuálně se děje
před 17 minutami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 1 hodinou
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
včera
Izraelská armáda zabila velitele Hizballáhu i organizátora útoků ze 7. října
včera
Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb
včera
Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům
včera
Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět
včera
Španělsko se topí pod vodou. Video ukazuje, jak povodně zaplaví město za pár vteřin
včera
Česko se raduje z výsledků voleb v Moldavsku. Můžete se na nás spolehnout, vzkázal Sanduové Fiala
včera
Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování
včera
Trump zažaloval televizní stanici CBS
Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.
Zdroj: Libor Novák