Padne-li Ukrajina, bude zle. Politologa děsí i české švejkovství

ROZHOVOR – Antiamerikanismus v Česku? Krom cíleně podporovaných diskuzí na internetu jsem si nevšiml, říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz politolog Tomáš Pojar, prorektor vysoké školy CEVRO Institut. Jeden negativní a nebezpečný jev v české společnosti ale zaznamenal a také upozornil na velký rozdíl mezi aktivitami Ruska a Západu na Ukrajině.

Česká zahraniční politika je momentálně nejednotná, Hrad a „Zamini" se neshodnou v mnoha věcech. Je takový rozpor běžný?

Pro Českou republiku se bohužel spíše jedná o běžnou záležitost. Častěji panují mezi Hradem, Strakovou akademií a Černínským palácem rozpory, než že by docházelo ke shodě.

ČR je člen EU a NATO, přesto nemalá část politiků stále inklinuje k Východu. Poškozuje nás tato ambivalence v očích západních spojenců?

Nejednotnost, nepředvídatelnost a nejasné a mnohdy i nevysvětlitelné postoje nás jednoznačně oslabují. Nejen v očích našich spojenců, ale i z pohledů dalších partnerů a případných nepřátel. Nikdo nás nenutí do stejného názoru. Musíme být však vždy schopni svůj názor jasně zformulovat, vysvětlit a obhájit.

Podaří-li se nám to, budeme bráni všemi vážně. Podaří-li se nám pravý opak, vážně nás nebude brát nikdo a nepřátelé naši slabost a lavírování okamžitě vycítí a otestují.

Překvapila Vás vlna antiamerikanismu, která se zvedla kvůli konvoji „Dragoon Ride"?

Nevšiml jsem si žádné výrazně vzedmuté vlny antiamerikanismu. Pokud tady nějaká byla, objevovala se výhradně na diskusních fórech na internetu a v rámci sociálních sítí. A byla mnohdy zcela zřetelně a cíleně podporována. Dění v  prostoru sociálních sítí není záhodné podceňovat, je třeba si však zároveň uvědomit, že zdaleka neodpovídá realitě. Všiml jsem si při průjezdu kolony naopak, jak lidé americké vojáky vítali. A to dost často za poměrně nepříznivého počasí.

Tradiční je však český pacifismus, české švejkovství, naše víra, že nemusíme brát svoji obranu vážně, že do ní nemusíme investovat a že to nakonec nějak dopadne. Ano, dopadne. Může to však dopadnout i špatně a nebylo by to v našich dějinách zdaleka poprvé.

Ani na Slovensku nepanuje jednota v přístupu k Rusku (například spor Kiska-Fico). Je tam situace podobná jako v Česku?

Nesleduji detailně situaci na Slovensku, ale dokáži si představit, že podobná je.

Maďarská vláda je spíše proti EU a pro Rusko, naopak Polsko je velmi protiruské. O Česku a Slovensku jsme již hovořili. Může za takové situace mít V4 jednotnou zahraniční politiku? Má toto uskupení ještě smysl?

Jednotnou zahraniční politiku ke třetím stranám V4 nemá a ani mít nemůže. Spolupráce na základě V4 smysl určitý má (se sousedy je obecně lepší raději spolupracovat než si škodit), nelze od ní však očekávat zázraky a není žádoucí na ní příliš spoléhat. A platí to o zahraniční politice stejně jako o politice zemědělské, rozpočtové nebo energetické.

Příliš se nehovoří o Rakousku, jeho přístupu k ukrajinské krizi a k postupu EU v této otázce. Jak se tedy staví Vídeň k Rusku?

V mnoha ohledech obdobně jako my. Rakousko má však díky své historii a současné neutralitě mírně specifické postavení. V otázkách zajištění vlastní bezpečnosti nám nemůže být příkladem.

V případě ukrajinské krize se často hledá „viník". Rusko obviňuje Západ, ten zase Moskvu. Předpokládám, že realita nebude tak černo-bílá...

Rozdíl je přinejmenším v tom, že Rusko na rozdíl od Západu část Ukrajiny okupuje a na jiné části aktivně podporuje ozbrojené jednotky separatistů. A to je rozdíl zcela zásadní. Je to tedy výhradně Rusko, kdo porušuje mezinárodní právo, což bychom jako malá země neměli rozhodně ani zlehčovat ani na to zapomínat.

Situace na Donbasu byla už přirovnána k Mnichovu či Kosovu. Lze vůbec nalézt paralely s nějakým konfliktem v evropské historii?

Každá krize je do určité míry specifická a zároveň lze hledat jednotlivé paralely. Mnichovská paralela okupace části území suverénního státu je paralelou každopádně daleko bližší než je případ rozpadu Jugoslávie včetně Kosova.

Podle průzkumů pro značnou část Čechů představuje rusko- ukrajinský spor bezpečnostní riziko. Mají lidé obavy oprávněně?

Evropa nyní čelí dvěma hrozbám – Vámi zmíněné hrozbě východní a hrozbě islamistického terorismu a chaosu šířícímu se z Blízkého východu. Obě hrozby jsou relevantní a vážné a nemá smysl se dohadovat, která je větší. Nevíme dnes, jak to všechno dopadne. Platí pouze to, že pokud obě hrozby nebudeme brát vážně, situace se může vymknout kontrole a období míru může skončit i pro nás. Nemusí. Každopádně se dnes dostáváme do období větší nestability, které hned tak nepřestane.

Je možné nyní odhadnout, jak se válka na Ukrajině bude dál vyvíjet? Existuje řešení? Může střední Evropa (potažmo Česko) nějak zásadně přispět k urovnání konfliktu?

