Houby rostou, musíte ale do lesů s potoky a mokřady

"Například střední Čechy jsou na tom hůře než jižní nebo jihozápadní," řekl předseda České mykologické společnosti Jaroslav Landa.

Výhled na další týden podle něj není optimistický, podle předpovědi opět nemá pršet. Navíc se mohou objevit přízemní mrazíky, které nejsou pro houby příznivé. "Mění charakter růstu, buď se pozastaví růst, nebo začnou růst podzimní houby. Zatím ale nehrozí, že by kvůli mrazu nerostly houby," uvedl Landa.

Nyní rostou souběžně letní i podzimní druhy. Z jedovatých druhů by si lidé měli dávat pozor i na muchomůrky, vláknice, pečárky zápašné, pestřce nebo čechratky.

V říjnu už jsou hřibovité houby většinou na ústupu a převládají houby lupenaté. Z těch je třeba na prvním místě uvést oblíbené václavky. Za chladnějšího počasí rostou nezřídka již od začátku září nebo i od konce srpna, tedy mnoho dní před svátkem sv. Václava (28. září), podle něhož dostaly jméno.

Nejhojnějším druhem václavky u nás je václavka smrková (Armillaria ostoyae), která má klobouk v mládí polokulovitý, pak sklenutý až rozložený, dosti tenkomasý, 5–12 cm široký, červenavě hnědý, na povrchu (hlavně na středu) s černohnědými úzkými šupinami; lupeny má dosti husté, masově zbarvené, třeň úzce válcovitý, dole lehce ztloustlý, hnědavý, bělavě podélně vláknitý, 5–12 cm dlouhý a 1–1,5 cm široký.

Z podzimních výborných hub nelze pominout barevně pěknou čirůvku fialovou (Lepista nuda), připomíná casopis.vesmir.cz. Její klobouk je v mládí polokulovitý, s ostrým, značně podvinutým okrajem, později sklenutý až rozložený, někdy uprostřed prohloubený, zprvu výrazně fialový, později nahnědle fialový až hnědavý, 5–15 cm široký. Lupeny jsou vždy modrofialové (v mládí živě modré, ve stáří bledě modrofialové), třeň je 5–12 cm dlouhý a 1–2,5 cm široký, dole často ztloustlý, lehce modrofialový až šedofialový, podélně vláknitý.