Štrougal se brání: Vypnutí elektřiny na hranicích se muselo projednat s Moskvou

Vyšetřovatelé zabývající se zločiny komunismu se zabývali tím, jestli byl odpovědný za smrt lidí, kteří zemřeli na elektrickém plotu na hranicích. Bývalý vrcholný politik však nebyl z žádného trestného činu obviněn.

Podle Ústavu pro studium totalitních režimů si československá železná opona v letech 1948 až 1989 vyžádala přes 300 obětí. Pohraničníci zastřelili 143 osob, elektrický zátaras měl za následek smrt téměř jednoho sta lidí a dva lidé zahynuli po výbuchu min.

Štrougal v prohlášení pro ČTK tvrdí, že už při nástupu do funkce ministra v roce 1961 byl přesvědčen o tom, že se elektřina k ochraně hranic nemá používat. Její vypnutí ale trvalo delší dobu kvůli nutnosti personálních změn a politickým vyjednáváním.

Proti jeho názoru se prý stavěl tehdejší náměstek na ministerstvu Ludvík Hlavačka, který zároveň velel pohraniční stráži. Koministický exministr tvrdí, že po složitých politických jednáních dosáhl jeho odvolání začátkem roku 1962.

Hlavačku ve funkci nahradil Karel Peprný, s kterým byl Štrougal dohodnutý na vypnutí elekřiny. Návrh pak společně s Peprným předložil prezidentu republiky a předsedovi rady obrany státu Antonínovi Novotnému. „Ten po rozsáhlých personálních změnách ve vládě i v ÚV KSČ vyslovil s návrhem souhlas až v roce 1963," vysvětluje Štrougal.

Pak podle něj ještě vypnutí elektřiny musel prezident vyjednat s tehdejším prvním tajemníkem Komunistické strany Sovětského svazu Nikitou Chruščovem, což se stalo v roce 1964. Až pak prý bylo možné přistoupit k likvidaci vysokého napětí na hranicích.

Komunisté začali s budováním železné opony v roce 1951. V letech 1952 až 1957 byl prostor mezi stěnami plotu zaminován. Počínaje rokem 1952 byl zátaras doplněn o vodiče vysokého napětí. Elektrický proud byl z plotu definitivně vypojen v polovině 60. let.