V našem zájmu je, aby Ukrajina existovala jako samostatná země. Pokud přestane existovat jako nezávislý, suverénní stát, přijdou na řadu další. Pokud si svoji nezávislost uchová, nemusí se konflikt dále rozšiřovat. Jaké bude mít Ukrajina vztahy se Západem a s Ruskem za deset, dvacet let se teprve uvidí. Hlavní je, aby i nadále byla samostatná, aby existovala.

Děkujeme za rozhovor.

Související

Více souvisejících

Tomáš Pojar CEVRO Institut Ukrajinská krize

Aktuálně se děje

včera

včera

Alexej Navalnyj

Moskva vydala Navalného tělo. Není však jasné, jak bude vypadat pohřeb

Ruský stát v sobotu předal tělo zesnulého opozičního politika Alexeje Navalného jeho matce Ljudmile, oznámila to mluvčí Kira Jarmyšová. Vdova Julija Navalná předtím vyzvala Moskvu, aby rodině vydala tělo za účelem uspořádání pohřbu. Obvinila také prezidenta Vladimira Putina z toho, že mučí Navalného mrtvolu. Označila to za pohanství a satanismus. 

včera

Aktualizováno včera

včera

Petr Fiala

Fialova vláda získala štempl od agentury Fitch. Ke zlepšení výhledu stačilo jen málo

Agentura Fitch Ratings včera večer zlepšila ratingový výhled České republiky; z „negativního“ na „stabilní“. Rating ponechala na úrovni „AA-“. Chválí Českou národní banku, resp. měnovou politiku Česka za podporu výrazného snížení inflace a rovněž Fialovu vládu za stabilizaci veřejného zadlužení, a to na stále podprůměrné úrovni v porovnání se střední hodnotou zadlužení zemí, jimž přisuzuje srovnatelný rating jako právě Česku. 

Aktualizováno včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta postoupila do osmifinále Evropské ligy. Galatasaray porazila i díky přesilovce jasně 4:1

O velkém úspěchu může mluvit český klubový fotbal poté, co ve čtvrtek Sparta doma na Letné nakonec celkem jasně porazila turecký Galatasaray Istanbul 4:1 a v součtu s předešlým venkovním výsledkem (3:2 pro Galatasaray) tak postoupila do osmifinále Evropské ligy. V osmifinále dvou evropských soutěží (Evropská liga a Konferenční liga) se tak nacházejí hned tři čeští zástupci. Kromě Sparty se v osmifinále EL představí také Slavia, v osmifinále EKL pak Plzeň.

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Dva roky války na Ukrajině: Putinovy lži, brutální bitvy a konec v nedohlednu

Před dvěma lety ruské jednotky překročily hranice suverénní Ukrajiny. Hned brzy ráno první šrámy války utrpěla řada měst v čele s Kyjevem, Charkovem či Oděsou. Ruské rakety začaly nevybíravě brát životy mužů, žen a dětí. Dne 24. února 2022 se rozhořel největší konflikt v Evropě od konce druhé světové války.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Španělská chřipka

Španělská chřipka si nedala pokoj, před 105 lety opět udeřila. Komu se stala osudnou?

V prvních měsících roku 1919, tedy před 105 lety, začala po krátké pauze ve světě znovu řádit španělská chřipka. Obávaná nemoc tehdy udeřila již ve třetí vlně, a ačkoliv se už neprojevila v plné síle, znovu zabíjela. V některých zemích se nemocnice rychle plnily nakaženými, nestíhaly se vyrábět rakve pro oběti epidemie, umírali významní státníci nebo třeba umělci.

včera

Policie ČR

Muž z Plzeňska vyhrožoval střelbou. Doma měl granátomet

Policie po tragickém prosincovém útoku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy poměrně často zasahuje proti lidem, kteří vyhrožují tím, že se stane něco podobného. Strážci zákona v tomto týdnu zadrželi muže, který hrozil střelbou a zároveň měl doma protitankový granátomet.

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

František Straka se vrací k trenérskému kormidlu. Míří na Slovensko zachraňovat další klub

Bývalý trenér Sparty, Slavie i české fotbalové reprezentace František Straka byl po čase opět povolán do služby a opět na Slovensko. Tam se vrací po roce, kdy ho povolal Trenčín nacházející se tehdy na předposledním místě tabulky slovenské ligy, aby ho zachránil. To se povedlo, když Trenčín nakonec skončil devátý a to poté, co Straka se svými svěřenci dokázal uhrát 14 bodů během osmi duelů. Nyní ho čeká podobná záchranářská mise, přičemž bude pro změnu trénovat Michalovce.

včera

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Konec v nedohlednu. Ohlédnutí za dvěma roky války na Ukrajině

Uplynuly dva roky od zahájení otevřené vojenské agrese Ruska vůči Ukrajině. Konflikt si za tu dobu vyžádal téměř jistě šestimístný počet životů. Zahynuly také tisíce, v drtivé většině případů ukrajinských civilistů. Více než 3,5 milionu lidí před boji uprchlo z domovů. Válka, jejíž konec není v dohledu, nadále představuje jeden z hlavních zdrojů mezinárodního napětí. Během 24 měsíců o ní bylo v tuzemském veřejném prostoru napsáno a řečeno mnohé. Potvrdila se přitom jen malá část predikcí a interpretací. Pochmurné výročí tak může komentátorům a analytikům nabídnout dobrý moment pro kritické zhodnocení svých slov. 

včera

Počasí se o víkendu mírně oteplí. V neděli naměříme 13 stupňů

V sobotu ráno postoupí zvlněná studená fronta dále k severovýchodu. Počasí u nás bude nadále ovlivňovat brázda nízkého tlaku vzduchu nad západní Evropou. Uvedl to ČHMÚ.cz.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy