Cizinců v Česku opět přibývá, stát s udělováním občanství šetří

Na konci loňska žilo v ČR zhruba 467.600 cizinců, o rok dřív 451.900. "Do roku 2008, kdy začala krize, počty cizinců rostly. Od let 2008 a 2009 stagnovaly a pak klesaly. Znovu se začaly zvedat od roku 2014," uvedl dnes Daniel Chytil z oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Cizinci tvoří asi 4,5 procenta obyvatel České republiky. Nad čtyři procenta se podíl dostal v roce 2008, od té doby se příliš neměnil. Evropský průměr dosahuje asi 6,7 procenta. V Lucembursku téměř každý druhý obyvatel pochází odjinud, naopak v Polsku či Rumunsku je podíl asi 0,5 procenta.

Cizinci z EU nepotřebují v ČR povolení k pobytu. Nemusejí se ani při příjezdu zaregistrovat a při odjezdu odhlásit. Lidé ze států mimo osmadvacítku musí mít povolení. V Česku většinu cizinců tvoří osoby s povolením k trvalému pobytu. Jejich podíl přesáhl dvě třetiny.

"Cizinci mají tendenci se u nás usazovat. Žijí tu dlouhodobě či trvale. Nejsou to žádní fluktuanti. Je to dobrá zpráva. Jsou to lidé, kteří mají zájem tu zůstat a fungovat tu," uvedl Chytil.

Tři čtvrtiny cizinců v Česku tvoří občané ze šesti států. Nejvíc je Ukrajinců. Představují 23 procent lidí ze zahraničí. Následují Slováci, je to další pětina. Třináctiprocentní podíl připadá Vietnamcům, osmiprocentní Rusům, po čtyřech procentech mají Němci a Poláci. Podle Chytila se situace dlouhodobě příliš nemění. Celkem 37 procent cizinců žije v Praze. Zatímco Vietnamci a Ukrajinci s vízem nad 90 dní a povolením k dlouhodobému pobytu jsou v Česku hlavně kvůli práci a podnikání, Rusové či lidé z Kazachstánu přijeli především kvůli studiu a Američané za rodinou.

V roce 2014 se proti předchozímu roku zdvojnásobil počet udělených občanství, o které se cizinci mohou ucházet za splnění podmínek po pěti letech v ČR. Novým českým občanem se stalo 5114 osob. Víc než tři čtvrtiny z nich tvořili potomci přistěhovalců.

"Výrazný nárůst není náhodný. Od začátku roku 2014 platí zákon o státním občanství, který usnadnil cestu určité skupině osob, které by musely dlouho čekat. Je to zejména druhá generace, tedy děti cizinců, které tu vyrostly, umí perfektně česky a jsou integrované," upřesnil Chytil.

Dvě pětiny udělených občanství připadly v roce 2014 Ukrajincům, 11 procent Slovákům, devět procent Rusům, šest procent Vietnamcům a stejný podíl Rumunům. I přes výrazný nárůst počtu patří ČR v EU k zemím, které svým občanstvím šetří. Mezi 28 státy skončilo Česko 24. ČSÚ uvedl, že srovnatelné Portugalsko dává své občanství šestkrát víc a Německo dokonce 53krát víc.

95 let od prvního československého sčítání lidu

Dnes slavíme výročí prvního československého sčítání lidu. Konalo se 15. února 1921. Prováděl ho nově založený Státní úřad statistický.

Podle výsledků tohoto sčítání bylo na území dnešní České republiky 10 009 480 obyvatel. Proveden byl i soupis bytů, a to v aglomeracích, které měly alespoň 20 tisíc obyvatel. „Za nejdůležitější se považovalo zjištění národnosti obyvatelstva. Mělo totiž do jisté míry potvrdit oprávněnost vzniku samostatného Československa. Národnost se zjišťovala podle nové definice odvozené od tzv. kmenové příslušnosti, za jejíž projev se považoval mateřský jazyk. Tím se měla odstranit dřívější definice národnosti určovaná podle tzv. obcovací řeči, která prý nahrávala německému jazyku," vysvětluje předsedkyně Českého statistického úřadu Iva Ritschelová.

Významnou charakteristikou bylo také povolání obyvatelstva. Zjištěná zaměstnání se pak porovnávala s těmi, která byla zaznamenána v roce 1914. Cílem bylo identifikovat sociální a profesní přesuny mezi dobou předválečnou a poválečnou, uvedl czso.cz.

Obyvatelstvo bylo sčítáno pomocí sčítacích archů pro domácnost, jak to bylo obvyklé u sčítání předválečných. Data se zpracovávala na Powersových děrnoštítkových strojích. Výsledky prvního československého sčítání lidu byly publikovány v sedmi svazcích edice Československá statistika.

Další sčítání lidu následovala v letech 1930, 1950, 1961, 1970, 1980, 1991, 2001 a 2011. Na realizaci cenzů se od roku 1980 podílí i Josef Škrabal, ředitel odboru statistiky obyvatelstva ČSÚ: „Výsledky tehdy byly sečteny ve velmi krátkém čase, za rok a půl. Zpracovávaly se na sálovém počítači Cyber 180. Při posledním sčítání v roce 2011 jsme díky modernějším technologiím a možnosti vyplňování formulářů přes internet měli první výsledky do tří měsíců."

Další Sčítání lidu, domů a bytů proběhne v roce 2021. „Doufám, že příští sčítání proběhne moderním způsobem a že občané jím budou zatěžováni co nejméně. Po vzoru jiných evropských zemí totiž chceme vycházet z údajů, které jsou k dispozici v databázích jiných institucí. Třeba v registru obyvatel Ministerstva vnitra nebo v systému České správy sociálního zabezpečení," dodává Iva Ritschelová. Právo čerpat údaje z databází jiných orgánů je národním statistickým úřadům dáno evropskou legislativou. Souhlas s tímto postupem již vyslovil i Úřad pro ochranu osobních údajů.