Sociální politika státu? Pouze dvě oblasti hodnotí Češi pozitivně, zjistil průzkum

Jedinými dvěma sledovanými oblastmi, jejichž zajištění pozitivně hodnotí většina české veřejnosti, jsou školství/vzdělávání a zdravotní péče. Konkrétně oblast školství a vzdělávání, která dopadla v hodnocení nejlépe, „dobře" hodnotí dvě třetiny (67 %) dotázaných, 27 % si myslí opak a 5 % se nedokázalo vyjádřit. V případě zdravotní péče podíl příznivého hodnocení překročil tři pětiny (62 %), naopak kriticky se k zajištění této oblasti vyjadřovali dvě pětiny (37 %) a jen 1 % uvedlo, že neví.

Nejhůře hodnocenou oblastí je finanční zajištění ve stáří, jež jako špatně zajištěné hodnotí čtyři pětiny (79 %) dotázaných, zatímco podíl pozitivního hodnocení byl méně než pětinový (17 %), uvedl soc.cas.cz.

O trochu vyšší podíl příznivého hodnocení (22 %) se objevuje u podpory k získání zaměstnání v případě jeho ztráty, kde je zároveň poněkud nižší podíl těch, kdo zajištění v této oblasti pokládají za špatné, který zde dosahuje dvou třetin (69 %). Dosti podobně je hodnoceno i zajištění sociální politiky celkově, které příznivě vnímá 23 % dotázaných, zatímco 69 % si myslí, že sociální politika celkově je zajištěna špatně.

V porovnání s rokem 2014 se ukazuje statisticky významný pokles pozitivního hodnocení u školství a vzdělávání, zdravotnictví a podpory rodin s dětmi zhruba na úroveň roku 2013. Naopak statisticky významný nárůst pozitivního hodnocení jsme zaznamenali u podpory k získání zaměstnání a zajištění v nezaměstnanosti. V obou případech bylo dosaženo nejvyšší hodnoty za posledních pět let. Nárůst nejspíš souvisí se snížením nezaměstnanosti, ke kterému došlo v průběhu tohoto roku.

Průzkum dále ukázal, že by veřejnost navyšovala na prvním místě starobní důchody, na druhém výdaje na zdravotnictví, na třetím místě podporu v nezaměstnanosti. Naopak spíše snížit než zvyšovat by se měly prostředky pro armádu a obranu, policii a soudnictví a kulturu.

Názory jsou statisticky významně podmíněny levopravou politickou orientací a životní úrovní domácnosti dotázaného. Podle očekávání levicově zaměření respondenti by navýšili všechny položky spadající pod sociální politiku (státní paternalismus) a snížili prostředky na armádu. Ti, kteří svoji životní úroveň považují za špatnou, se vyjadřují obdobně s tím, že by kromě armády snížili prostředky alokované do průmyslu a podnikání a na policii a soudy (to, znamená, že ti, kteří jsou na tom dobře, mají opačný názor).