Špatně spíte? Hazard se zdravím, varuje lékařka. Hrozí řada závažných chorob

Na potřebu kvalitního spaní a odpočinku má upozornit Světový den spánku, který letos připadá na 18. března.

Spánek má dvě fáze, které se střídají. Zhruba čtvrtinu času je člověk v takzvané REM fázi (fázi rychlých pohybů očí), kdy se mu zdají sny. Ta se opakuje zhruba po 90 minutách. Druhou fází je NREM, kdy se tělo regeneruje a odstraňuje toxické látky, posiluje se i imunita a paměť. Aby organismus dobře fungoval, je nutná dostatečná délka, hloubka a nepřerušovanost spánku.

Spaní se přitom postupně zkracuje, a to u dospělých i dětí. Lidé spí nyní o 1,5 či dvě hodiny méně než před půlstoletím. "Zkracování spánku souvisí se zrychlováním životního tempa a požadavky, které jsou na nás kladeny," uvedla Soňa Nevšímalová z neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Podle ní optimální spánek trvá sedm až osm hodin a "kritickou mezí" pro zdraví je šest hodin.

Krátký, přerušovaný a povrchní spánek může ovlivňovat a vyvolávat obezitu, cukrovku, kardiovaskulární choroby či nádorová onemocnění. Riziko vzniku infarktů a mozkových příhod může ale zvyšovat i dlouhý odpolední spánek, který trvá dvě až čtyři hodiny. Naopak prospěšný je pro tělo čtvrthodinový či dvacetiminutový "šlofíček".

Vědci sledují i souvislost kvality spánku a vzniku nádorových onemocnění. Hrozí víc lidem, kteří spí krátce, nepravidelně a přerušovaně. Studie potvrdily, že větší riziko rakoviny prsu, prostaty či tlustého střeva je třeba u těch, kteří pracují v třísměnném provozu.

Nekvalitní spaní může ale přispívat i ke vzniku Alzheimerovy choroby. První vědecké poznatky se objevily v posledních dvou letech. Souvislost kvality spánku a onemocnění se nejprve prokázala u myší. Při onemocnění se v mozku ukládá bílkovina amyloid beta, která může za poškození. Odplavuje se jen v hlubokém spánku.

"Ti lidé, kteří ve středním a pokročilém věku dobře spí, mají tři až pětkrát nižší riziko Alzheimerovy choroby, než ti, kteří spí špatně," uvedla Nevšímalová. Podle ní vyšší riziko hrozí třeba u pacientů se spánkovou apnoe, tedy se zástavou dechu ve spaní.

Člověk by měl spát v dobře vyvětrané místnosti, kde je tma. Spánkový hormon se totiž vylučuje za tmy.