Toto mají být naši noví sousedé: Kdo jsou Eritrejci a proč utíkají?

Eritrea leží na východě Afriky na pobřeží Rudého moře. Na západě sousedí se Súdánem, na jihu s Ethiopií a na jihovýchodě se Džibutskem. K Eritreji patří i malé ostrůvky v Rudém moři. Jako nezávislý stát vznikla teprve v roce 1993, když se oddělila od sousední Etiopie. S tou ale v letech 1998 až 2000 svedla krvavý konflikt, při kterém zahynulo 100 000 vojáků a ekonomika země utrpěla těžké rány.

Od vyhlášení nezávislosti vládne v zemi prezident Isaias Afwerki. O volbách si Eritrejci mohou nechat pouze zdát. Omezena jsou i média a to v takové míře, že podle OSN je na tom Eritrea hůře než Severní Korea! S KLDR ji pojí také politické procesy. Ve věznicích sedí desetitisíce disidentů. Často proto, že kritizovali dlouhou službu v armádě.

Britská televize BBC dostala možnost v jinak uzavřené africké zemi natáčet reportáž. Mluvila také s eritrejskými uprchlíky v Británii. Ti vypověděli, že služba v armádě může trvat i deset let a rekruti během této doby nedostávají žádný plat. Jsou dokonce přímo zneužíváni na otrockou práci. Proto spousta mladých lidí dává přednost odchodu ze země.

Eritrejci jsou druhou nejpočetnější skupinou mezi uprchlíky, které italské a řecké lodě zachraňují ve Středozemním moři. Převyšují je akorát bězenci z válkou zmítané Sýrie. I tak z šestimilionové země utečou každý měsíc čtyři tisíce lidí. Režimu prezidenta Afwerkiho masivní odchody mladých lidí příliš nevadí. Zbaví se tak potenciálně problematických obyvatel a ještě může danit peníze posílané do Eritreji příbuzným uprchlíků.

Pokud jde o náboženství, je eritrejská populace rozdělena na křesťanskou a muslimskou část. Ta křesťanská část mírně převažuje. U eritrejských uprchlíků bychom se neměli bát jejich zdravotního stavu. Ačkoliv je Eritrea chudou zemí, zdravotnictví slouží jako výkladní skříň režimu.

Ten přísně dohlíží nad tím, aby děti absolvovaly všechna povinná očkování. Úmrtnost dětí za posledních 40 let klesla na pětinu. Malárii se téměř podařilo vymýtit. Virem HIV je nakaženo přibližně 0,6 % populace, což je jedno z nejnižších čísel v Africe. Kupříkladu Estonsko a Ukrajina jsou na tom hůře.

Se školstvím je to ale v Eritreji horší. Číst a psát umí jen tři čtvrtiny obyvatel starších 15 let, drtivá většina má pouze základní vzdělání. Univerzity fungují pouze pro potřeby armády.

Eritrejci mluví tigriňštinou, arabštinou nebo angličtinou. Oblíbeným nápojem Eritrejců je káva, kterou si vychutnávají při všech návštěvách, obřadech či oslavách. Hostitel ji opatrně rozlévá do malých šálků bez ucha položených na tác. Mezi nejoblíbenější jídla patří tsebhi. To připomíná guláš a většinou se servíruje na tradičních placce indžeře společně pro celou rodinu. Jednotliví strávníci si z ní pak ulamují rukama jednotlivá sousta.

V Africe byla v 60. letech Eritrea proslulá popovou hudbou. I dnes se v Africe těší eritrejští zpěváci velké popularitě. Nejpopulárnějším eritrejským sportem je fotbal. Do africké země se rozšířil během italské okupace. V posledních letech si stále větší oblibu získává silniční cyklistika.