Třetina domácností s dětmi živoří: Žádné prázdniny, narozeniny ani kroužky

V roce 2013 dosáhl průměrný čistý peněžní příjem domácnosti v přepočtu na osobu 153,3 tis. Kč, tedy o 3,5 tis. Kč více než v roce 2012. „Příjmy na osobu v domácnostech s dětmi jsou v průměru nižší než příjmy domácností bez dětí. Přesto příjmy rodin s dětmi rostly mezi lety 2012 a 2013 rychleji, a to o 3,3 %, zatímco příjmy domácností bez dětí se meziročně zvýšily pouze o 1,3 %," uvedla Šárka Šustová z oddělení sociálních šetření ČSÚ.

Výrazně nižší jsou příjmy u rodin se třemi a více dětmi, kde průměrný čistý roční příjem na osobu činil 99,4 tis. Kč, a v neúplných rodinách, kde dosáhl 104,6 tis. Kč.

Zhruba třetina domácností s dětmi vychází se svými příjmy s obtížemi. Zaznamenává je 44,5 % úplných rodin se třemi a více dětmi a 54,6 % neúplných rodin. Tyto dva typy domácností jsou rovněž ve větší míře ohroženy příjmovou chudobou, která se v roce 2014 týkala více než pětiny (21,6 %) osob žijících v rodinách se třemi a více dětmi a téměř třetiny (31,7 %) osob z neúplných rodin.

Tyto rodiny zároveň nejčastěji žijí v určitém materiálním nedostatku. ČSÚ se proto v letošních modulových otázkách zaměřil na materiální zabezpečení dětí. Výsledky doplňkového dotazníku, tzv. modulu ukázaly, že necelá desetina domácností s dětmi do 16 let věku si nemůže dovolit zaplatit svým ratolestem týden prázdnin, oslavu narozenin, návštěvu kamarádů či zájmové kroužky. Alespoň jednu z uvedených aktivit si z finančních důvodů nemůže dovolit pětina domácností se třemi a více dětmi. „Nejčastějšími položkami, které si rodiny nemohou dovolit, jsou prázdniny pro děti. Problémy jim ovšem činí i placení zájmových kroužků nebo sportovního vybavení," doplnila Michaela Brázdilová z oddělení sociálních šetření ČSÚ.

ČSÚ provádí šetření životních podmínek českých domácností každoročně. Výběrové šetření Životní podmínky se na jaře 2014 konalo podesáté. Cílem je získávat mezinárodně srovnatelná data pro hodnocení sociální a ekonomické situace obyvatel jednotlivých evropských zemí. Hodnoty indikátorů měřících sociální vyloučení v Česku přitom dlouhodobě patří k nejnižším v EU.