Rádio a televize v prodejně nářadí? Intergram žádal poplatky, ÚS ho zarazil

Krajský soud v Ostravě uložil stěžovatelce jako žalované povinnost zaplatit žalobci (Intergramu) částku ve výši 2721, 80 Kč s úrokem z prodlení a nahradit náklady řízení, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Soud dospěl k závěru, že v provozovně stěžovatelky docházelo prostřednictvím televizoru a rádia k veřejné produkci, aniž měla s vedlejším účastníkem uzavřenou licenční smlouvu. Soud mj. uvedl, že se v provozovně žalované střídají zákazníci, a proto se jedná o veřejnost.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítala, že krajský soud při aplikaci autorského zákona vůbec nevzal v potaz, že radiopřijímač, jehož prostřednictvím mělo k údajné veřejné produkci dojít, je součástí jí nabízeného sortimentu zboží (speciální rádio na stavbu), jeho příležitostný provoz zaměstnancem není mířen na získání hospodářského prospěchu, a vzhledem k vlastnímu předmětu podnikání, jímž je prodej, pronájem a servis stavebních strojů a nástrojů, jí ho ani přinášet nemůže.

Justice musí podle ústavních soudců v podobných případech postavit najisto, že provozovatel chtěl prostřednictvím rádia nebo televize dosáhnout "přímého či nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu". Závěr o výši údajného obohacení označil ÚS za nepřezkoumatelný, není tedy založený na jasných kritériích.

Letos v lednu ÚS vyhověl stížnosti hostinského z Trutnovska, jenž měl v provozovně televizi bez licence potřebné pro veřejnou produkci. Také v tomto případě ÚS nařídil justici, aby se zabývala tím, zda televize skutečně sloužila k veřejné produkci, a tedy zda její provoz mohl způsobit zásah do autorských práv.

Ústavní soudci tehdy v obecné rovině dospěli k závěru, že provozovatele restauračních zařízení, kteří užívají televizi k veřejné produkci, pochopitelně musí uzavírat licenční smlouvy. Kolektivní správci ale nemohou postupovat bezohledně a příliš tvrdě. Musejí prokázat, že televizor je provozuschopný a že jeho prostřednictvím skutečně docházelo k zásahu do autorských práv.

Loni v jiné kauze ÚS rozhodl, že když si například prodavač pustí v obchodě vlastní rádio, nemusí kvůli tomu provozovatel automaticky platit kolektivnímu správci autorských práv.